Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kolumbijci v referendu odmítli mírovou dohodu s gerilou, příměří ale platí

  6:15aktualizováno  10:46
Kolumbijci v referendu těsně odmítli mírovou dohodu vlády s povstalci z radikálně levicového hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Pro dohodu se vyslovilo 49,8 procenta voličů a proti 50,2 procenta, uvedla agentura Reuters. Výsledek je velkým překvapením, předvolební průzkumy ukazovaly, že dohoda bude schválena téměř dvěma třetinami voličů.

Kolumbijší povstalci z FARC hlídkující na řece Mecaya v džungli Putumayo | foto: ČTK

Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos uvedl, že akceptuje výsledky referenda o mírové dohodě a dodal, že vyjednané příměří bude pokračovat. V pondělí se hodlá sejít se všemi politickými stranami a bude hledat způsoby, jak pokračovat v mírovém procesu. Vyšle také vyjednavače zpět na Kubu, kde se v posledních letech jednání o míru konala. Hlasování podle něj nebude mít vliv na stabilitu země.

Fotogalerie

Vrchní velitel FARC Timoleon Jimenéz zvaný Timošenko prohlásil, že skupina je i po referendu ochotna pokračovat v jednání o míru. Novinářům v Havaně řekl, že lituje toho, co nazval destruktivní silou těch, kteří zaseli nenávist a zášť a ovlivnili stanovisko kolumbijské populace. FARC podle něj bude dále pokračovat v práci na trvalém míru. Podle jeho slov „mír zvítězí“.

„Hlasoval jsem ne. Nechci učit mé děti, že vše může být odpuštěno,“ řekl agentuře Reuters pětatřicetiletý Alejandro Jaramillo, kterého rozčílilo, že rebelové nebudou souzeni.

Účast v referendu byla nízká, pouze 37 procent. Důvodem zřejmě bylo počasí. V oblasti řádí hurikán Matthew, který přinesl silné deště. Dohodu, která má 297 stran, podepsaly obě strany na konci září a oficiálně tak ukončily 52 let trvající konflikt, který si vyžádal 260 tisíc obětí a sedm milionů uprchlíků (psali jsme zde).

Co teď bude s dohodou?

Odmítnutí dohody v referendu podle agentur uvrhne zemi do nejistoty a je velkou porážkou pro prezidenta Juana Manuela Santose. Před referendem Santos uvedl, že nemá žádný plán B a v případě odmítnutí dohody se Kolumbie vrátí do války.

Analytici i nejvyšší představitelé FARC se ale shodují, že výsledek referenda mír nezvrátí. Přerušen ale nyní bude proces odzbrojování příslušníků FARC, který začal minulý týden. Jedním z možných scénářů dalšího vývoje je podle agentury AP ratifikace dohody v parlamentu, nebo ve zvláštním ústavním shromáždění.

Kritici dohody upozorňovali, že je k rebelům z FARC příliš měkká, protože jim umožňuje znovu vstoupit do společnosti, vytvořit politickou stranu a uniknout trestu ve vězení. Podle odhody budou moci kandidovat už v roce 2018 v prezidentských a parlamentních volbách a až do roku 2026 mají garantováno deset křesel v parlamentu. Kritici tak požadují znovu otevřít jednání o mírové dohodě a udělat v ní jisté úpravy.

Pro „korekce“ mírové dohody se vyslovil i exprezident Álvaro Uribe, lídr opozice, který byl hlavní zastáncem odmítnutí dohody v referendu. Uribe v neděli po zveřejnění výsledků oznámil, že se chce podílet na vyjednání upravené dohody. Dostat Uribeho a prezidenta Santose k jednomu stolu bude ale podle agentury AP možná obtížnější než dosavadní jednání s FARC.

Radikálně levicové hnutí FARC, které má v současnosti zhruba sedm tisíc členů, založil v roce 1964 Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo (Přesná rána). Vedl je až do své smrti v březnu 2008. Tehdy mělo hnutí asi 16 tisíc členů a ovládalo zhruba třetinu Kolumbie, zejména jih země. Finance získávalo z obchodu s drogami a prostřednictvím únosů a vydírání.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.