Ústav se zabývá mapováním zločinů totalitních režimů - nacistického a komunistického. Právě kvůli zkoumání komunismu čelí kritice levice, zejména KSČM.

Ústav se zabývá mapováním zločinů totalitních režimů - nacistického a komunistického. Právě kvůli zkoumání komunismu čelí kritice levice, zejména KSČM. | foto: Ústav pro studium totalitních režimů

O vedení ústavu pro studium totalit se utká pět lidí včetně šéfa Žáčka

  • 32
Nový či staronový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů vzejde z pěti kandidátů. Kromě současného ředitele Pavla Žáčka přihlášku podali Vladimír Čermák, Antonín Kostlán, Adam Kretschmer a Jiří Pernes. Dva uchazeče rada vyřadila, zbylá pětice se ve druhém kole výběru střetne ve středu.

Rada ústavu do pondělního poledne čekala, jací uchazeči se jí ozvou. Ve 13 hodin přistoupili její členové k otevření obálek s přihláškami.

"Celkově rada obdržela sedm obálek se jmény uchazečů. Rada rozhodla, že do druhého kola výběrového řízení postupuje pět kandidátů, usnesení bylo schváleno jednomyslně," sdělil mluvčí ústavu Jiří Reichl. Ze dvou zbylých kandidátů, jejichž jména Reichl nesdělil, jeden opomněl dodat čestné prohlášení a druhý zaslal přihlášku pozdě.

Rada vypsala konkurs proto, že první a současný šéf ústavu Pavel Žáček byl jmenován, aniž by se výběrové řízení konalo. "Uvedený akt (...)vychází z toho, že za standardní nástroj pro volbu ředitele instituce tohoto typu pokládá rada výběrové řízení," uvedla rada. Žáček nicméně čelil kritice zvnějšku, že je možná dobrý odborník, ale špatný manažer. - o vypsání výběrového řízení čtěte zde

Druhé kolo výběrového řízení se bude konat ve středu. Každý z kandidátů bude mít půl hodiny na to, aby radě ústavu přednesl svou vizi, jak by ústav vedl. Podle mluvčího Reichla je možné, že rada vybere nového ředitele už ve středu.

Uchazeči o post ředitele ústavu

Současný ředitel Pavel Žáček vystudoval žurnalistiku, politologii a historii. Od roku 1993 pracoval v Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, kde se v roce 1998 stal náměstkem ředitele. Šéfem ÚSTR se stal bez výběrového řízení v lednu 2008.

Už minulý týden zájem o post šéfa ústavy oznámil historik Jiří Pernes. Ten vystudoval češtinu, dějepis a muzeologii. Vedl historické muzeum ve Slavkově u Brna a Moravské zemské muzeum v Brně, učil na univerzitách. Specializuje se na dějiny českých zemí na přelomu 19. a 20. století a československé dějiny po roce 1945.

Oborem Antonína Kostlána jsou pomocné vědy historické a archivní studium. V letech 1995-2000 byl ředitelem Archivu Akademie věd. Nyní vede oddělení dějin vědy v Ústavu pro soudobé dějiny. Jeho badatelským zaměřením jsou české dějiny raného novověku a dějiny vědeckých institucí v 18.-20. století.

Adam Kretschmer může nabídnout zkušenosti ředitele knihovny technické univerzity v Liberci, je členem komise pro elektronické zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací pro Asociaci knihoven vysokých škol. Někdejší zaměstnanec Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu se zabývá vztahem komunismu a terorismu.

Vladimír Čermák působil na Fakultě sociálních věd UK, později pracoval na Právnické fakultě ZČU v Plzni a nyní působí na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Je řešitelem řady výzkumných projektů zaměřených na oblast výchovy vědeckých talentů a autorem řady studií a publikací věnovaných této problematice.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video