Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

On-line s architektem Petrem Hrůšou

Brněnský architekt Petr Hrůša
velikost textu:
vydáno 30.6.2008 11:00
Jméno architekta Petra Hrůši je v Brně vepsáno do mnoha staveb. S kolegou Petrem Pelčákem vtiskl podobu Vaňkovce či koupališti Riviéra. Letos na jaře se dlouholetí kamarádi a kolegové z Ateliéru Brno nepohodli. A Petr Hrůša se sám pustil do návrhu nového fotbalového stadionu za Lužánkami.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 30. června 2008 do 11:20

OTÁZKA: Je nový fotbalový stadion v Brně vaší první sportovní stavbou? Roman
Brněnský architekt Petr Hrůša ODPOVĚĎ: Pane Romane, není. Před zhruba deseti lety jsme postavili tenisový areál, sportovní halu v Litomyšli. A to už těšně před rokem 89 jsem inicioval stavbu rekreačního a sportovního areálu brbněnské Riviéry. Bohužel se zrealizovala pouze dilčí část, a to v bývalém korytě řeky říční bazény. Postavili jsme, respektive připravili projekt pro stavbu koupaliště v Litomyšli. Pro areál Ponava jsme připravili již před čtyřmi lety studii - projekt stadionu. Tehdy nás inspirovala návštěva ve Wolfsburgu. 30.6.2008 11:07
OTÁZKA: Vážený pane architekte. Zdá se, že Váš návrh je zcela rozdílně přijímán na jedné straně laickou a na straně druhé odbornou veřejností. Laici se ve většině radují, že zmizí ruiny sporotvního brownfieldu na jejichž místě vznikne moderní stadion evropských parametrů a příliš neřeší jeho vzhled v porovnání s obdobnými novostavbami jinde, odborná věrejnost se naopak hrozí toho, že na začátku 21. století vznikne v Brně stavba s vizáží jak vystřiženou z 80. let století minulého a že zkostnatělé Brno propáslo další možnost stát se Mekkou vpravdě moderní architektury. Ptám se proto: 1) Skutečně se domníváte, že by dané prostranství nesneslo modernější vizi? 2)Přijde Vám v případě veřejných zakázek normální, aby bylo vypracování projektu bez soutěže svěřeno konkrétnímu ateliéru a dopředu se tak vyloučila variantnost řešení? Pokud byla důvodem takového postupu rychlost realizace, pak snad zejména v případě takto nákladné a jedinečné stavby platí, že spěchat je třeba pomalu. Robert
Brněnský architekt Petr Hrůša ODPOVĚĎ: Vážený pane Roberte, Takzvaná zkostnatělost je tématem diskuze na úrovni opravdu teorie architektury, kdy soupeří dva základní názory. Jeden je architektura jako stavba, který podle výsostných teoretiků jako je Keneth Frampthon vychází, ovšem ne anachronicky, ze základních atributů kvalitní stavby. Druhý názor upřednostňuje design na úkor architektury, řekněme archetypální. Často jde v tomto druhém případě spíše o atrakci, která pochopitelně nevylučuje i dobrou funkci budovy, ale rozhodně ji nezaručuje. Právě jsem se vrátil z jedné diplomové komise a působím několik let na mnoha dalších. Ani diplomová komise a projekty na VŠUP (Vysoké školy umělecko-průmyslové)v Praze, o jejichž odbornosti nelze snad pochybovat, neupřednostňuje ten takzvaný design neboli pseudo futuristickou architekturu. Hlavní architek Prahy Václav Králíček, přestože tato funkce de jure neexistuje, glosuje jeden z projektů designu oproti architektuře asi takto: "Když se budova tvaruje podle cukřenky, když na úkor designu se nedá oproti tvaru vybočit z abnormálního myšlení do krásného stavění aniž by se tvar cukřenky rozpadl, nejde o diskuzi nad nepřijetím architektury jedenadvacátého