ODPOVĚĎ: Roberte, máte zřejmě cit pro město. Mrakodrapy na Heršpické nebudou až zas takové mrakodrapy. Podle mne je důležité aby se pocit dohánět svět ať co nejzímavějším architektonickými atrakcemi, polde mě skoro atrapami architektury nevymknul smyslu pro město, pro genuis loci a pod. Holanďané, kteří si založili na Heršpické vlastního genia loci se snaží o svoje, ze světa sem přeneseného, řešení kancelářského centra, město je nechtělo příliš regulovat a my jsme se pokoušeli s bývalým, trochu jiným týmem než an stadionu, upravit jejich kosmopolitní vizi přiměřeně našemu městu. Pokuď jde o justiční palác, mám soukromý odborný názor, že tato satavba příliš pošilhává po lesku a bídě měst a snaží se při tom jakoby šetřit veřejné prostředky. To poznáte na první pohled, když na vás dýchne něco, čemu já říkám aniž bych se chtěl dotknout jiných architrektonických názorů, "venkovská předtava o luxusu". Justičnímu paláci by možná více slušely méně okázalé lesknoucí se fasády a naopak lepší velkoformátové kamenické prvky a ne kachlíky na jakémsi rastru určenému pro kachlíkovou keramickou fasádu. O kachlíkárně pošty nebo o podivné abmici na zajímavost některých starších staveb a reklamách trčících proti příjezdu se nerozepisuju. 30.6.2008 12:55

ODPOVĚĎ: Vojto, problém ulic stejně jako náměstí Svobody je podle mne jeden základní, ten koncept nemá autora, kterému by město dříve dovolilo být s podporou všech svých odborných složek do konce od počátku. Jestliže diskuze kolem úprav veřejných prostranstvích se ubírá architektem "nekočírovaným"způsobem, zákonitě se do všeho promítne určitý "vyšlizmus". A to vezmeme-li v potaz, je v Brně ještě docela přijatlný výsledek. Sami jsme to zkusili držet v kolegiální diskuzi na Jakubském náměstí, kde se to přiměřeně snad dotáhlo, Moravské nám. je oříšek- už teď je tam velmi mnoho komplikovaných požadavků, vazeb a vztahů. Věřím, že těmto tématům může pomoct alespoň řádné prováděný, tedy i honorovaný (ne jako hoby dělaný) autorský dozor. Dříve jsme slyšel výrok, že město si vystačí samo a že na autorský dozor prostě nehraje. Do budoucna se snad blýská na lepší časy...? 30.6.2008 13:02

ODPOVĚĎ: Pane Nováčku, Brno se podle mne stará o svůj rozvoj přiměřeně tomu, jak se potýká s jeho "notovou osnovou" - uzemním plánem. Jestliže nový územní plán bude soustava barevných přeurčených fleků, jsme přesvědčen, ze se své zkušenosti, že rozvoj v koncepčním smyslu nenastane.Jestliže si město jako pořizovatel pohlídá v novém územním plánu, podle své strategie, to podtstatné, tedy to, co přesahuje výhled na jedno volební období, tedy to, co navazuje na historii, rozvíjí budoucnost a vizionářsky se nebojí dívat dop budoucnosti, pak může směřovat podle mě např. v to, že za Lužánkami dojde k propojení města přes sportovní i komerční aktivity dále do krajiny, že rozplizlá sídelní kaše za hranicemi katastru města a její příznačná šmoulí zástavba přestane být iluzí luxusu bydlení a město se začne rozvíjet zevnitř, že se zhodnotí volná krajina např.kolem přehrady tak, že nebude potřeba cestovat za dovolenou do exotických, pro normální život nepochopitelných, krajů atd. atd. Funkci hlavního architekta jsme již dělal v Telči na začátku 90.let a řeknu Vám, že je to řehole a balanc mezi dobře míněnou"arogancí" a vstřícností. Je to složitá pozice a jedině nezávislá osoba s důvěrou zastupitelstva rady, která se nebojí prosazovat demokraticky dohodnutý názor v územním plánu, má šanci. Otázka je její přiměřený honorář, aby dotyčný člověk nepošilhával po ničem jiném. Samozřejmá odpověď je estetická i etická "neúplatnost", tedy respektovanost, nepodléhání vlnám politickým i profesním atd. 30.6.2008 13:14

ODPOVĚĎ: Dobrý den Davide, děkuji za námět. Okolní prostranství by mělo mít charakter ve smyslu výše zmíněných příspěvků. Lužánky by mohly přemostěním ekologickým mostem (to není fantasmagorie!) překlenout křižovatku a pokračovat zelení kolem stadionu mezi spoustou dalších zajímavých sportovních i občanských budov. pOdle mě supermarket i ostatní stvby kolem připomínají právě ony vůli po světovosti na začátku 90.let a dnes evokují spíš prostředí na periférii, kdy kachlíkárna, odlesky fasád a jakoby zajímavé tvary (mimo geometrické základy architektury)naznačují stále přítomné nebezpečí venkovské představy pro rozvoj... 30.6.2008 13:18

