Při samotném zdůvodňování rozhodnutí pak předseda Nobelova výboru Thorbjörn Jagland prohlásil, že výbor ocenil Unii za obnovu Evropy po světové válce, ale i za to, že po pádu Berlínské zdi a zhroucení komunistických režimů vnášela stabilitu do někdejších socialistických zemí.
Jagland dále ocenil fakt, že šest desítek let přispívala k míru, sjednocování, demokracii a dodržování lidských práv v Evropě. "Stabilizační prvek, jaký Evropská unie představovala, pomohl transformovat kdysi rozervanou Evropu z válečného světadílu na kontinent míru," prohlásil při odůvodňování udělení ceny Thorbjörn Jagland.
Evropská unie vyrostla z popela druhé světové války a zrodila se z přesvědčení, že těsnější ekonomické vazby zajistí, že nepřátelé se už nikdy proti sobě neobrátí, píše agentura AP a připomněla i první krůčky předcházející vzniku jednotné Evropy.
A to když roce 1950 Francie nabídla Německu, aby někdejší váleční protivníci sdíleli těžký průmysl. "Válka mezi Německem a Francií je dnes nemyslitelná. To dokazuje (...), že historičtí nepřátelé se mohou stát blízkými partnery," uvedl Nobelův výbor.
Na ocenění evropské sedmadvacítky je nahlíženo jako na morální vzpruhu pro blok, který se trápí s vyřešením dluhové krize, podotkla krátce po vyhlášení letošního nositele ocenění agentura Reuters. AP dodala, že Unie cenu získala v době největších existenční potíží od svého založení v 50. letech minulého století.
Svět reaguje na Nobelovu cenu pro EUApríl, ostuda i největší mírotvorce  |
"Bylo to jednomyslné rozhodnutí a nebylo příliš složité," řekl předseda Nobelova výboru Thorbjörn Jagland už před samotným vyhlášením letošního nositele ceny v rozhovoru pro norský deník Aftenposten. Jagland v témže interview připustil, že ocenění může vyvolat jisté kontroverze.
"Očekávám, že bude nějaká diskuse. Doufáme, že bude," podotkl muž, který je zároveň generálním tajemníkem Rady Evropy (mezivládní organizace propagující spolupráci všech evropských států, která je na EU plně nezávislá - pozn. red.).
Klaus považoval ocenění za vtip, Farage za ostudu
"Jsme hluboce dojati a vážíme si, že Nobelovu cenu dostala právě Evropská unie," sdělil předseda Evropského parlamentu Martin Schulz na Twitteru. "Usmiřování je to, o čem Unie ve skutečnosti je. Slouží jako inspirace. EU je unikátní projekt, který nahradil válku mírem a nenávist solidaritou," doplnil Schulz.
Nobelova cena za mír pro Evropskou unii je velkou poctou pro všechny Evropany, řekl předseda Evropské komise José Manuel Barroso.
Jednota v rozmanitostiPočet obyvatel EU činí nyní 502,5 milionu; již několik let roste zhruba ze tří čtvrtin díky imigrantům. Největším městem je Londýn (8,2 milionu obyvatel). EU se rozkládá na 4,317 milionu kilometrů čtverečních. V roce 2011 vytvořily země EU největší nominální hrubý domácí produkt 17,6 bilionu dolarů (zhruba 339 bilionů korun), tedy asi 20 procent světového HDP (měřeno paritou kupní síly). Oficiálních jazyků EU je 23, pracovními jazyky evropských institucí jsou angličtina, francouzština a němčina. Symboly EU jsou heslo Jednota v rozmanitosti, hymna Óda na radost z Beethovenovy 9. symfonie, svátek 9. května a vlajka s 12 žlutými hvězdami na modrém poli. Zdroj: ČTK   |
Barroso nejdříve na Twitteru napsal, že ocenění je poctou pro celou Unii a všech jejích 500 milionů obyvatel. "Nikdy nesmíme zapomenout, že ve svých počátcích Evropská unie spojila národy, které se vynořily z ruin devastující druhé světové války a spojila je v mírovém plánu," uvedl o něco později.