století, ale spíš o invazi onoho designu nebo spíš reklamní atrakce, tedy pseudo designu do revíru architektury." Odborná veřejnost není skupina založená právě někde v 60. a 70. letech 20. století ani lidé zastávající názor, že proměna architektury zrychlená dnešní dobou v něco jako reklamní klip, tedy netělesného, neskutečného, nemohou reprezentovat skutečnou architekturu. Revoluční a designerká vzepětí, která nedovolují komunikaci s normálními architektonickými atributy nás vrhají do jiné situace v architektuře. Nazývám tuto situaci občas s nadvládou pseudo designu maskovitým paradoxem. 30.6.2008 11:21
OTÁZKA: Dobrý den, o brněnských architektech se říká, že jsou divná uzavřená partička, která tvoří kostky... je váš přístup opravdu jiný, než třeba architektů z Prahy a jak mezi sebou vycházíte, přece jen Brno není velké... Rasputin
Brněnský architekt Petr Hrůša ODPOVĚĎ: Rasputine, nevím co myslíte uzavřenou partičkou. Přístup architekta není dán žádnou partičkou ani kostkou ani výše zmíněnou cukřenkou, z které jsou všichni dočasně nadšeni než vytvoří někdo architekturu inspirovanou solničkou nebo jinou věcičkou měřítka prodejní nebo reklamní provenience. Jak mezi sebou vychází architekti ilustruje nedávná komplikace s vilou Tugendhat anebo konečně nedávný odchod kolegy, s kterým jsem vedl ateliér někam jinam, domnívám se, že do světa jiného než je soustředěná architektonická tvorba v našem ateliéru. Pokud má někdo tvůrčí, namáhávý a konzistentně poctivý přístup k architektonickému úkolu ať je z Brna nebo z Prahy anebo z Londýna či Berlína, nazývám to dobrou konkurencí, která se nepomlouvá. Utvrdila mne v tom shoda například na právě zmíněné dvoudenní komisi VŠUP. Tam byla a je "partička" vždycky otevřená. 30.6.2008 11:27
OTÁZKA: Dobrý den, předně bych rád vyjádřil svoje nadšení z Vaší studie, stadion je opravdu krásný… Přesto bych ale měl pár otázeček: 1. tribuny – jaké bude finální barevné provedení (viděl jsem dvě varianty – já osobně bych se přimlouval za „celočervené“ provedení, které je estetičtější, nicméně „bíločervené“ je zase více „brněnské“); jejich nemalá vzdálenost od hřiště je dána strachem z brněnských „fanoušků“, nebo je problém technického rázu…? 2. kapacita – není to tak dávno, co chodilo na Zbrojovku i přes 40 tis. diváků. Vím, že je v současnosti nabídka na využití volného času pestřejší, na druhou stranu má ale Brno veliký potenciál růstu – myslíte, že by bylo možné v budoucnosti tribuny „nadstavit“…? 3. „Ponava“–jaký máte názor na tuto „studii“, která byla mj. paradoxně prezentována na letošním MIPIM v Cannes? Jde o opravdu „mrtvý“ plán? Já osobně si na rozdíl od současného vedení města myslím, že je v tomto prostoru místo nejen pro fotbalový stadion, ale i pro hokejový a plavecký… Petr Kříž
Brněnský architekt Petr Hrůša ODPOVĚĎ: Dobrý den, pane Kříži, Váš příspěvek je velmi potěšující a konstruktivní dotazy by se měly zodpovědět všechny: 1. Finální barevné provedení doporučujeme podle posledního tedy i Vám zpřízněného pojetí - červené. Utváří to podle nás větší kotel a vzbuzuje možná i větší elán a energii do hry. Vzdálenost od hřiště je opravdu dána předpisy FIFA pro rok 2012 a dále, které jsme získali. Pokud budou předpisy i v budoucnu tolerovány, bude možné přidat pár řad dopředu, ale toto pouze jako provizorium nikoliv do základní stavby. Odstup a výška tribuny 2,05 nad hrací plochouplus předepsaná zábradelní zeď naopak zase umožňují nedělat žádná nevzhledná opatření typu ochranné pletivo nebo příkopy a podobně. Navíc hráči vybíhají téměř po stejné nivelitě na hrací plochu a umožňuje to také kontakt novinářů a další přednosti. Protože dotazů na vzdálenost plochy a sklon tribuny je více, určitě se k tématu na webu fotbalového klubu budeme chtít vrátit. 