ODPOVĚĎ: Vztahy s architekty? Výborné! Nevím, co myslíte elitou, ale pro mně jsou to profesionálové, kteří se věnují absolutně své práci. Pouze Kuba mně dělá parťáka při výletech na koni do kopců Pohádky Máje, nebo do údolí Bílého potoka; tam se klidně setkám na pivu s Dokoupilem, který je profesionál v řízení architektonických zakázek s kvalitou výdrže orientačního běžce. Na vínu se Sapákem, kdy se pouštíme do ostrých ,a le partnerských debat, jak o tom jak rekonsturovat památku (třeba vilu Tugenhat), pana Parolka znám ještě z jeho dimplomního projektu na letiště (vizte začátek této internetové debaty)a vůbec mně nevadí, že mám poněkud jiný architektonický názor. Nedávno jsme se s Parolkem setkali při společné snaze a chuti se zasadit o obnovu kaple zbořené v minulém režimu v Jundrově. 30.6.2008 13:25

ODPOVĚĎ: Dobrý den "zvědavče", ačkoliv jsme hrál za žáky hokej, teď mně je blízký jako architekrovi fotbal a tomu vše ve svém aktuálním myšlení podřizuji. Hokejový stadion by mohl vytvářet synergii s fotbalovým, ale osobně se myslím zatím, že by za Lužánkami toho mohlo být možná narváno až příliš mnoho. vize města pokračujího až k patě fotbalového stadionu by se ponechání původně krásné, ale dnes zdevastované konstrukce zimního stadionu nenaplnila. Otevřete si někde na internetu obrázek, jak vypadá město s cirkem ve smyslu Arles nebo Verony... 30.6.2008 13:29

ODPOVĚĎ: Dobrý den Petře, budu stále trpělivě odpovídat na nejčastěji se opakující, tedy i Váš dotaz: strmost triobun je vyladěná přesne s ohledem na viditelnost an velokist, větší strmost první tribuny by si vynutila extrémní zvětšení stadionu z hlediska objemu tedfy i nákladu a stadion by musel by být doslova "oholen", aby byl v Brně realizovatelný. Také by to znamenalo vystoupení z daného půdorysu a tím složitá úzmení a stavební řízení, a tedy prodloužení doby přípravy nejméně o dva roky. Horní trobuna je strmá na maximum, spodní odpovídá úpožadovanám standardům mezinárodních parametrů. Jinak děkuji za podporu naši architektury, jen s dovědkem-ještě se nepovedl, ale věřím-povede se! 30.6.2008 13:33

ODPOVĚĎ: Vážený pane Staňku, jsme pro rychlodráhu, ale ne uprostřed bulváru. Je to ovšem složitý dopravácký oříšek, jak ji dostat logicky na nově budované nádraží. Podle mne nejlépe na obnoveném úžasně působícím , dnes zasypaném několikakilometrovém viaduktu. Bulvár má mít charakter Václaváku, ještě přidávám, že by na příš mohla být naprosto bez problémuů velké, metropolitní prostranství spojující Trinity s enklávou parku kolem Nových sadů.Dovoluju si postřeh-děkuju za Váš citk tématu jižního města a jeho urbanismu. 30.6.2008 13:37

ODPOVĚĎ: Dobrý den Fans, na ligové zápasy možná i na mezinárodní ale ne podle FIFA by to šlo. Tribuny jsou vzdáleny 8,5m v místě praporku, vyhnutí uprostřed způsobuje lepší viditelnost, ale na víc 3m. To vše proto, aby náš brněnský stadion měl parametry mezinárodního kotle pro kvalitní nabídku (kromě většího počtu diváků) jakémukoliv zápasu. 30.6.2008 13:40

ODPOVĚĎ: Dobrý den Ludvíku, děkuju za iniciaci našeho zatím odloženého nápadu: už když jmse se zabávali Moravským nám. před několika tely provokativně, ale váženě jsme přišel s myšlenkou ne německého, ale evropského domu. Nechci tříštit vůli postavit rychle filharmonickou budovu tam, kde je největší připravenost-tedy na Veselou-ale vize uzavření průvanu v Rašínové pořádným Evropským domem s 2000návštěvníky, úžasnými varhanami a kvalitní komorní i chrámovou akustikou, je šance, ke které Brno možná dospěje, ale dosud nedospělo. Možná proto mě dodones mrzí nedávný výrok jednoho šéfa kvalitního mezinárodně uznávaného orchestru: "víte, pokuď vy v Brně nebudete mít pořádně zaplacené hráče a podporu orchestru, promítne se to i do latentní pozice filharmonie i s její plánovanou budovou. Pokuď ji nepostavíte s kvalitní akustikou, bez dozvučování a jiných výmyslů a nesmyslů (jako jsou třeba v Paláci kultury v Praze), budeme k vám do Brna jezdit jenom jako na lont...". Mimochodem v Německém domě se říká, že byla tak kvalitní akustika, že tam nejraději komponoval Anton Bruckner . 30.6.2008 13:49

