Bývalého polského premiéra a dnes šéfa Národní banky Polska Marka Belku mám v paměti zapsaného jako noblesního muže, velice rozumného ekonoma i politika, který v letech 2004-2005 odvedl v rámci možností v čele Polska velice dobrou práci. Také v čele polské centrální banky provedl našeho severního souseda mezi útesy poměrně vysokého deficitu k hospodářskému růstu, který můžeme Polákům jen závidět.
Pohled Luboše Palaty  |
I proto se o Belkovi mluvilo jako o možném premiérovi rýsující se středolevicové vlády, které mohla vzniknout příští rok po volbách a mohla Polsko dovést do eurozóny. To je hlavní podmínka, aby se Varšava stala skutečně jednou z hlavních evropských mocností, kterou by ráda byla.
Myslím však, že Belka po dýchánku v restauraci Sowa a přátelé skončil a pro příští středolevicový kabinet se bude muset hledat jiný premiér. Tedy pokud vůbec nějaký takový kabinet vznikne a pokud nebudou předčasné volby, které by na vlně sprosťačících vládních politiků vyhrála populistická opozice v čele s Právem a Spravedlností.
Ukrajinského ministra zahraničí Andrij Deščycja čeká zřejmě podobný osud jako Belku. A to přesto, že zatímco polští politici jen hloupě dehonestovali své vládní a pracovní kolegy, tak on se jen pokoušel uklidnit ukrajinské demonstranty.
Ti po sestřelení letadla plného vojáků, téměř nepochybně ruskou raketou a stejně téměř nepochybně z Ruska vyslanými vojáky, hrozili o víkendu vtrhnout na ruskou ambasádu v Kyjevu.
Ministr se jim v tom úspěšně pokusil zabránit. I tím, že se postavil na stranu demonstrantů "Říkám snad, že jsem proti protestům? Jsem naopak pro. Jsem tu s vámi a volám Rusko pryč z Ukrajiny! Ano, Putin je č..ák, ano," ministr a poslední větu pak s demonstranty skandoval (více zde). I on ví, že udělal fatální chybu a že se neměl nechat strhnout. Ale jeho reakce je pochopitelná a to, co řekl je hluboce pravdivé, jen samozřejmě měl volit jako šéf diplomacie jiné slova.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který ovládá sovětské stalinistické umění soustavně lhát do očí, o Andriji Deščycjovi prohlásil, že je "odpad".
Lavrov jako šéf diplomacie, která svojí prací pomohla okupovat část sousedního státu a vést na východě Ukrajiny nevyhlášenou válku, je však v mém osobním žebříčku lidsky mnohem níže, než jeho ukrajinský kolega. Na východní Ukrajinu posílá například Rusko slovy Lavrova jako "humanitární pomoc" tanky, obrněné transportéry, zbraně a elitní zabijáky...
Možná, že se Lavrov cítí jako špičkový světový diplomat. Lidsky pro něj však platí označení, které on sám neprávem použil pro svého ukrajinského kolegu. Od..d.
