Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nesmiřitelný Ahmadínežád už pět let rozděluje Íránce i svět

  11:30aktualizováno  11:30
Když 3. srpna 2005 primátor Teheránu Mahmúd Ahmadínežád přebíral prezidentský úřad, byl velkou neznámou. Po pěti letech v čele země se před prezidentem, nad nímž drží ochrannou ruku ajatolláh Chameneí, musejí mít na pozoru všichni kritici islámské teokracie i zahraniční mocnosti, vyděšené z íránských jaderných ambicí.

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád. | foto: AP

Vítězství Ahmadínežáda v prezidentských volbách před pěti lety bylo překvapivé. Politik komunální úrovně tehdy v druhém kole 24. června porazil Alího Akbara Hášemího Rafsandžáního; hlasovalo pro něj 62 procent voličů.

Porážka bývalého umírněného prezidenta Rafsandžáního znamenala pro reformní kleriky velkou prohru (odcházející prezident Mohammad Chátamí byl též liberál) a povážlivě vychýlila jazýček na vahách moci ve prospěch nesmlouvavého jádra konzervativních duchovních.

Přestože je Ahmadínežád světským prezidentem, od počátku mu nedělalo potíže hájit názory ultrakonzervativního kléru, byť není islamista v pravém smyslu slova. Jako konzervativec podporuje omezování společnosti, hlavně práv žen, ale nedělá to z náboženského přesvědčení, spíše tím hraje na strunu ortodoxní patriarchální většiny.

Kritikové jej často popisují jako nacionalistu a muže toužícího po moci. S těmi, kteří se jeho plánům staví do cesty, si umí 154 centimetrů vysoký dopravní inženýr poradit.

Syn kováře

Mahmúd Ahmadínežád se narodil do rodiny kováře v Garmsáru 28. října 1956.

Jako student techniky se přidal ke konzervativnímu studentskému svazu, který zosnoval útok na americkou ambasádu v roce 1979.

Během irácko-íránské války působil v revolučních gardách jako důstojník zvláštních jednotek. Před svým jmenováním primátorem Teheránu v roce 2003 působil jako guvernér měst Maku a Choj.

Je ženatý, má tři děti (o jeho manželce čtěte v článku Postava v závoji, která teprve loni prozradila své jméno).

Zejména od jeho sporného znovuzvolení prezidentem loni v červnu je patrné, že Ahmadínežádova administrativa s úspěchem umlčela opoziční média, zavedla tiskové soudy, které stíhají kritické novináře, pronásleduje aktivistky ženského hnutí a organizuje procesy se sunnity na jihovýchodě země.

Přitom vývoj v íránské společnosti před rokem naznačoval, že prezident, kterého nenávidí obzvláště vzdělaná střední třída a mladí lidé ve městech, by na další čtyři roky již nemusel být zvolen.

Ahmadínežád však už v prvním kole získal přes 62 procent hlasů. Podle názorů opozice byly prezidentské volby zfalšovány a to vedlo k největší vnitropolitické krizi od nástupu islámské revoluce. Dnes po roce zastrašování, umlčování a věznění je íránská opozice na kolenou a projevy nesouhlasu nadobro zmizely.

Nesmiřitelně vystupuje íránský prezident i na poli mezinárodním. Jeho demagogické výroky vyřčené v duchu islámského nacionalismu pravidelně poutají pozornost médií. O Íráncích rád prohlašuje, že jsou nejvýznamnějším světovým národem, naopak na adresu Izraele a USA nalézá jen slova pohrdání.

Popírač holokaustu, obhájce jádra

V říjnu 2005 například řekl, že židovský stát bude vymazán ze zemského povrchu, a ve svých prohlášeních také opakovaně popřel holokaust. Nejdříve zpochybnil nacistickou genocidu Židů za druhé světové války vůbec a později její rozsah.

Přátelství udržuje plamenný mluvka se spornými figurami jako je on sám, s venezuelským prezidentem Hugem Chávezem nebo "věčným" zimbabwským prezidentem Robertem Mugabem.

Mahmúd Ahmadínežád při projevu, v němž opět popřel holocaust (18. září 2009)Naposledy se Ahmadínežád objevil s vítězoslavným úsměvem na rtech po boku brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy a tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana 17. května v Teheránu. Politici se tam domluvili na podmínkách směny kolem části íránského obohaceného uranu, a obešli tak několikaměsíční snahu Západu, aby Írán hodnověrně dokázal, že jeho jaderný program je výhradně mírový.

Odvrátit dosud nejpřísnější sankce Rady bezpečnosti OSN kvůli íránskému jadernému programu se ale prezidentovi tímto krokem nepodařilo.

S uštědřením výchovného políčku islámskému režimu totiž 9. června souhlasili i do té doby k Íránu loajální Rusové a Číňané, z nichž obzvláště ti druzí profitují z jednostranných amerických sankcí i z postupného stahování evropských energetických společností z Íránu. Nové sankce proti Íránu navíc uplatnily také USA, Evropa a Kanada.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stíhač Vernon R. Richards ve stroji P-51D Mustang doprovází letku bombardérů...
Mustangy na modrém nebi. Britové vydali vzácné barevné fotky z války

Britské Imperiální válečné muzeum vydalo publikaci se vzácnými barevnými fotografiemi z druhé světové války. Většina snímků pořízených v té době byla přitom...  celý článek

Ilustrační snímek
V polském nákupním centru útočil muž s nožem, pobodal deset lidí

V nákupní centru v polském městě Stalowa Wola pobodal 27letý muž deset lidí, jedna žena na následky zranění zemřela. Policie útočníka zadržela. Při výslechu...  celý článek

Zaměstnanci afghánské bezpečnostní jednotky vyšetřují výbuch automobilu, který
Sebevražední útočníci se odpálili v afghánských mešitách, zabili 63 lidí

Nejméně 63 mrtvých a desítky zraněných si v pátek vyžádaly dva sebevražedné útoky na afghánské mešity. Nejprve se odpálil útočník v šíitské mešitě v metropoli...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.