Český prezident Václav Klaus zprávu nejprve považoval za vtip. "Prezident tomu nevěří a pokládá to za legraci," nechal se slyšet prezidentův mluvčí Radim Ochvat, když norská televize NRK hodinu před vyhlášením letošního laureáta předpověděla jako vítěze Evropskou unii.
Negativně reagoval i šéf britské protievropské Strany nezávislosti Spojeného království Nigel Farage. "Myslím, že je to absolutní ostuda. Myslím, že to Nobelovu cenu znevažuje," reagoval krátce po vyhlášení ocenění.
Udílení Nobelových cen za mír již několikrát rozpoutalo prudké vášně a pobouřilo část světové veřejnosti. Stalo se tak třeba v roce 1994 v případě udělení ceny bývalému palestinskému politikovi Jásiru Arafatovi, podezřelému z podpory terorismu.
Vlažné přijetí se dostalo také nečekanému ocenění amerického prezidenta Baracka Obamy v roce 2009.
EU není první oceněnou organizací
Nobelovu cenu obvykle dostávají žijící osobnosti, naposledy ji obdržela organizace v roce 2007, kdy ji společně s Alem Gorem dostal Mezivládní panel pro změny klimatu.
Evropská unieZáklady EU položil v roce 1950 francouzský ministr zahraničí Robert Schuman, když přednesl návrh na vytvoření Evropského sdružení uhlí a oceli (ESUO). Tato organizace měla původně za cíl spojením hutního a těžebního průmyslu Francie a Německa zabránit další válce mezi rivaly. Smlouva o založení, podepsaná Francií, Německem, Itálií, Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem, začala platit v červenci 1952 na 50 let.  Pohled do Evropského parlamentu ve Štrasburku V roce 1972 se země, stále jen šestičlenného ES, dohodly na vytvoření EU. Podoba Unie byla ale konkretizována až v maastrichtské smlouvě roku 1991. Podařilo se tak vytvořit největší jednotný trh na světě, v němž funguje volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb (i když stále s řadou omezení). Podnětem k jeho vzniku byla i snaha čelit v 80. letech vzrůstající konkurenci USA a Japonska. Zdroj: ČTK |
O dva roky dříve to byla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (spolu s Muhammadem Baradejem), v roce 2001 Organizace spojených národů (s Kofi Annanem). Pouze organizaci - bez jakékoliv osobnosti - Nobelův výbor naposledy ocenil v roce 1999, tehdy to byli Lékaři bez hranic.
V loňském roce byla Nobelovou cenou za mír vyznamenána trojice žen - liberijská prezidentka Ellen Johnsonová-Sirleafová, její krajanka a mírová aktivistka Leymah Gboweeová a jemenská politička Tavakkul Karmánová (více o loňských nositelkách Nobelovy ceny čtěte zde).
Mezi 241 navrženými byl i Clinton
Seznam nominací je každoročně tajný, některá jména z něj ale přesto vždy uniknou. Letos se k 231 navrženým, mezi nimiž bylo i 43 organizací, řadil bývalý prezident Spojených států Bill Clinton či někdejší německý kancléř a "sjednotitel Německa" Helmut Kohl. Dále sem patřil barmský prezident Thein Sein, který po desetiletích vojenské diktatury v Barmě zahájil postupný proces politických reforem.
Nechyběl údajně ani vězněný americký vojín Bradley Manning, který vynesl tisíce tajných dokumentů armády USA a umožnil jejich zveřejnění na serveru WikiLeaks, a rovněž zadržovaná ukrajinská expremiérka Julija Tymošenková.
Agentura Reuters zase zmínila gynekologa Denise Mukwegeho, který pečuje o ženy znásilněné během konfliktu v Kongu, a tuniského prezidenta Munsifa Marzúkího.
"Je docela dobře možné, že si letos (Nobelův výbor) všimne Tuniska. To je totiž zatím jediným jasným úspěchem arabského jara," odhadoval pro změnu Jan Egeland, ředitel organizace Human Rights Watch pro Evropu.
Nobelova cena za mír je jediná z cen zřízených švédským vynálezcem a průmyslníkem Alfredem Nobelem, která není udělována ve Švédsku. Čerství laureáti Nobelových cen si ocenění převezmou v den výročí Nobelovy smrti 10. prosince v norské metropoli.
