Demonstrant v Jemenu (22. února 2011)

Demonstrant v Jemenu (22. února 2011) | foto: AP

Arabové ve stínu libyjské rebelie tlačí autoritářské vládce k ústupkům

  • 82
Libyjské události v posledních dnech poněkud zastínily revoluční náladu v dalších arabských zemích. Co se tam od minulého týdne událo? Například v Alžírsku vláda konečně rozhodla o zrušení výjimečného stavu, v Bahrajnu propustili stovky politických vězňů a jemenský prezident slíbil mimo jiné ochranu demonstrantům.

Bahrajn

Bahrajn v reakci na nepokoje v zemi propustil tři stovky politických vězňů, nařízení přišlo z královského paláce. Mezi propuštěnými bylo i 23 šíitských radikálů souzených od loňska za pokus svrhnout sunnitskou monarchii.

Protesty v Bahrajnu (23. února 2011)

Propuštění vězňů bylo jednou z podmínek převážně šíitských demonstrantů, kteří protestují v ulicích Bahrajnu už od 14. února. Demonstrace si vyžádaly deset mrtvých. Protestující vyrazili do ulic a na Perlové náměstí, které se stalo symbolem tamních protestů, i ve čtvrtek. Někteří z nich ovšem děkovali vládě za propuštění vězňů, uvedl server Voice of America.

Jemen

Jemenský prezident Alí Abdalláh Sálih vyzval k ukončení protestů a uvedl, že podporuje vytvoření vlády národní jednoty, která dovede zemi k příštím volbám. Ve středu večer oznámil, že nařídil bezpečnostním složkám, aby chránily demonstranty protestující proti jeho vládě. Policie má rovněž zabránit dalším násilnostem a konfrontaci mezi stoupenci a odpůrci režimu. Ve čtvrtek explodovala během protestního pochodu na jihu země bomba, která zabila jednoho člověka a další dva zranila.

Aktuální dění v Libyi:

Blíží se bitva o Tripolis, Kaddáfí svádí revoluci na bin Ládina a drogy

Demonstranti volají po rezignaci prezidenta Alího Abduláha Salíha, který vládne zemi už 32 let. Celkem si nepokoje v Jemenu vyžádaly už šestnáct lidských životů. Ve středu rezignovalo z části i kvůli násilí na demonstrantech osm zákonodárců vládnoucí strany, uvedla televize CNN na svém webu.

Alžírsko

Protesty v Alžírsku (21. února 2011)

Alžírská vláda se kvůli nepokojům konečně odhodlala zrušit 19 let trvající výjimečný stav, který země zavedla kvůli islámským radikálům. Jeho kritici tvrdí, že extremismus už není v zemi tak silný a hlavním účelem zákona bylo omezení vládních kritiků. Kabinet vydal v úterý dekret o zrušení výjimečného stavu, který vstoupí v platnost okamžitě po jeho zveřejnění v úředním věstníku.

V sobotu se podařilo zabránit protivládním demonstrantům v plánovaném pochodu ulicemi metropole jen s masivním nasazením policie. Mnozí Alžířané přičítají vládě vinu za vysoké ceny, nezaměstnanost a špatné bytové podmínky, ale zároveň se bojí, aby v zemi nevypukly nové zmatky, respektive neožili islámští extremisté). Dle zahraničních pozorovatelů jsou protivládní tlaky v zemi příliš slabé na to, aby režim ohrozily.

Jordánsko

Provládní demonstranti nahánějí s klacky oponenty jordánského režimu (18. února 2011)

V Jordánsku se konají demonstrace prakticky každý pátek už od začátku ledna, připomněl server examiner.com. Král Abdulláh kvůli tomu vyměnil celou vládu a ta v úterý údajně schválila reformy, jež mají mimo jiné ulehčit organizaci demonstrací a hlavně zajistit dostupnost základního zboží pro nejchudší, uvedla agentura AFP s odvoláním na nejmenovaného činitele. V pátek se při protestech v Ammánu střetlo asi 200 lidí s provládními demonstranty v Ammánu, několik lidí přitom bylo zraněno (více o situaci v Jordánsku čtěte zde).

