„Tím zákonem jsme omezili možnost nepřiměřených odměn. Odměny mohou být maximálně do výše 25 procent platu ročně. To je, myslím, správné,“ uvedl před pár dny ve vysílání ČT24 poslanec Jeroným Tejc (ČSSD).
Služební zákon, který platí od roku 2015, měl nastavit jasnou hranici v odměňování státních zaměstnanců. Závratné bonusy, které pobírala například Jana Nečasová (dříve Nagyová) na Úřadu vlády, se měly stát minulostí.
Jak však ukazují cifry na výplatnicích nejvyšších státních úředníků, které si server iDNES.cz vyžádal dle informačního zákona, odměny na některých ministerstvech i nadále překračují oněch 25 procent platu. Důvod? Úřady si našly obezličku. Kromě služebního zákona je tu totiž ještě stále zákoník práce. A ten pamatuje na takzvané cílové odměny - bez jakéhokoli finančního stropu.
Odměny pro Jurečkovy IT odborníky
Nejprve pár příkladů. Náměstka Zdeňka Adamce si na ministerstvo zemědělství přivedl šéf Marian Jurečka (KDU-ČSL). Koncem minulého roku na sebe Adamec upozornil služebním bytem, do kterého mu - jak zjistila MF DNES - ministerstvo pořídilo vybavení za více než milion korun (článek najdete zde). „Vážím si práce svých lidí a snažím se jim a jejich rodinám vytvořit adekvátní podmínky,“ vysvětloval později Jurečka poslancům.
Bonusy od státuMIMOŘÁDNÉ ODMĚNY CÍLOVÉ ODMĚNY Odměňování pracovníků spadajících pod státní službu náleží do kompetence státního tajemníka daného resortu. |
Coby náměstek pro řízení sekce ekonomiky a informačních technologií si loni Adamec k ročnímu platu přes 1,2 milionu korun vysloužil celkové odměny 605 tisíc korun. Tedy ve výši 50 procent platu.
Z celkové částky tvořily mimořádné odměny, udělené dle služebního zákona, jen 175 tisíc (a do limitu 25 procent se tak vešly). „Byly uděleny za reorganizace hřebčinců, zajištění výplat odškodnění za sucho nebo za osobní přístup při dojednávání parametrů rozpočtu,“ sdělila iDNES.cz mluvčí ministerstva Markéta Ježková.
Zbylých 430 tisíc činily cílové bonusy - vyplacené dle zákoníku práce (viz box).
Podle ministerstva jsou odměny pro Adamce zasloužené, státu totiž dokázal od nástupu ušetřit přes půl miliardy korun. „Od svého nástupu na sekci ICT (informační a komunikační technologie, pozn. red.) ušetřil v rámci optimalizace procesů a dalších kroků vedoucích k úspoře finančních prostředků více než 650 milionů korun oproti nákladům roku 2013, přičemž meziročně mezi lety 2015 a 2016 činí úspora více než 23 milionů,“ vypočítal resort.
Vysoké odměny fasoval i Adamcův podřízený. Dokonce ještě o něco vyšší. David Šetina, ředitel odboru informačních a komunikačních technologií, si k hrubému platu lehce přesahující milion korun přilepšil na odměnách o 615 tisíc korun (tedy asi o 60 procent celkového platu, opět tak musely sehrát roli cílové odměny).
Resort Šetinu ocenil mimo jiné za „trvale výbornou práci v předsednictvu RVIS (Rada vlády pro informační společnost) a pracovní skupině pro JŘBU (Jednací řízení bez uveřejnění), za vyřešení problému pronájmu prostoru pro hardwarovou infrastrukturu ministerstva v datových centrech či za personální konsolidaci odboru ICT“.
Tabulkové platy k udržení odborníků nestačí, tvrdí ministerstvo
Svědomité a nadprůměrné plnění svěřených úkolů patří už mezi obligátní zdůvodnění odměn na ministerstvech. Letos však ministerstva argumentují ještě jinak: služebním zákonem.
Odměny náměstkovi, který podepsal smlouvu na mýtoŽe je třeba experty zaplatit, aby „neutekli“, argumentuje i resort dopravy. Čtěte více. |
V praxi prý přináší mnoho překážek. Podle ministerstva zemědělství přibylo úředníkům papírování, obsazování volných míst trvá dlouho a zákon klade na uchazeče také vyšší nároky. A hlavně: tabulkové platy nemohou konkurovat nabídkám firem.
