Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lékaři se přou o to, kdy očkovat nedonošené děti. Spor si rozetnou sami

  20:58aktualizováno  20:58
Lékaři řeší, kdy očkovat děti s porodní váhou do 1 700 gramů. Zatímco alergologové tvrdí, že očkování by mělo přijít ve stejnou dobu jako u dětí donošených, vakcinologové nebo neonatologové, tedy dětští lékaři zabývající se vývojem a léčbou novorozenců, mají jiný názor. Podle nich je v části případů nutné očkování odložit. Odborný spor rozetne pracovní skupina, kterou si lékaři napříč odbornostmi svolali.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Radek Kalhous, MAFRA

„Například riziko onemocnění pertusí (černým kašlem, pozn. red.), rotavirovou enteritidou (střevním onemocněním) nebo riziko nákazy pneumokokem je u nedonošených více než dvojnásobné oproti zralým dětem. Případný neopodstatněný odklad vakcinace toto riziko pochopitelně ještě zvýší,“ napsali zástupci České společnosti alergologie a klinické imunologie (ČSAKI) v posledním čísle odborného čtvrtletníku Vakcinologie.

Co si myslí matky

Očkování i neočkování se probírá na eMimino.cz

Alergologové v textu uvádějí, že očkování by mělo začít i u dětí s porodní váhou do 1 700 gramů nejpozději v devátém týdnu věku a není třeba jej zbytečně odkládat, aby se riziko infekcí, ke kterým jsou vnímavější, snížilo na minimum. Podle nich je navrch okolností, které by očkování vylučovaly, „ve skutečnosti velmi málo“.

Lékaři jiných odborností se ovšem proti stanovisku ohradili. „Nelze jednoznačně říci, že takto malé děti mohou být očkovány podle standardního očkovacího kalendáře,“ řekl iDNES.cz primář Neonatologického oddělení Nemocnice Na Bulovce Martin Čihař. „Je potřeba posoudit, zda nedonošené děti nepotřebují individuální očkovací plán, protože jejich imunitní systém je nezralý a my nevíme, zda očkování nemůže způsobit nějakou imunopatologii, třeba alergii nebo autoimunitní onemocnění, v jejich pozdějším věku,“ dodal Čihař, jenž je místopředsedou České neonatologické společnosti.

Spor řeší pracovní skupina založená lékaři

Na protikladná stanoviska upozornil na úterním sněmovním semináři o očkování, kde řekl, že se musí proti publikovanému stanovisku ohradit. „Není úplně šťastné a je potřeba toto téma probrat na mezioborovém poli,“ řekl Čihař.

Pacienti proti očkování

Očkování je v Česku kontroverzní téma. Existují rodiče, kteří povinnost odmítají a se státem se soudí. V minulých dnech ale Ústavní soud dvakrát podpořil ty, kteří se očkování zastávají a brání jej (více čtěte zde).

Sněmovna nyní řeší novelu, která by upřesnila sankce za odmítání očkování nebo přijetí neočkovaného dítěte do kolektivu. Novela ale čelí kritice, že stát bude kvůli upřesnění méně tolerantní (více čtěte zde).

Odpor k povinnosti pramení také ze zkušenosti rodičů, kteří jsou přesvědčeni, že očkování může za nemoc jejich dítěte (jeden z příběhů si můžete přečíst zde).

Kvůli sporu proto vznikla mezioborová pracovní skupina, ve které jsou zastoupeni vakcinologové, praktičtí lékaři, neonatologové, neurologové, infektologové a další lékařské odbornosti. „Ti společně vytvoří doporučený postup, který bude následně projednaný v imunizační komisi ministerstva a vznikne celorepublikové doporučení,“ popsal Čihař.

Už o víkendu řešil stanovisko kulatý stůl, který byl svolaný v rámci kongresu primární péče. Účastnil se jej i vakcinolog a ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové Roman Prymula.

„To stanovisko není v rozporu se stávajícím stavem světové medicíny, protože vychází z amerických doporučení, nicméně my se na to díváme trochu opatrněji, zejména u extrémních případů nedonošených dětí. Ty nechceme očkovat stejně jako běžnou populaci,“ řekl iDNES.cz Prymula. 