2. Kapacita je dána zadaním, limitem reálných investičních prostředků i zkušenostmi z jiných stadionů ve vztahu k velikosti regionu a podobně. Nad regionální vazbou je naše přání a úvaha, že by tento stadion mohl být považován za národní, protože splňuje zatím všechny požadavky i kapacitu nad 30 000. 3. Názor na Ponavu se vyvíjí různým způsobem. My jsme na toto území zpracovávali více studií, rovněž tato, kterou máte asi na mysli, která konvenuje se studiemi předkládanými jinými ateliéry, je v principu rozvojovým plánem. Naše úvahy směřují k metropolitnímu charakteru celého území. Tím mám na mysli městský tedy architektonický základ koncepce stadionu (vizte prosím moji poznámku k designu versus architektuře), návaznost na Lužánky, větší podíl parkových, tedy zelených i parkovacích ploch (v podzemí) a domy, jejichž funkci a charakter musí určit nikoliv architekti ale město. 30.6.2008 11:43
OTÁZKA: Myslíte si, že by se měla dostavět v původní podobě chybějící (tuším od války) věž na budově hlavního brněnského nádraží? beny
Brněnský architekt Petr Hrůša ODPOVĚĎ: Pane beny, budova hlavního nádraží by měla zůstat zachována, ale proměnit se v multifunkční dopravně společensko komerční centrum. Jakýsi přepis původních idejí metropolitní brněnské okružní třídy - Ringu v architekturu respektující historii a odpovídající nikoliv tvarem cukřenky v dnešní teorii architektury. Ta připouští jak archetypální obrazy - mají totiž většinou lidské měřítko, tak kosmopolitní a atraktivitu zvyšující věžové stavby. Pokud budeme soustředěně moci projektovat Ring a lokality kolem nádraží, rádi se vaším podnětem budeme zabývat v týmu našeho ateliéru. 30.6.2008 11:47
OTÁZKA: Zajímalo by mě, jak se vám líbí absolutně "nebrněnský" terminál letiště v Tuřanech? Čtenářka z Brna
Brněnský architekt Petr Hrůša ODPOVĚĎ: Vážená Čtenářko, diskuzi o charakteru terminálu v Tuřanech jsem zažil již před více lety ve státnicové komisi na brněnské fakultě a může pokračovat jistě i dále. Jenom bych se rád vymezil proti pojmu líbí-neíbí, to je pro mě téma spíš patřící do posuzování dámy v nočním klubu než architektonického konceptu. Pokud jde o letiště, pan architekt má erudici i nápady, je jistě zdatný a pokud máte možnost soustředěněji číst mé předešlé příspěvky k architektuře a designu, odvodíte z nich ne mou libost, ale názor. 30.6.2008 11:50
OTÁZKA: Dobrý den, chtěl bych se zaptat, jaké budou sedačky na stadionu Za Lužánkami, jestli klasické, co jsou na stadionu Srbská, nebo jiné. Dále bych se chtěl zeptat, jestli není moc daleko hlediště? Díky za odpoved Honza
Brněnský architekt Petr Hrůša ODPOVĚĎ: Honzo, již jsem odpověděl na vzdálenost hlediště - není to naše svévole ani architektonický "úlet", ale nutný požadavek FIFA. Vyklenutí tribun možná způsobuje další optický pocit verlké vzdálenosti, je maximálně 3 - 4 metry, ale umožňuje zase lepší viditelnost. Jsem přesvědčen, že klidná stěna bez množství výklenků a přidaných konstrukcí jako jsou sítě, bude působit více jako aréna. I toto je moderní přepis, který bude připomínat kotel v Kolosseu. Charakter sedaček závísí na celkové výši nákladů. Nebudeme to znát dřív než budou spočítány přesně ekonomické konstrukce a náklady, tedy cca za půl roku. 30.6.2008 11:55
