Ruská válečná loď. Ilustrační snímek.

Ruská válečná loď. Ilustrační snímek. | foto: Profimedia.cz

Rusové pošlou do Středomoří válečné lodě. Britové začali couvat

  • 977
Rusko, blízký spojenec syrské vlády, pošle v nejbližších dnech do Středozemního moře dvě své válečné lodě. Podle informací agentury Interfax zamíří do strategické oblasti velká protiponorková loď a raketový křižník Moskva. Ve stejném moři, které omývá syrské břehy, už operují také čtyři americká plavidla.

Rozkaz o posílení ruského námořnictva ve Středomoří přišel v době, kdy Západ vedený Spojenými státy plánuje odvetu proti Sýrii za údajný chemický útok z minulé středy.

Syrský konflikt

"Důvodem je dobře známá situace, která nás nutí přizpůsobit námořní síly ve východním Středomoří," citovala agentura Interfax svůj zdroj z generálního štábu. Ruské námořnictvo však zprávu dementovalo, krok prý rozhodně nesouvisí s konfliktem v Sýrii. Plavidla mají putovat na pravidelnou výměnu podle plánu.   

Západ zaútočí i bez mandátu OSN

Jednotky v oblasti posílila také Velká Británie, která na Kypr vyslala šest stíhaček Typhoon. A to navzdory tomu, že začíná couvat z původně jasného postoje k syrské krizi. David Cameron ještě ve středu vyzýval k rychlému úderu, který by měl potrestat diktátora Bašára Asada.

Nyní však tvrdí, že Britové musejí počkat na výsledky inspektorů OSN, kteří už potřetí ohledávají místo na předměstí Damašku, kde měly udeřit chemické zbraně. Skončit s průzkumem by měli v pátek.

Cameron tvrdí, že Británie bude mít právo zakročit i v případě, že návrh na intervenci v Sýrii neschválí kvůli ruskému vetu Rada bezpečnosti OSN. "Spojené království bude moci podle mezinárodního práva udělat mimořádná opatření v zájmu zmírnění rozsahu humanitární katastrofy a odvrácení dalšího použití chemických zbraní syrským režimem," uvedl na oficiálních stránkách vlády.

Za útoky je syrský režim, říká viceprezident USA Biden:

Případná ofenziva proti syrskému režimu však záleží především na rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy. Ten ve středu večer ujistil, že za použitím chemických zbraní je syrská vláda. Opozice podle něj nemá chemické zbraně, které by mohly být použité v takovém rozsahu. Stejnou zprávu přinesli ve čtvrtek také britští zpravodajci (více čtěte zde).

Podle informací z rozvědek však americké tajné služby zatím nejsou schopny potvrdit, že za útokem v Sýrii je syrský prezident Bašár Asad nebo někdo z jeho nejbližších spolupracovníků, uvedla agentura AP. Ve středu se navíc objevily spekulace, že za rozhodnutím nasadit chemické zbraně může být jediný člověk.

Členka vyšetřovacího týmu OSN Carla Del Ponteová údajně navrch prohlásila, že za chemickým útokem stojí povstalci. Zprávu ovšem přinesla ruská agentura RIA Novosti a právě Rusové patří mezi hlavní spojence syrského diktátora.

Cameron couvá z podpory útoku

Situace kolem údajného chemického útoku je tak stále nepřehledná. I proto se podle britských médií odloží plánovaný útok na Sýrii až na příští týden. Někteří ruští experti zase tvrdí, že ofenziva nezačne před vrcholnou schůzkou skupiny G20, která bude 5. a 6. září v Petrohradu.V alianci se Spojenými státy, které volaly po trestu pro Asada, dosud byl velmi aktivní také britský premiér David Cameron.

Nyní však nečekaně přibrzdil a v noci oznámil, že Britové před případnou intervencí také počkají na výsledky vyšetřování OSN. Podobný postoj zaujímají i Německo nebo Itálie.

Inspektoři OSN jsou na místě útoku od pondělí. Shromažďují  vzorky, které mají dokázat použití chemických zbraní i to, kdo za jejich nasazením stojí.  

"Je nezbytné prokázat fakta. Jen pár dnů po útoku sbírá tým OSN vzorky a mluví se svědky a oběťmi. Tým teď potřebuje čas, aby udělal svou práci," řekl generální tajemník Pan Ki-Mun při svém středečním projevu v Haagu. Vyšetřování zatím nebylo ukončeno. 

Masakr se odehrál minulou středu ve farmářské čtvrti al-Ghoutá, kde se poté našly zbytky raket, které mohly nést bojový plyn. I když kolem počtu obětí panují značné nejasnosti, nezávislá organizace Lékaři bez hranic potvrdila 355 obětí a tisíce zraněných. Všechny symptomy ukazují na otravu nervovým plynem.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video