Norský Nobelův výbor uvedl, že ocenění Santosovi udělil „za jeho odhodlané úsilí dovést ke konci více než padesát let dlouhou občanskou válku, která si vyžádala životy nejméně 220 tisíc Kolumbijců a vyhnala z domovů téměř šest milionů lidí“.
Podle Nobelova výboru by „ocenění mělo být rovněž vnímáno jako pocta kolumbijskému lidu, který navzdory obrovskému utrpení nevzdal naději na spravedlivý mír, a všem stranám, které přispěly k mírovému procesu“. „Tato pocta je vzdávána v neposlední řadě také nesčetným obětem občanské války,“ dodal Nobelův výbor.
KOMENTÁŘ: Brexit po kolumbijsku? Referendem si elita nastražila past |
Prezident Santos v reakci na ocenění prohlásil, že cena pomůže jeho zemi pokročit v mírovém procesu. „Byl dojatý, vděčný. Sdělil, že (tato cena) má neocenitelný význam v podpoře mírového procesu v Kolumbii,“ řekl šéf norského Nobelova výboru Olav Njölstad po rozhovoru se Santosem.
Dohodu, která má 297 stran, podepsaly obě strany na konci září (psali jsme zde). V platnost však dohoda ještě nevstoupila. Kolumbijci ji v nedávném referendu odmítli (více o referendu zde). Nobelův výbor ovšem v minulosti již několikrát dal ocenění stranám v nedokončeném mírovém procesu, aby je podpořil.
Analytici i nejvyšší představitelé FARC se shodují, že výsledek referenda mír nezvrátí. Přerušen nyní bude proces odzbrojování příslušníků FARC. Vrchní velitel povstalců Timoleon Jimenéz zvaný Timošenko prohlásil, že skupina je i po referendu ochotna pokračovat v jednání o míru.
Kritici dohody upozorňovali, že je k rebelům z FARC příliš měkká, protože jim umožňuje znovu vstoupit do společnosti, vytvořit politickou stranu a uniknout trestu ve vězení. Podle dohody budou moci kandidovat už v roce 2018 v prezidentských a parlamentních volbách a až do roku 2026 mají garantováno deset křesel v parlamentu.
Úspěšný politik
Santos je prasynovcem Eduarda Santose, který byl prezidentem Kolumbie v letech 1938 až 1942. Vystudoval ekonomii na Londýnské ekonomické škole a Harvardu. Má také doktorát z práv. Devět let působil jako reprezentant kolumbijské Národní federace pěstitelů kávy. Poté byl zástupcem ředitele kolumbijského deníku El Tiempo.
Do politiky vstoupil v roce 1991, kdy se stal ministrem zahraničního obchodu ve vládě prezidenta Césara Gavirii. V letech 2000 až 2002 byl ministrem financí a poté ministrem obrany (2006 až 2009). V roce 1994 založil nadaci Buen gobierno (Dobrá vláda), jejímž cílem bylo zlepšení účinnosti kolumbijské vlády. Organizace předložila návrh demilitarizovaného pásma a mírové rozhovory s levicovými povstalci z hnutí FARC.
V červnu 2009 na Santose vydal ekvádorský soudce zatykač, jehož důvodem byla odpovědnost za smrt 25 osob včetně Raúla Reyese, druhého nejvýše postaveného muže FARC. Kolumbijský ministr vnitra Fabio Valencia žádost o zadržení odmítl s odůvodněním, že žádná „akce proti terorismu“ nemůže být považována za nezákonnou.
Prezidentem Kolumbie byl Santos poprvé zvolen v červnu 2010, kdy získal 69 procent hlasů. Přislíbil snížit nezaměstnanost a bojovat proti chudobě a svoji kampaň postavil na snaze o mírové řešení půlstoletí trvajícího konfliktu v zemi. Svůj mandát obhájil ve volbách v červnu 2014, kdy získal 51 procent hlasů.
Snowden, papež i zachránci uprchlíků
Velké šance se letos v klání Nobelovu cenu míru dávaly takzvaným Bílým helmám, tedy záchranářům, kteří v Sýrii pomáhají po náletech (více o nich zde). Stejně jako loni byl mezi favorizovanými kandidáty také papež František. Spekulovalo se také o šancích bývalého pracovníka NSA Edwarda Snowdena (více zde), či obyvatelích Řecka, kteří pomáhají uprchlíkům.
O vítězství dále usiloval konžský gynekolog Denis Mukwege, jenž pomáhá obětem znásilnění. Podle expertů měla naději na zisk Nobelovy ceny za mír také ruská obhájkyně lidských práv SvetlanaGannuškinová či vyjednávači dohody o íránském jaderném programu.
Loni Nobelovu cenu za mír překvapivě získala čtveřice tuniských organizací, která přispěla k budování demokracie v Tunisku po roce 2011, kdy se v zemi uskutečnila první z revolucí „arabského jara“ (více o loňském ocenění zde).
Letos už byli ohlášeni laureáti tří Nobelových cen - za lékařství, fyziku a chemii. V pondělí je na řadě cena za ekonomii a ve čtvrtek za literaturu.
