Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel nejznámější odpůrce letního času, pekař Stanislav Pecka

  15:19aktualizováno  17:28
V pondělí ráno zemřel pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku, kterého veřejnost znala jako nejaktivnějšího odpůrce letního času v Česku. Informovala o tom jeho dcera Stanislava Slavíková. Pecka se mnoho let neúspěšně snažil o vstup do krajské i celostátní politiky.

Stanislav Pecka se snažil o zrušení letního času, který podle něj vážně poškozuje zdraví lidí, více než čtvrt století | foto: Otakar GrusserMF DNES

"Zemřel po dlouhé a těžké nemoci. Rozloučení s ním se uskuteční ve středu 9. září ve 12:00 v chrudimské obřadní síni," uvedla Slavíková.

Stanislav Pecka se snažil o zrušení letního času, který podle něj vážně poškozuje zdraví lidí, více než čtvrt století. Žádosti o odstranění časového posunu od něj pravidelně dostávali nejvyšší státní představitelé i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Svými výhradami začal atakovat politické představitele už v roce 1981, tedy počínaje tehdejším premiérem Lubomírem Štrougalem přes prezidenta Gustáva Husáka až po polistopadové prezidenty Václava Havla a Václava Klause. Letní čas v Československu platil od roku 1979.

Pecka byl vyučený strojní zámečník se strojní průmyslovkou a k profesi pekaře se dostal až po roce 1989. "Už v minulém režimu mi nebylo lhostejné, jaké konzumujeme pečivo," říkal Pecka. Kromě toho bylo jeho snem provozovat malé vodní elektrárny a vrátit na Chrudimsko pěstování vinné révy. V jeho pekárně se peče pečivo staročeským způsobem jako ve starých pecích a také podle původních receptů.

A jako pekař sám nejlépe poznal, jak změna času na lidský organismus působí. Vstával každý den ve tři hodiny, aby stihl upéci první várku. "Vadí mi, když se pak mám probouzet ve dvě jen proto, že si někdo myslí, že časovým posunem ušetří," říkal Pecka. Argumentoval tím, že nemocní lidé, závislí na pravidelném režimu, si mohou přivodit i zdravotní újmu.

Pekař Stanislav Pecka

Připomínal statistiky zaznamenávající více dopravních nehod. Poukazoval na to, že lidé jsou podráždění, vzteklí, méně toho udělají, takže na posun času doplácí i ekonomika a vůbec se neušetří tolik, jak tvrdí "vedení energetického byznysu". Když se v roce 1996 letní čas protáhl dokonce na celých sedm měsíců, považoval to za největší katastrofu a úplné "popírání přirozené periody života".

Pekař usiloval i o vstup do politiky

Pekař ze Sobětuch se snažil i o nápravu věcí veřejných, několikrát marně kandidoval pod hlavičkou různých politických uskupení do krajského zastupitelstva nebo na pozici senátora a projevil zájem i o úřad prezidenta země.

Kandidaturu na úřad prezidenta republiky oznámil v roce roce 1998 a 2002, i když nepředpokládal, že by ho někdo zvolil.

Když se pokoušel v letech 1996 a 2006 o mandát v Senátu, jeho myšlenky a požadavky tehdy podpořilo přes 3 400 voličů. Snažil se "postavit vždy proti neomalenosti jedinců a vládnoucích neurvalců, kteří převážně hájí své osobní zájmy a politikaří za tučný státní peníz".

Vyzýval rovněž otevřenými vlasteneckými dopisy představitele státu k zachovávání "národního bohatství", protestoval například proti zrušení a demolici cukrovaru v Hrochově Týnci.

Letos se ještě obrátil do Bruselu na předsedu Evropské komise Josého Manuela Barrosa. Mnoho politiků připouštělo, že má kus pravdy, ale asi není síly, která by dnes letní čas zrušila.

Letní časový posun

Letní časový posun dodržují nejen všechny státy Evropské unie, ale platí i ve většině ostatních zemí světa.

V Česku byl poprvé zaveden v roce 1915, pravidelně pak platil za protektorátu za druhé světové války a udržel se až do roku 1949. Po 30 letech k posunu času jako k ekonomicky velmi výhodnému opatření sáhlo Československo v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů (ve státech EU byl již od roku 1976).

Až do roku 1995 dělil letní čas rok na poloviny. Zvyklostem Evropské unie se Češi přizpůsobili v roce 1996, od té doby letní čas trvá celých sedm měsíců, až do posledního víkendu v říjnu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.