OTÁZKA: Dobrý den, budete počítat i s fanoušky na motorkách, případně na kolech? Co nějaký cyklopruh, okruh, kde by se dalo jezdit okolo stadionu ve volných dnech- taková bruslařská dráha. sadaam
Brněnský architekt Petr Hrůša ODPOVĚĎ: Sadaame, díky za příspěvek. Míst na kola bude dost a na motorky samozřejmě také. Příznám se, že mě toto nenapado, ale jestliže je v útrobách stadionu přes sedmset parkovacích stání, je na místě parking i na motorky, protože sjezd motorek před důležitým zápasem vytvoří, dovedu si to živě představit, drsnou inspirující a fanoušky charakterizující atmosféru. 30.6.2008 11:59
OTÁZKA: Vážená pane inženýre, v první řadě Vám děkuji za krásný a střízlivý návrh nového stadionu. Je přesně tím, co by mělo stát za Lužánkami. Dovolte mi několik otázek. 1) Jaký názor vyslovil Roman Pros a Roman Onderka ohledně polohy kotle, jaká varianta se Vám jeví jako nejpravděpodobnější? 2) Je už podoba stadionu z Vašeho pohledu definitivní? Pokud ne, na čem budete ještě pracovat? 3) Můžete, prosím, popsat, jakou činností se budete zabývat před dokončením projektové dokumentace? Co vše je potřeba dodělat? 4) Kolikatiprocentní šanci dáváte projektu na úspěch v daných termínech? 5) Co říkáte na nápad, že by Brňané spolufinancovali stadion sbírkou? Děkuji Vám a hodně úspěchů. Díky za nádherné stavby, jako je Vaňkovka. fanda Brna
Brněnský architekt Petr Hrůša ODPOVĚĎ: Fando z Brna, v dusné atmosféře budoucího projednávání stadionu s úřady impulzy jako jsou Vaše dodají tu správnou energii a náladu. Dík 30.6.2008 12:00
OTÁZKA: Zdravím Vás, pane architekte. Co říkáte na to, že brněnské dominanty začínají převyšovat věžáky hned na příjezdu do Brna. Roman
Brněnský architekt Petr Hrůša ODPOVĚĎ: Zdravím Vás, Romane, brněnské dominanty mají zůstat zachované! Pokud něco "leze" nahoru, je potřeba zvážit, jestli to má metropolitní význam pro město. Osobně se víc než věžových domů obávám zapšklých image z dominujícími reklamními megaboardy, která Vás vizuálně mají dostat, ale při příjezdu si můžete připadat spíš jako v Mukačevu nebo Úlanbátaru. V Úlanbátaru jsem byl a domnívám se, že pastevecké jurty jsou nakonec lepší než idiotskou reklamou zasekané město a jeho a cenné veduty. Podobně provinčně na mě působí hromada hmot bytovky typu pueblo architektury začátku "90. let", která byla jakoby vysypána přímo v centru. Dominanta má mít nadčasový geometricky silný koncept a potom teprve možná nějakou tvaroslovnou ozdobu. Proto i takovýto koncept stadionu, ten nesnese "zajímavé" tvarosloví požadované některými mými pseudoteoretickými kolegy, preferujícími plivátko a nebo výše zmíněnou cukřenku. Horší než věžáky mně připadá, když na příjezdu do Brna je jakoby pocukrováno... 30.6.2008 12:07
OTÁZKA: dobry den, chodite na fotbal? ryuichi
Brněnský architekt Petr Hrůša ODPOVĚĎ: Dobrý den, ryuichi, na fotbal chodím málo, ale sportuju amatérsky pravidelně. Pro svou prudkou povahu jsem jako kluk z hokeje(hrál jsem za žáky Zetoru) a fotbalu na Čavce v Židenicích propadl volejbalu. K fotbalu mám vztah skoro z pozice teorie architektury. Řád hry, pravidla, kombinační myšlení a čistá plocha v mém případě bílý papír, ve fotbalovém dokonalá zelená tráva je východisko pro nadčasový zážitek - emoce, Hru... 30.6.2008 12:11
