"Nemůžeme dosáhnout demokracie a trvajícího míru ve světě, pokud ženy nedostanou stejné příležitosti jako muži ovlivnit vývoj na všech úrovních společnosti," uvedl Nobelův výbor při oznamování letošních laureátek a vyzdvihl podíl oceněných žen na demokratizačních hnutích v Africe a v arabském světě.
"Ellen Johnson-Sirleafová je první demokraticky zvolenou prezidentkou v Africe. Od své inaugurace v roce 2006 přispěla k zajištění míru v Libérii, k ekonomickému a sociálnímu rozvoji (země) a posílení pozice žen," zdůvodnil předseda Nobelova výboru Thorbjörn Jagland výběr první z laureátek letošní Nobelovy ceny za mír, dvaasedmdesátileté liberijské prezidentky a matky čtyř synů.
"Jsem víc než nadšená. Je to ohromná zpráva a musíme to oslavit," reagovala na ocenění v rozhovoru s agenturou Reuters překvapená liberijská prezidentka.
Johnson-Sirleafová má za sebou dlouhou politickou kariéru, kdysi bývala ministryní financí, pak ale skončila na čas ve vězení a Libérie se začala utápět v jedné z nejkrvavějších občanských válek (vyžádala si 250 tisíc mrtvých). Ellen Johnson-Sirleafová ze země prchla a pracovala například jako ekonomka Světové banky. Do vlasti se vrátila po svržení tehdejšího prezidenta Charlese Taylora, a v prezidentských volbách v roce 2005 zvítězila.
Odpíráním sexu proti válečnickým choutkám mužů
Od začátku svého mandátu se snaží západoafrickou zemi, založenou bývalými americkými otroky, postavit po občanské válce na nohy. Loni ji časopis Newsweek zařadil mezi deset nejlepších světových vůdců, má ale i své oponenty.
Ženy - laureátkyNobelovu cenu míru dostalo od roku 1901, kdy byla tato cena poprvé udělena, jen 15 žen. 1905 - Bertha Felicie Sophie von Suttnerová (1843-1914), v Praze narozená rakouská hraběnka Kinská, která napsala protiválečný román Die Waffen nieder (česky jako Odzbrojte!), založila Rakouskou mírovou společnost a byla čestnou předsedkyní Mezinárodního mírového výboru. Zdroj: ČTK |
Ozývají se hlavně teď, před blížícími se volbami, v nichž se Johnson-Sirleafová chce o prezidentský post znovu ucházet. Odpůrci jí vyčítají kupování hlasů a zneužívání vládních fondů na předvolební kampaň. Její tábor nařčení odmítá.
Devětatřicetiletá Leymah Gboweeová podle Jaglanda mobilizovala a organizovala ženy napříč různými etniky a náboženstvími a napomohla tak ukončit třináctiletou krvavou válku v Libérii. Gboweeová během druhé občanské války organizovala společné modlitby a nenásilné protesty. Ženy ve svém boji pokračovaly i doma - pomocí odpírání sexu či domácích prací přemlouvaly své partnery, aby se zasadili o mír.
Gboweeová také povzbuzovala ženy k účasti v prezidentských volbách v listopadu 2005, v nichž zvítězila Ellen Johnson-Sirleafová.
Matka revoluce a Železná žena
Dvaatřicetiletá Tawakkul Karmanová pak sehrála klíčovou roli v boji žen za jejich práva a demokracii v Jemenu. Odpůrci režimu ji často přezdívají třeba Železná žena, Matka revoluce nebo Duch jemenské revoluce, připomněla agentur AP. Jemenci už od ledna demonstrují proti vládě dlouholetého prezidenta Alího Abdulláha Sáliha, leč zatím marně.
Matka tří dětí a šéfka organizace zvané Journalists without Chains (Novináři bez okovů) uspořádala například první protestní akci v kampusu jemenské univerzity v metropoli San ́á. Později strávila osmačtyřicet hodin ve vězení, bojovat proti režimu Alího Abdalláha Sáliha však nepřestala (více o roli žen v arabských revolucích čtěte zde).
První oceněná Arabka
"Je to pocta všem Arabům, muslimům a ženám. Věnuji tuto cenu všem bojovníkům arabského jara," řekla televizi al-Arabíja první arabská žena, která Nobelovu cenu za mír dostala. Agentuře AFP řekla, že udělení ceny je vítězstvím pro revoluci v Jemenu.
Agentura AP k letošnímu udílení cen podotkla, že ocenit pouze postavy arabského jara by bylo velice problematické, jelikož třeba povstání v Libyi se zvrhlo v občanskou válku. A Egypt s Tuniskem mají stále ještě daleko k demokraciím. V Jemenu, Sýrii či Bahrajnu se dlouholetí autoritářští vládci navíc stále drží u moci a budoucnost tamních protestů je nejistá.
Obtížné bylo také najít jednoho výrazného vůdce revolucí, demonstrace často organizovali nebo organizují různí blogeři. Karmanová na sebe svou prací upozornila už dlouho před povstáním obyvatel arabského světa. "Spoustu let před začátkem revolucí se postavila jednomu z nejautoritářštějších a nejautokratičtějších režimů na světě," řekl Jagland.
Rekordní počet nominací
Oceněné ženy si příslušný diplom, medaili a šek na svůj díl z deseti milionů švédských korun (asi 27 milionů Kč) převezmou na slavnostním předávání cen 10. prosince, ve výroční den úmrtí švédského vynálezce Alfreda Nobela.
Na letošní cenu bylo podáno rekordních 241 nominací, mezi nimiž bylo 188 jednotlivců a 53 organizací. Kromě sociálních sítí se spekulovalo i o aktivistech povstání v arabském světě či o zakladateli serveru WikiLeaks Julianu Assangeovi, jehož síť se zaměřuje na zveřejňování důvěrných a utajovaných informací americké diplomacie a armády.
Přečtěte si profily Liberijek a Jemenky |
Nobelova cena za mír je jediná z cen zřízených švédským vynálezcem a průmyslníkem Alfredem Nobelem, která není udělována ve Švédsku, ale v norské metropoli Oslu. Na rozdíl od ostatních ji může získat i organizace, která "vykonala nejvíce pro bratrství mezi národy, zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů".
Loni výbor cenu udělil čínskému disidentovi Liou Siao-poovi za jeho boj za lidská práva, demokracii a svobodu projevu v Číně. Toho doporučovala i řada českých osobností. Čína, která Lioua stále vězní, to odsoudila (více o loňském udělení Nobelovy ceny míru čtěte zde).