ODPOVĚĎ: Dobrý den Romane Lugoši, děkuju za podporu a postřeh k Denisovým sadům. Ten projekt měl jedno obrovskou výhodu, jednoho konkrétního zástupce investora, který věřil svému architektovi. To je můj velký sen, který bych si přál v Brně uskutečnit. POstavit něco třeba i méně okázalého, kde však každý může pocítit, že jde o boj o kvalitu a ne o souboj mezi investorem, stavitelem a architektem. Další sny by se jistě našly, ale nechci být sebestředný a chci se zabývat tím, co mě osud a v tomto případě i město dalo právě teď do vínku. Každopádně za ty "Denisky" děkuju. Jakákoliv podobná podpora je něco jako, když je to 0:0 a fanoušci nepřestávají fandit a věřit, že dáte další branku. 30.6.2008 13:54

ODPOVĚĎ: Děkuji pane Evžene, konkrétní normy UEFA, FIFA stále ve spolupráci hlídá můj dlouoletý kolega a partner (mimochodem na zde v diskuzi zmíneném územním plánu Českých Budějovic) architekt Vít Zenkl. Jeho autorizace, zkušenosti i to, že přišel po 6letech studia v Praze před 15lety za mnou do Brna (setkali jsme se na letní škola architektury v Liberci, kde jsem byl učitelem), že překlenul všechna úskalí ateliérů, mě naplňuje důvěrou, že všechny podklady, které sehnal a v zázračně krátké době shromáždil, mají proklamované parametry pro stvaby mezinárodních stadionů. 30.6.2008 13:58

ODPOVĚĎ: Milosi, o metru nic nevím, pouze o koncepci severojižního podzemního diametru, to j epodle mě téma, které je třerba stále prověřovat, jestli je v té podobě, jak je v územním plánu nanejvýš aktuální. Tím chci říct, že se mně víc líbí propojení části města i příměstí pomocí i některých podzemních úseků rychlodráhou. Ta má ten aspekt, že z města a již založených suburbanizačních příměstí možná dělá novou krajinnou pozitivní "megalopolis". 30.6.2008 14:02

ODPOVĚĎ: Milý/á Xavone, potřebu něhy potřebuje každý normální člověk, tím více čím tvrdší okolí ho obklopuje. Zrova o víkendu jsme u krásného něžného něžného vínka diskutoval o něze Římana Caesara a Kleopatry. Já svou něhu uplatňuji,ale často přímo na stavbách, když při řevu, že je zase něco jinak než v projektu, se pak dotyčným omluvím, zejména elegantním dámám. Jinak se na něhu musíte zeptat spíš mé ženy, která po té, co se z mé studentky stala před lety mou spolupracovnicí, při té tvrdé práci často pociťuje možná nedostatek jarního sluníčka. Je to často, že si připadéte na úrovni havíře dolujíciho z podzemí něco čím by se v architektuře dalo ještě zatopit. A Vaše nězné srdce tak zahřát, aspoň když ne jarem, tak architekturou. Možná pro tenot příměr jsem začal jezdit učit architekturu a pmáhat zakládat školu architektury na Technickou univerzitu na Ostravsko:) 30.6.2008 14:11

ODPOVĚĎ: Radku, proporce starého stadionu kopíruju? Myslíte Zbrojovku nebo kolosseum? Proporce je z Kolosseoa-opravdu! Zahájil jsem nový pojem-v nadsázce "brněnská renesance", tzn. že východiska klasických proporcí přetavíme vc lidké měřítko, konečně i italskou renesanci už v tzv.kvatrocentu inspirovalo Kolosseum, ten příměr je nadsazený a míří právě k jádru teoreticky nového jakoby renesančně nově oživovaného názoru. Objektivita dobrých proporcí a lidské měřítko dává oproti dizainu zmíněné cukřenky plivátka, nebo popelníku smysl pro novou architekturu. V tom nenacházím místa pro kopírování cizích vzorů, ten lvastní je pouze je pouze velikost původního stadionu. Kdybych ji nerespektoval, příprava by se mohla zaseknout a všechno prodloužit klidně o 2 3 4 roky.. Jinak díky za hec s tribunami, dali jsme si na to pozor, že k této diskuzi dojde už na začátku. Ladění výšek, viditelnosti a velokosti s ohledem na výše zmíněné, přepisy FIFA atd.trvalo skoro půl roku. 30.6.2008 14:17