OTÁZKA: Dobrý den, návrh stadionu se mi líbí, jen nechápu, proč se tomu říká rekonstrukce, když bude očividně úplně nový. To se stydíte, že stavíte nový stadion, nebo je to nějaká úřední hra? Zdeněk Cígler
Brněnský architekt Petr Hrůša ODPOVĚĎ: Zdeňku Cíglerovi: otevřeně - úřední hra! Původní úvahy byly se zachováním části valu, aby se zemina nemusela draze těžit a odvážet. Výsledek průzkumu to absolutně neumožňuje. Úřední hra jakkoli z ní negativně je strašně důležitá, aby se stadion díky nepředpokládaným úředním průtahům zase o několik let neodložil jako stavba a nebo, aby nakonec nestál třeba úplně někde jinde. Dobrá úřední hra a spolupráce s magistrátem a městem jako investorem je to jediné, co umožní dlouhodobé úvahy posunout co nejrychleji dopředu k realizaci stadionu. 30.6.2008 12:14
OTÁZKA: 4. financování – pan primátor řekl, že polovinu dá Brno a druhá polovina by měla jít ze státního rozpočtu. To je docela naivní… Sice máme v resortu „svýho“ člověka, nicméně peníze by šly „z Prahy“, a to byl vždycky problém… Bez zapojení soukromého sektoru skončí Vaše studie podle mého názoru pouze na obrázcích, budete se tedy angažovat ve „shánění“ peněž i Vy…? 5. fasáda – mluvil jste o určité uprávě fasády…, mohl byste být konkrétnější? Je pravdou, že vypadá tak nějak zvláštně a asi by to opradu chtělo nějaký vylepšovák. Zase ale aby to nebylo „přeplácaný“… S pozdravem a přáním dalších úspěchů ve Vaší práci Petr Kříž Petr Kříž
Brněnský architekt Petr Hrůša ODPOVĚĎ: Ještě jednou Petru Křížovi: 4/ jsem architekt a ne finančník, jeden člověk nezvládne všechno. Nicméně také jsem již mluvil o širším společensko-sportovním tedy i kulturním a městotvorném dopadu stadionu s jedním členem vlády a žádal o podporu. 5/ fasáda, ačkoli se tak nezdá trvá vždycky stejně dlouho jako celý zbytek projektu. Nejsem zastáncem vylepšováků, ale naopak ožezávání všech zbytečností a přitom bych se rád vymezil proti tzv. spíše design připomínajícímu minimalismu. Fasáda bude tvořena neporušeným rytmem příčných kolosálním pilířů v nejvyšším bodě 29 metrů a teprve v druhém plánu budou všechny záležitosti, které vyžadují praktický provoz. Propojení pilířů, do ktrých vtiskneme v každé části stadionu pomocí lícových cihel různé detaily spárořezů popř. otvorů, bude elegantními ochozy z tenkých desek z litého betonu. Drsný a v tomto případě živý beton v kombinaci s pečlivými detaily pilířů bude tvořit napětí a materiálovou souhru. Zakončení pilířů bude mít speciální detail. Na některé z nich uvažujeme umístit - bez ironie - stylizované abstaktní reliéfy nebo dokonce sochařské detaily. Jde právě s kompozicí stadionu o zcela jinou hru vycházející z nejsoudobějších teorií architektury. Ty umožňují i tato východiska nejenom onu již více zmíněnou "cukřenku". FOtbal je přímý, jasný, pádný a drsný, proto nepřipouštím stadion jako okrasu z oblasti zvětšeného interiérového designu. 30.6.2008 12:23
OTÁZKA: Dobrý den, pane architekte. Velmi se mi líbil váš návrh brněnského stadionu, přestože je podobný některým obdobným stavbám ve světě. Můžete mi říct, na který svůj projekt, který se podařilo dotáhnout do konce, jste nejvíce pyšný a proč? A máte některé zajímavé návrhy, které Vám skončily v "šuplíku"? Jaké a proč? JR
