„Byli jsme informováni norským velvyslanectvím, že budeme vyzváni k přímému jednání. Jakmile budeme znát podrobnosti výzvy, tak jedeme do Norska,“ řekl iDNES.cz Zdeněk Kapitán, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.
Český úřad bude jednat nikoliv se zástupci Barnevernu, ale jemu nadřízené instituce s názvem Barne-, Ungdom- og Familiedirektoratet (Bufdir), což se dá volně přeložit jako Správa dětí, mládeže a rodiny (více o norském systému péče o děti čtěte zde).
Případ českých dětí v NorskuPŘEHLEDNĚ: Kauza v otázkách a odpovědích |
Původní informace byly takové, že český úřad bude jednat s norskou krajskou komisí pro sociálně-právní ochranu dětí. Alespoň takto si Česko vyložilo odpověď na první nótu směřovanou z Česka do Norska (více o odpovědi Norska čtěte zde).
To, že se jednání v Norsku chystá, iDNES.cz potvrdilo také tamější ministerstvo dětí, rovnosti a sociálního začleňování.
„Ministerstvo si je vědomo toho, že Bufdir, který je příslušným orgánem pro služby péče o děti v Norsku, pozve český Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí na schůzku,“ sdělilo v písemném vyjádření pro iDNES.cz tiskové oddělení norského ministerstva. „Setkání poskytne příležitost k výměně informací o systémech péče o děti v Norsku a v České republice. Rozhodnutí o případném zrušení pěstounské péče však náleží jen krajské komisi nebo soudu, které jsou nezávislými a nestrannými orgány,“ upozornilo ministerstvo.
Česko již do Norska poslalo dvě diplomatické nóty (více o nich čtěte zde). Stejně jako nóty, tak i plánované jednání v Norsku se týká případu Evy Michalákové. Ta v severské zemi již čtvrtým rokem usiluje o svěření svých dvou synů do vlastní péče. Norské úřady jí je odebraly s podezřením na jejich týrání a na násilí v rodině. Norská policie zneužití dětí nepotvrdila a odložila trestní oznámení na rodiče chlapců (více o kauze čtěte zde).
Náš systém není v rozporu s lidskými právy, brání se Norsko
Norské ministerstvo dětí, rovnosti a sociálního začleňování uvedlo, že ministryně Solveig Horneová je obeznámena s tím, jakou politickou a mediální pozornost v Česku případ Michalákové budí. Ví také o tom, že norská velvyslankyně již jednala z řadou českých politiků. Norsko naopak jedná se zástupci české amabasády v Oslo. „Ministryně Solveig Horneová odpověděla na dotazy českých úřadů,“ uvedlo ministerstvo.
„Norské úřady nemají za to, že náš systém péče o děti je v rozporu se zásadami mezinárodních smluv o lidských právech,“ tvrdí ministerstvo v písemném vyjádření pro iDNES.cz.
Norská advokátkaCizí děti smí vychovávat a vlastní ne, diví se norská advokátka Michalákové rozhodování úřadů |
„Norská vláda se nemůže zapojit do jednotlivých případů v oblasti ochrany dětí, protože se všemi případy musí být nakládáno v souladu se zákonem o péči o děti. Zákon platí pro všechny děti, které mají bydliště v Norsku, bez ohledu na státní příslušnost. Všechny děti v Norsku mají právo na pomoc a ochranu,“ uvedlo ministerstvo.
„Norská ministerstva nemohou instruoval sociální služby, krajské komise či soudy v tomto nebo jiných individuálních případech. Ministerstvo však podalo českým orgánům na základě jejich žádosti důkladné informace o norském systému péče o děti a o rodičovských právech,“ dodal úřad.
Norské úřady přitom nejen v Česku čelí kritice, že postupují vůči rodinám příliš tvrdě. V případě Evy Michalákové Barnevern bratry rozdělil a umístil do dvou pěstounských rodin, aniž by jednal o svěření do péče českých příbuzných chlapců. Matka je nyní smí vídat maximálně dvakrát ročně na dvě hodiny, a i tento režim nejspíš Norsko zpřísní.