Polský premiér Donald Tusk před oznámením rekonstrukce vlády

Polský premiér Donald Tusk před oznámením rekonstrukce vlády | foto: iDNES.cz

OČIMA STŘEDOEVROPANA: Polští novináři v roli užitečných blbců

  • 100
Polská aféra se špiclováním politiků v restauraci Sowa a přátelé není obyčejným zveřejněním policejních odposlechů. Může být i akcí nepřátelské tajné služby, která má za cíl změnit mocenské poměry v klíčové středoevropské zemi. A novináři v ní mohou hrát jen roli „užitečných blbců“.

Napíšu teď, co mnozí moji kolegové neuslyší rádi. Nejsem přítelem zveřejňování policejních odposlechů, zvláště dokud nejsou součástí veřejně projednaného soudního spisu. Česká média často suplují roli, kterou by měl mít soud, a dostávají se na hranu lidské slušnosti a úcty k právu. Dělají soudce tam, kde má rozhodovat soud, nikoli sdělovací prostředky.

Média by proto měla, pokud se k podobným informacím dostanou, postupovat s největší obezřetností. Spíše by měla odposlechy pokládat za základ svého dalšího investigativního pátrání, než je prostě vzít a zveřejnit. Přišli bychom tím sice o mnohé pikantérie, ale možná bychom se dívali na mnohé věci s větším odstupem, větší střízlivostí a lépe je v konečném výsledku hodnotili. 

Pohled Luboše Palaty

Pohled Luboše Palaty

Protože právě to by měla být role demokratických médií ve svobodném světě. Zveřejnění odposlechů by nemělo být první, ale poslední věcí, když soudy, policie, prokuratura a všechno ostatní selže. Což se i u nás v Česku někdy děje, ale často to bývá jinak.

Teď restaurace, příště ložnice?

Polská aféra s odposlechy zveřejněnými v týdeníku Wprost je však ještě někde jinde. V Polsku kdosi (možná opravdu nějaká cizí, třeba Putinova ruská tajná služba) umístil štěnice v oblíbené restauraci politiků, v salonku určeném pro soukromé hovory. To není daleko od toho, aby někdo dal nějakému politikovi odposlouchávací zařízení do ložnice.

S týdeníkem Wprost bychom samozřejmě měli být jako novináři solidární a chápat, že nechtějí policii a prokuratuře prozradit svůj zdroj. Na druhé straně, jejich zdroj se podle všeho dopustil činu na hraně trestné činnosti.

A co odposlechy odhalily? Nic víc než dohadování politiků o výměně jiného politika. Bez toho, aby na tom někdo měl nějaký hmotný zisk. Vyznění odposlechů prostě neodpovídá míře společenské nebezpečnosti toho, jak byly získány. A novináři z týdeníku Wprost proto možná hrají jen roli „užitečných blbců“ v cizí politické hře a možná ani netuší, v čím zájmu jednají.

Nebezpečné pokušení

Bylo by proto špatné, kdyby na základě dosud známých nahrávek padla v Polsku vláda, byly předčasné volby a změnila se vládní garnitura. Ne proto, že by současný kabinet Donalda Tuska byl tak skvělý a v Polsku si nelze představit lepší. Ale proto, že když kdosi (třeba Putin) zjistí, že takto lze odstavit libovolnou vládu, tak to nepochybně příště opět použije.

A pokud budeme jako novináři tento způsob likvidace politiky a politiků nadále slepě podporovat, můžeme se za pár let divit, kdo nám tu bude vládnout. Protože s těmi novými vládci už nepůjde psát ani náznak pravdy o nesvobodné společnosti, která tu vznikne. A na dobu, kdy jsme mohli zveřejňovat dokonce i odposlechy politiků, budeme v lepším případě v emigraci jen vzpomínat.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video