„V loňském roce začalo docházet k přetahování našich odborníků do podniků v soukromé sféře a naplno se projevily i obtíže sehnat při stávající legislativě špičkové odborníky na klíčové pozice ve státní správě. Přikročili jsme proto k určitým omezeným motivačním prvkům, aby nedošlo k oslabení výkonu státní správy,“ uvedla mluvčí Ježková.
| Jméno | Funkce | Plat | Odměny |
|---|---|---|---|
| David Šetina | ředitel odboru | 1 067 683 | 615 000 |
| Zdeněk Adamec | náměstek pro řízení sekce | 1 229 074 | 605 000 |
| Jiří Šír | náměstek pro řízení sekce | 1 089 886 | 575 000 |
| Pavel Sekáč | náměstek pro řízení sekce | 1 171 743 | 550 000 |
| Aleš Kendík | náměstek pro řízení sekce | 1 187 593 | 490 000 |
| Patrik Mlynář | náměstek pro řízení sekce | 1 142 579 | 435 000 |
| Viera Šedivá | náměstkyně pro řízení sekce | 1 194 929 | 430 000 |
| Jiří Jirsa | náměstek pro řízení sekce | 1 184 109 | 410 000 |
Částky v tabulce jsou platy a odměny za rok 2016 před zdaněním.
Plat dva miliony za rok? To odpovídá trhu, říká headhunter
Že jsou IT odborníci na českém trhu dobře placeni, potvrzuje i headhunter ze společnosti Stanton Chase Jozef Papp, který manažery z oboru IT vyhledává. „IT manažer v komerční sféře se pohybuje od sta tisíc měsíčně výš, klidně dvě stě ve větších korporacích,“ tvrdí Papp. Je jich totiž nedostatek, často prý slýchá od firem nářky, že „lidi nejsou“.
Platy náměstka Adamce a ředitele odboru Šetiny coby IT odborníků tak podle něj odpovídají trhu. Samotný služební zákon však takové platy neumožňuje, k navýšení bylo třeba cílových odměn (loni jich využilo například i ministerstvo dopravy). Jejich výši chtěli sociální demokraté před pěti lety zastropovat. Dosud však tento „motivační prvek“ zůstává v zákoníku práce bez omezení.
Ministerstvo financí či obchodu: odměny čerpané na maximum
Některá ministerstva si sice loni cílovými odměnami nepomáhala, přesto rozdala odměny, které jsou na první pohled vyšší než 25 procent z platového úhrnu. Například tři náměstci ministerstva financí Andreje Babiše (ANO) se svým měsíčním platem mírně přes sto tisíc (tedy cca 1,2 milionu korun ročně) dostali ještě mimořádné odměny 392 tisíc korun.
| Ministerstvo financí - náměstci | Plat (měsíční) | Odměny |
|---|---|---|
| Ondřej Závodský | 100 729 | 392 000 |
| Alena Schillerová | 105 403 | 392 000 |
| Ondřej Landa | 100 729 | 392 000 |
| Ministerstvo průmyslu a obchodu - náměstci | Plat (roční) | Odměny |
| Náměstek 1 | 1 106 093 | 392 775 |
| Náměstek 2 | 1 195 491 | 392 775 |
| Náměstek 3 | 1 016 426 | 392 775 |
| Náměstek 5 | 1 001 647 | 392 775 |
| Náměstek 6 | 1 089 370 | 392 775 |
| Náměstek 7 | 1 407 946 | 392 775 |
Pozn.: Platy i odměny jsou uvedeny před zdaněním. Ministerstvo průmyslu a obchodu jména jednotlivých náměstků nesděluje.
Částky však sedí. Maximální výše odměn - částka odpovídající 25 procentům platu - se totiž nevypočítává z reálného platu, ale z nejvýše možného platu, na který má daný státní zaměstnanec teoreticky nárok. „U zmíněných náměstků pak vycházíme z 16. platové třídy a dopočtem dalších složek platu se dostáváme k částce 392 775 Kč jako ročnímu limitu pro jejich odměny,“ vysvětlil mluvčí ministerstva financí Filip Běhal.
Náměstci ministerstva financí uvedení v tabulce tak čerpali bez pár korun nejvyšší možné odměny dle služebního zákona. Ty loni vyplatilo například i ministerstvo průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD), šesti svým náměstkům poslalo odměny v maximální možné výši 392 775 korun.