Sýrie

Protesty šířící se arabským světem okrajově zasáhly i Sýrii, autoritářský prezident Bašár Assad má ale zatím evidentně situaci pod kontrolou. Přesto povolil v zemi například sociální síť Facebook, o několik dní později - zřejmě v rámci tlaku na opozici - režim poslal devatenáctiletou blogerku na pět let do vězení za špionáž pro cizí zemi. Assad také poskytl ojedinělý rozhovor západnímu médiu: listu The Wall Street Journal řekl, že plánuje reformy, které povolí místní volby, více pravomocí pro soukromé organizace a zahrnou i nový mediální zákon.

Maroko

Demonstrace v Maroku (20. února 2011)

Protesty se nevyhnuly ani Maroku, na rozdíl od sousedních severoafrických zemí jsou ovšem mnohem poklidnější. V neděli žádaly politické reformy a omezení pravomocí krále tisíce lidí na různých místech. Demonstrace se většinou obešly bez incidentů.

Saúdská Arábie

Skupina mladých Saúdských Arabů svolala na zítřejší večer do Džiddy protestní demonstraci a vyzvali další obyvatele království, aby projevili solidaritu s libyjským lidem. Shromáždění v Džiddě prý má být ale pokojné. Většina členů královské rodiny prý nenávidí libyjského vůdce Muammara Kaddáfího a navíc za současné vlny arabských povstání nebude chtít saúdskoarabské vedení patrně dát mladým žádný popud ke konfrontaci se státní mocí.

Saúdskoarabský král Abdalláh ve středu uvolnil miliardy dolarů na zlepšení ekonomické situace občanů svého království, hlavně těch, kteří hledají bydlení, jsou nezaměstnaní nebo mají dluhy. Podobné kroky už před ním podnikli vládci Ománu a Kuvajtu, kde pod vlivem lidových povstání v Egyptě a Tunisku rovněž vypukly menší protesty.

Egypt

Egypťané už žijí skoro čtrnáct dní bez autoritářského prezidenta Husního Mubaraka. Na úřadech se za tu dobu sešlo na 1 300 oficiálních stížností na dřívější ministry a vládní úředníky.

Požár na ministerstvu vnitra v Egyptě (23. února 2011)

V Káhiře hořela ve středu budova ministerstva vnitra, již dle některých svědků zapálili propuštění policisté, kteří se dožadovali zpátky své práce. Ve středu také poprvé jednala nová přechodná vojenská vláda, kterou sestavil polní maršál Muhammad Tantáví stojící v čele výboru ozbrojených sil, a tudíž v tuto chvíli i celé země (vše o egyptské revoluci čtěte zde).

Muslimské bratrstvo a další opoziční aktivisté kabinet ale kritizují kvůli faktu, že v něm zasedli někteří staří ministři z Mubarakova kabinetu. "Hlavní ministerstva obrany, spravedlnosti, vnitra a zahraničí zůstala nezměněna, což signalizuje, že egyptská politika zůstává v rukou Mubaraka a jeho věrných," řekl agentuře Reuters člen Muslimského bratrstva Essám el Erián. V zemi stále ještě platí výjimečný stav a mnozí političtí vězni zůstávají za mřížemi.

Tunisko

Protesty v Tunisku (21. února 2011)

Tunis před několika dny požádal Saúdskou Arábii o vydání svého exprezidenta Zína Abidína bin Alího, neboť chce vyšetřit jeho podíl na smrti demonstrantů požadujících minulý měsíc jeho odstoupení. Zjistit chce také, jak je na tom exprezident zdravotně, protože podle některých nedávných zpráv se jeho stav značně zhoršil.

V Tunisu po období relativního klidu na začátku února před pár dny znovu vyrazily tisíce demonstrantů do ulic a volaly po změně členů přechodné vlády, v níž zasedají někteří staří ministři z bin Alího kabinetu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video