Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Amnestie z roku 1960 nemaže zločiny kolektivizace, rozhodl Nejvyšší soud

  11:09aktualizováno  11:09
Nejvyšší soud zveřejnil své rozhodnutí, kterým zrušil osvobozující verdikt nad bývalým náčelníkem Veřejné bezpečnosti v Turnově. Josef Dlouhý se podle obžaloby podílel na vysídlení 12 rodin kulaků, jak tehdejší režim nazýval nepohodlné soukromé zemědělce. Teď ho znovu čeká soud.

Rozorávání mezí se v roce 1950 se v Obříství na Mělnicku agitačně slavilo. Část zemědělců dávala své pozemky JZD dobrovolně, ostatní k tomu byli donuceni. - Heslo té doby znělo: „Po rozorání mezí na polích je třeba rozorat meze v hlavách a srdcích lidí.“ | foto: Repro z knihy: Jde pevně kupředu naše zem

Skutky, ze kterých je Dlouhý obžalován, se staly v 50. letech. Okresní soud v Semilech, který v tomto případě rozhodoval jako první, došel k závěru, že na bývalého náčelníka Veřejné bezpečnosti se vztahuje amnestie prezidenta Antonína Novotného z roku 1960. Znamenalo by to, že lidé, kteří se podíleli na násilné kolektivizaci na počátku padesátých let, by nebylo možné potrestat. Takových případů je více.

Nejvyšší soud ale zprošťující verdikt zrušil. Semilské soudkyni vytkl, že náležitě nevysvětlila, proč by se na případ Dlouhého měla vztahovat amnestie. Ta totiž zdaleka nebyla plošná, byly z ní mimo jiné vyňaty činy, které zasáhly do majetku. Jenže právě takové důsledky mělo rozhodování takzvaných vysídlovacích komisí, z nichž v jedné působil i Dlouhý.

„Soudy nižších stupňů již vůbec nepřipustily či nevzaly v úvahu, že obžaloba byla na obviněného podána z toho důvodu, že osoby, které nebyly souzeny - členové rodiny, byly nejen cíleně vysídlovány z místa jejich trvalého pobytu, ale také zbavovány svého majetku,“ vytkl semilskému i odvolacímu soudu Nejvyšší soud (dále jen NS).

Soud v Semilech řízení odbyl, věcí se pořádně nezabýval

Senát NS vedený Janem Egelmannem měl výhrady i k tomu, jak semilský soud postupoval. O případu totiž rozhodl v neveřejném jednání, kdy žalobkyně přečetla obžalobu, přísedící nahlédli do spisu, a tím bylo rozhodování odbyto. „Před vydáním rozhodnutí nebyly z hlediska použití příslušného ustanovení rozhodnutí o amnestii důsledně objasněny a posouzeny všechny skutečnosti, které jsou pro konečné řešení otázky, zda je dán důvod pro zastavení trestního stíhání stanovený v § 11 odst. 1 písm. a) tr. ř., významné,“ konstatuje ve svém rozhodnutí NS.

Závěr NS je pro ostatní soudy závazný. Ten, ke kterému došel v případě bývalého náčelníka VB, má proto význam i pro další podobné kauzy. Je ale nutné podotknout, že NS ve svém rozhodnutí přímo neřekl, že pro Dlouhého amnestie neplatí. Z jeho závěru ale plyne, že amnestii z roku 1960 nelze aplikovat plošně a bez rozmyslu. Soudy musí vždy pečlivě zvážit všechny okolnosti, a NS ve svém rozhodnutí jmenuje ty, na které nesmí zapomenout.

Dlouhý byl v 50. letech náčelník Okresního oddělení Veřejné bezpečnosti v Turnově a členem vysídlovací komise, která se zabývala osudem lidí, které režim označoval za vesnické boháče. V roce 1952 a 1953 tato komise rozhodla o vysídlení 12 rodin, z nichž mnohé měly v té době nezletilé děti. Majetek připadl Jednotnému zemědělskému družstvu (JZD).

Vysídlení bylo záměrně kruté

Vysídlovací komise jednaly podle tajné ministerské směrnice, která byla nezákonná i podle tehdejších pravidel. V roce 1954 byla zrušena. Škody, které kvůli ní byly napáchané, se ale týkaly minimálně desítek rodin, které přišly o všechno. Jak popisuje obžaloba Dlouhého, samotné vystěhování určených rodin probíhalo záměrně krutě. Například se postižení o vystěhování dozvěděli na poslední chvíli, takže si nestihli ani sbalit osobní věci.

Navíc prováděcí orgány rozhodovaly, které věci si vzít nesmí, a počítaly do toho i sukni nebo osobní prádlo, i když původně se příkaz neměl vztahovat na osobní potřeby, ale jen na hospodářský majetek. „Podle svědka J. K. jim byl zabaven veškerý majetek a nesměli si s sebou vzít ani nic k jídlu,“ uvádí se v dovolání nejvyššího státního zástupce. Další svědek, tehdy dítě, soudu popsal, že on sám musel v usedlosti nechat i svou tašku s učením.

NS se nyní zabývá i dalšími podobnými případy (více zde). Již v minulosti byl za účast na násilné kolektivizaci odsouzen muž z Olomoucka. Stíhaní lidé jsou dnes již v pokročilém věku, nezřídka starší 80 let. Někdy jejich stíhání zabraňuje jejich zdravotní či mentální stav.







Hlavní zprávy

Palačinky z ovesných vloček
Palačinky z ovesných vloček

Sladká a zdravá rychlovka. :)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.