Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

O víkendu začne platit letní čas. Může trvat i týden, než si zvykneme

  12:39aktualizováno  12:39
Noc na neděli bude o hodinu kratší. Ve dvě hodiny ráno si totiž jako většina Evropy posuneme hodinky o hodinu dopředu a začne platit letní čas. Ten budeme užívat sedm měsíců do 26. října. Přechod na letní čas je podle vědců pro biologické hodiny člověka velká zátěž a trvá až týden, než si na posun zvykne. Kromě spánku ovlivní posun času i dopravu.

V neděli ve dvě hodiny ráno čas posune o hodinu dopředu.

Změna času se podle webu Českých drah dotkne 13 nočních dálkových vlaků, které budou tou dobou na cestě. S úderem druhé hodiny ranní totiž naberou hodinové "zpoždění". Dopravce se ho bude snažit zkrátit například tím, že nebudou vlaky čekat tak dlouho ve stanicích. Regionálních vlaků se změna nedotkne, protože vyjíždějí na tratě až po čtvrté hodině ráno.

Aktuální polohu vlaků je možné zjistit na webu dopravce, na lince Kontaktního centra 840 112 113, případně pomocí SMS u jednotlivých mobilních operátorů.

"V neděli 30. března doporučujeme všem cestujícím, aby si před plánovanou cestou zkontrolovali, zda jejich hodinky ukazují správný, letní, čas. Předejdou tak případným komplikacím na svých cestách," nabádají České dráhy na webu.

Hodinky si v Česku přetáčíme na letní čas už od roku 1979, kdy platil od poslední neděle v březnu do poslední neděle v září. V roce 1996 byl sladěn se zbytkem EU a o měsíc se prodloužil.

Největší odpůrce změny času psal už Štrougalovi

Nejaktivnějším odpůrcem zavádění letního času byl u nás Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku, který se snažil o zrušení letního času přes čtvrt století. Žádosti o odstranění časového posunu od něj pravidelně dostávali nejvyšší státní představitelé i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Svými výhradami začal atakovat politické představitele už v roce 1981, tedy počínaje tehdejším premiérem Lubomírem Štrougalem přes prezidenta Gustáva Husáka po polistopadové prezidenty Václava Havla a Václava Klause. Stanislav Pecka zemřel v září 2009 (více zde).

Letní čas se zavádí mimo jiné i kvůli úsporám elektrické energie. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž však ČTK v minulých letech opakovaně řekl, že na spotřebu elektřiny letní čas pravděpodobně nemá žádný vliv.

Trvá až týden než si člověk zvykne

Přechod na letní čas je pro biologické hodiny člověka poměrně velká zátěž. Prokazatelně například přibývá infarktů, lidem se na čas zhorší spánek a například v Americe zaznamenávají po změně přírůstek zraněných horníků. Rozbor poznatků o letním čase zaslala loni koncem března MF DNES bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová.

Při změně času je zapotřebí, aby se vnitřní biologické hodiny člověka předběhly o jednu hodinu. A to může být individuální. Závisí na tom, zda je jedinec spíše ranní, nebo večerní typ (skřivánek či sova), kdy vstává, jakou intenzitu světla po ránu zažívá, jak je starý a podobně. Obecně platí, že přizpůsobení se novému času může trvat dva až šest dnů, někdy i více.(více čtěte zde).

Střídání času má i své odpůrce. Ti loni v dubnu rozjeli celoevropskou akci. "Akci jsme pojmenovali pouze jeden čas," řekl tehdy lidovecký senátor Petr Šilar, který akci koordinuje. Po celé Evropě potřebují kritici střídání času nasbírat za rok milion podpisů, z toho v České republice zhruba 16 500 (více najdete zde).

Do pěti let chceme jeden čas, zní z KDU-ČSL

Lidovci chtějí zrušit střídání času do pěti let ve všech státech. V Evropském parlamentu proto podpoří Šilarovu iniciativu. Zrušení střídání časů považuje za svou prioritu i lidovecký kandidát do Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský. 

"Střídání času je v dnešní době absurdita na druhou. Je proto načase jej zrušit. Argumenty, které se dříve uváděly pro jeho zavedení, se ukázaly jako mylné. Ekonomická úspora, která bývá zmiňována jako hlavní důvod, se prakticky rovná nule a negativní dopady střídání časů jsou naopak jednoznačné," míní Zdechovský.

"Dva časy představují celoevropský problém, a evropské instituce se proto přirozeně nabízí jako nejlepší místo, odkud je možné začít prosazovat změnu. Zavádění časů není věcí jedné země, nýbrž záležitostí domluvy zástupců všech států ležících v daném časovém pásmu," vysvětlil, proč je důležité zasazovat se o nápravu právě na evropské úrovni.

V zavedení jednoho času vidí i obrovskou příležitost pro EU, jak může ukázat svoji užitečnost, a ulehčit tak život mnoha lidem.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.