| Irák, který neuznává židovský stát a loni k 'osvobození Palestiny' údajně zmobilizoval 6,5 milionu dobrovolníků, oznámil, že chce Palestincům poskytnout z ropných příjmů miliardu eur, které mají přispět k intifádě proti Izraeli. |
Irák chce jít Palestině na pomoc
"Začali jsme z rozkazu prezidenta Saddáma Husajna sestavovat první dobrovolnickou brigádu armády Al-Kuds aš-Šaríf (Jeruzalém) na osvobození Palestiny od Středozemního moře po Jordánsko," řekl člen Rady revolučního velení Alí Hasan Madžíd novinářům při slavnosti pořádané vládní stranou Baas v Bagdádu.
První brigádu podle jeho slov tvoří vojenská jednotka strany Baas z bagdádské čtvrti Karch. Zde je sídlo první a druhé divize irácké armády. Husajn už v polovině ledna prohlásil, že irácké těžké dělostřelectvo je připraveno bombardovat Izrael nepřetržitě šest měsíců a osvobodit tak Palestinu.
Bagdád dal několikrát najevo, že Sýrie a Jordánsko by měly jako arabští sousedé Izraele otevřít hranice protiizraelským bojovníkům.
Dánové Šarona označili za válečného zločince
Jestřáb Šaron dělá první vstřícné kroky.
Šaronovi k vítězství poblahopřál americký prezident George Bush s tím, že se těší na další spolupráci při prosazování míru na Blízkém východě.
Jménem Evropské unie Šaronovi ke zvolení poblahopřálo i Švédsko, které nyní předsedá evropské patnáctce. Obavy z možného vystupňování násilí na Blízkém východě po Šaronově vítězství vyjádřilo Norsko. Ještě dále pak zašli dánští opoziční socialisté, jejichž předseda Holger Nielsen označil nového izraelského premiéra za válečného zločince, jehož zvolením Izraelci dali hlas ukončení mírového procesu.
Arabové varují před násilím
Arabské země, jejich nejvyšší představitelé i prostí lidé přijali zvolení "arcijestřába" Šarona se směsicí zuřivosti, obav i lhostejnosti. Mnozí z nich varují, že výsledek voleb by mohl zcela zmařit mírové snahy a rozšířit násilí v celé oblasti Blízkého východu.
Někteří státníci říkají, že Arabové jsou připraveni na konfrontaci. Jiní dokonce otevřeně mluví o válce. Egyptský prezident Husní Mubarak se vyslovil mnohem obezřetněji. "Musíme počkat, co Šaron podnikne. Zda povede politiku míru nebo agrese," řekl.
| Úkoly a plány nového premiéra |
|
Musí vytvořit novou vládu do 45 dní po vítězství ve volbách. |
| Šaronův kabinet musí podpořit stejný parlament, který kritizoval Baraka za přílišné ústupky při jednání s Palestinci a donutil ho nakonec odstoupit. |
| Šaron naznačil, že by preferoval vládu národní jednoty i za účasti levicové Strany práce, která kandidovala Baraka. |
Barak musel spolknout drtivou porážku
Ariel Šaron, 72letý šéf izraelské pravice, se stal novým premiérem židovského státu, když v úterních přímých volbách uštědřil bezprecedentní porážku svému rivalovi Ehudu Barakovi. Podle výsledků zveřejněných po sečtení více než 99 procent hlasů získal Šaron 62,5 procenta odevzdaných hlasů, zatímco Barak jen 37,4 procenta hlasů.
Pro odcházejícího šéfa vlády to je trpká zkušenost poté, co byl v květnu 1999 zvolen premiérem ziskem 56 procent hlasů proti 44 procentům odevzdaným pro tehdejšího premiéra Benjamina Netanjahua.