Podle něj otištěný názor nereprezentuje stanovisko lékařských odborností, ale jen názor ČSAKI. Ani ta však není za jedno. „U kulatého stolu jsme zjistili, že v alergologické společnosti jsou dva proudy a jeden z nich je proti uveřejněnému,“ dodal Prymula.

„Máme data a zkušenosti, které říkají, že například očkování proti virové hepatitidě typu B není u těchto dětí příliš účinné, imunitní odpověď je třeba jen 45 procent, a dítě není dostatečně chráněno, proto dostává druhou dávku očkovací látky,“ popsal Prymula. „U nedonošených dětí je řada různých rizik, protože jejich organismus je nedovyvinutý a každá jeho další zátěž může zhoršit prognózu. A to je důvod, proč by extrémně nedonošené děti měly být posuzovány ve zvláštním režimu,“ vysvětlil Prymula.

Odborné diskuze nevedeme přes média, tvrdí alergologové

Redakce iDNES.cz kontaktovala tři zástupce výboru ČSAKI. Dva lékaři se odmítli vyjádřit s tím, že jde o výsostně odborný spor, jenž nepatří do „laického“ tisku. Jeden uvedl, že není dětským lékařem, proto stanovisko nechce hodnotit. Další redaktorce řekl, aby dělala, že se mu vůbec nedovolala.

Stát zvažuje fond odškodnění

Na úterním semináři zaznělo, že hlavní hygienik Vít Valenta připravuje změnu, která by státu umožnila odškodňovat ty, kteří po očkování měli vážné nežádoucí účinky. Konkrétní termín fungování pravidla či jeho bližší parametry ale nejsou známy. Neví se ani to, zda půjde o novelu, či zcela nový zákon.

Zpětnou vazbu o účincích vakcín shromažďuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Podle jeho ředitele Zdeňka Blahuty mohou mít jen u hexavakcíny ročně desítky tisíc dětí méně závažné nežádoucí účinky. Například zarudnutí kolem vpichu nebo teplotu. “Řádově stovky dětí mají závažné nežádoucí účinky, mezi které patří křeče, horečky, zatvrdnutí, částečné nekrózy v místě vpichu,“ uvedl na semináři Blahuta.

Podle něj se ale SÚKL dozví přibližně jen o dvou procentech všech nežádoucích účinků u očkování. „Domnívám se, že je to nízkou reflexí vůči osvětě a bezdůvodnými obavami z kontrol a represe,“ řekl iDNES.cz Blahuta. Podle něj ale SÚKL lékaře nebo pacienty, kteří nežádoucí účinek nahlásí, nekontroluje, nepokutuje, ani nikam neohlašuje.

„Vedení naší odborné společnosti nebylo informováno o konání Vámi zmiňovaného semináře ani o kulatém stolu na kongresu primární péče. Neznáme ani stanovisko neonatologické společnosti k našemu materiálu o očkování nedonošených dětí. A jistě chápete, že nepovedeme odborné diskuse prostřednictvím médií,“ uvedl předseda ČSAKI Vít Petrů, který je vedoucím lékařem Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce.

Podle Prymuly nejsou spory o očkování příliš časté. Naposledy se společnosti přely u vakcín proti rakovině děložního čípku. Tam zůstalo jedno stanovisko většinové a druhé v menšině. Podle něj ale tehdy spíše než o odborný spor šlo o „kolíkování hřiště“. Tedy o to, kdo a čím bude očkovat. Nyní je toto očkování nepovinné a hrazené je u dívek mezi 13. až 14. rokem.

Prymula ale upozorňuje, že spory v medicíně nemají pacienti chápat jako něco, na co by mohli doplatit. „Medicína není matematika. V ní neplatí jedna plus jedna rovná se dvě, ale někdy to jsou tři a někdy to je jedna. Takže v USA jsou k očkování benevolentnější, my se na něj díváme obezřetněji,“ tvrdí lékař. Podle něj spor ukazuje na to, že lékaři nemají zájem očkovat všechny a proti všemu. „Přestože máme devět povinných očkováních a dalších dvacet je doporučených, snažíme se očkovat tak, aby to přineslo benefit. A tam, kde by mohlo uškodit, se snažíme očkování omezit na naprosté minimum, nebo jej posunout do pozdějšího věku,“ tvrdí vakcinolog.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.