Obraz č. 1: Ještě jako programová ředitelka Frekvence 1 jsem poprvé pozvána na Radu Českého rozhlasu k tzv. "představení se". Mluvím jen obecně jak zlepšit Radiožurnál a odpovídám na obecné dotazy radních.
To vše za souhlasného pokyvování hlavou postupně všech z nich. Na závěr se ptají, kdy bych byla schopna nastoupit a dokdy bych byla schopna předložit přesný plán změn. Slibuji do šesti týdnů. Radní jsou evidentně spokojeni a jeden z nich říká, že paní Tachecí je tou správnou osobou.
|
Obraz č.2: V dané lhůtě předstupuji před Radu s hotovou koncepcí změn včetně popisu obsahu nových pořadů, zlepšení zpravodajství, zvukových ukázek nových moderátorů a hudebního mixu i přesného rozpisu struktury a obsahu ranního vysílání a dalších hodin vysílání.
Podle očitých svědků takovou prezentaci Rada ještě neviděla. Tuto informaci potvrdil vydatný a nadšený potlesk radních v závěru. Poté se začali ptát. Na každou otázku dostali odpověď, se kterou vyjádřili spokojenost. Poté tuším, že paní Jaklová pronese větu, kterou si dlouho pamatuji: jsem ráda, že se potvrzuje, že paní Tachecí je kompetentní člověk.
Obraz č.3: Nový Radiožurnál startuje (podle koncepce, které radní tleskali) a vedle souhlasných dopisů a mailů se hlasitě ozývají nespokojení - přesně tak, jak předpokládaly všechny naše odhady. S každou změnou jde zákonitě i nespokojenost některých.
Jde jen o to, aby těch nespokojených bylo k absolutnímu počtu všech posluchačů relativně co nejméně. I- Protest skončil na - tuším - patnácti tisících. Z celkového počtu zhruba sedmi set padesáti tisíc posluchačů. Navíc bylo veřejným tajemstvím, že celá protestní akce byla zřejmě pečlivě organizována.
Obraz č. 4: Předstupuji před Radu, abych zodpověděla jejich dotazy a vyslechla jejich názor na nové vysílání. Mají drobné připomínky (komická byla například debata s panem předsedou Florianem na téma, kolikrát se má moderátor v hodině představovat), ale celkově vyjadřují spokojenost. Teď to chce pilovat detaily a odpovídat kritikům, zazní a já zcela souhlasím a obé se snažím dělat.
Raději už žádné obrazy. Onemocním a poté jsem sesazena z funkce (přesně v tomto pořadí!!!). A rok a půl na to (rok a půl, během kterého jako vedlejší produkt zkvalitnění vysílání soustavně stoupá poslechovost Radiožurnálu po jeho dlouhodobém poklesu) čtu, že se Václav Kasík provinil tím, že mě jmenoval.
Pane Floriáne, paní Jaklová, pane Zelenko, pane Hazuko, pane Jíšo, pane Ratiborský - je mi jedno, jaké strany vás do Rady nominovaly, protože to nakonec vždy skončí na jediném: jestli jste slušní lidé. A abych parafrázovala Winstona Churchilla - nemoci vás šikovní doktoři při troše štěstí zbaví, neslušnosti nikoliv.