Brněnský architekt Petr Hrůša ODPOVĚĎ: Dobrý den, pane JR, díky za pochopení a podporu, pokud myslíte střechu, je podobná stavbám ve světě, pokud myslíte východiska vnější formy, pokusil jsem se otevřít jiná východiska pro novou architektonickou hru než jsou stavby, které v podtextu nabízejí jakoby architektura světa měla za každou cenu co nejrychleji doputovat, ovšem v jak už to bývá trochu provinčních variacích na Moravu. Takže i když je to už trochu ohrané pojmenování, podobnost bych nejraději ze světa viděl cirku ve Veroně nebo v Arles a nebo v onom slovutném Kolosseu, to je ovšem samozřejmě nadsázka a metafora.Byl bych rád, kdyby toto neskončilo v šuplíku. A tam zmizela zatím idea proměny svrateckého údolí, která měla navázat na zatím nedůsledně rekonstruovanou Riviéru. Otázka je, jak to dopadne také s ideoou jižního centra kolem nádraží, to jsme v týmu soustředěném teď na stadionu teď rozvinuli do systému dokonalých parků navazujících na viadukt (dnes je zahrabaný pod náspem za pátým nástupištěm) a výrazných bloků vytvářejících překvapivě snadno centrální náměstí na jižním centru. Také projekt velkého obchodního a administrativního komplexu v Praze na Pankráci byl přepracován a výrazný velký komplex inspirovaný stavbou tzv. diagonal building v Barceloně od slavného architekta Rapheala Monea se rozplizl v drůzu na první pohled zajímavých ale málo pádných objektů. Také územní plán Českých Budějovic s rozsáhlými parky, které jsme navrhli jako zelené klíny do města v nivách Vltavy a Malše nenašly ještě naplnění, i když město zatím podle tohoto našeho územního plánu stále postupuje. Nejvíce mě mrzí nedodržený slib za podmínek soutěže na Pankráckou pláň a to že vítěz, tedy my, bude dělat regulaci. Vstup silných investorů "přepálil" výškovou hladinu a neakceptoval vítězný návrh - systém více stejně vysokých štíhlých věží umožňujících megastrukturu... 30.6.2008 12:37
OTÁZKA: Dobrý den, 1) v médiích proběhla informace, že kapacita stadionu půjde v případě potřeby navýšit řádově o tisíce míst. Zajímalo by mě, jakým způsobem bude toto řešeno? 2) tribuny budou 2 metry nad úrovní plochy, znamená to, že lidé kteří budou za postranní čarou nebudou zavazet ve výhledu, tak jak se děje např. v novém Edenu? Dvaid
Brněnský architekt Petr Hrůša ODPOVĚĎ: dobrý den Davide,1) navýšení kamapicty bude možné o pár tisíc, ale pokud máme akceptovat tvar podle původního již povoleného stadionu (nic by nemělo přesahovat z čisté geometrické elypsy)výšku, investiční limit a také kvalitní vnitřní vybavenost ochozy a podobně, moc navíc to nebude. POkuď ovšem bude chodit za Lužáínky oěch 30tisíc do tohoto uzavřeného totálního kotle myslím, že pro fotbalový klub a pro Brno tobude dostatečná kapacita. V případě na navýšení kapacity toto bude možné řešit ještě v průběhu příštího půl roku; také založení stadionu na pilotách kvůli špatné základové půdě to umožňuje. 2) zavazení ve výhledu jmse prověřovali na spoustě řezů a upravovali výšku i skol tribun tak, aby pohled byl až k patě čáry, na praporky což opravdu u některých stadionů neexstuje. Výhledu pomůže také vyklenutí tribun na podélné čáře až 4m, za brankami je to kolem 3m.Opravu-viditělnost a cop největší utzavření bylo základní kvalitativní východisko. 30.6.2008 12:46

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.