Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dny neřízené migrace končí, balkánská cesta byla uzavřena, uvedl Tusk

  18:38aktualizováno  8. března 1:33
Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska jsou u konce dny nijak neřízené migrace, uzavřena byla takzvaná balkánská migrační trasa. Tusk to řekl novinářům po pondělním summitu EU a Turecka. Turecký premiér Ahmet Davutoglu podle něj také souhlasil s tím, že Ankara bude brát zpět migranty, kteří nemají nárok na azyl.

Unijní lídři společně s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem (uprostřed). (7. 3. 2016) | foto: Reuters

Tusk bude jednat s Tureckem o detailech nové dohody tak, aby byla hotová do summitu Evropské unie, který proběhne 17. a 18. března. Na Twitteru to po konci pondělního jednání unijních premiérů a prezidentů oznámil lucemburský ministerský předseda Xavier Bettel.

Davotuglu v pondělí překvapil své evropské partnery, když na společnou schůzku věnovanou migrační krizi přinesl nové turecké návrhy a požadavky. Šéfové států a vlád pak o věci diskutovali dlouho do noci, skoro dvanáct hodin.

Ankara mimo jiné žádá další tři miliardy eur (přes 80 miliard korun) na pomoc syrským uprchlíkům na tureckém území, rychlejší zjednodušení vízové povinnosti pro Turky a otevření nových přístupových kapitol. Turecko také navrhlo, že bude přebírat migranty z řeckých ostrovů, pokud EU za každého takto vráceného syrského občana přesídlí do Unie přímo z Turecka jednoho Syřana s právem na azyl.

Šéfové států a vlád unijní osmadvacítky měli Davutoglua seznámit se svou reakcí na jeho návrhy na společné večeři. Ta ale byla podle diplomatických zdrojů nakonec zrušena.

Fotogalerie

Německá kancléřka Angela Merkelová novinářům řekla, že lídři unijních zemích se shodli na obrysech tureckých návrhů. Po jednání zdůraznila, že cílem společného akčního plánu EU s Tureckem je nahrazení nelegálních cest migrantů do Evropy legálním způsobem.

Turecko je podle Merkelové připraveno převzít zpět všechny, kdo se do Řecka dostanou nelegálně. Syřané, kteří si tuto cestu nevyberou, budou moci využít přesídlovacího evropského programu. Na něm by se podle dosavadních plánů měly unijní země podílet dobrovolně. „Tento návrh předložený tureckou stranou je průlomem, pokud se ho podaří uskutečnit,“ míní německá kancléřka.

Zajímavé řešení, ale nové závazky odmítáme, řekl Sobotka

„Přivítali jsme turecký návrh, protože skutečně představuje zajímavé řešení,“ řekl novinářům po summitu český premiér Bohuslav Sobotka. Turecká varianta podle něj může zastavit byznys pašeráků, kterým migranti platí za cestu do Řecka i tisíce eur.

Sobotka i slovenský premiér Robert Fico ale odmítli, aby dohoda s Tureckem zakládala nové závazky přerozdělování a přesídlování uprchlíků. Slovenský ministerský předseda doplnil, že Slovensko i Maďarsko trvají na tom, že mechanismus rozmísťování imigrantů do unijních zemí podle kvót odmítají.

Fico se pozastavil nad tím, že v pondělí byl předsedům vlád a prezidentům předložen nový návrh. „Není možné, abychom dostali papír, kde létají miliardy jako kachny na trhu,“ podotkl. Se způsobem prezentace tureckých návrhů nesouhlasí ani Sobotka. Je podle něj nutné, aby lídři měli možnost si nové návrhy prostudovat.

„Podařilo se nám prosadit záruku, že toto přesídlení bude probíhat pouze v rámci dosavadních závazků. Česká republika tak nepřijme větší počet uprchlíků, než ke kterému se zavázala už v minulosti,“ uvedl v tiskovém prohlášení Sobotka. „Dnešnímu jednání jsme věnovali mnoho energie, věřím proto, že výsledek nás přiblíží k reálnému řešení migrační krize, která dnes ohrožuje samotné základy Evropské unie,“ doplnil.

Podle mluvčí Evropské komise Natashy Bertaudové bylo dosaženo dohody „o hlavních principech“ společného zvládání migrační krize. Diplomaté ale novinářům řekli, že nové turecké návrhy evropské politiky překvapily. Mnozí z nich dali najevo, že nemají mandát podobné závazky přijmout.

Požadavkem navýšení finanční podpory pro Turecko se bude vedle jednotlivých členských států zabývat také Evropský parlament. „Evropský parlament udělá vše proto, aby tuto proceduru urychlil. Nebude to však záviset jen na něm,“ uvedl jeho předseda Martin Schulz.

Podle Merkelové prezidenti a premiéři osmadvacítky v noci na úterý také v souvislosti s nedávným zásahem tureckých úřadů v opozičním deníku Zaman zdůraznili význam svobodného tisku (více čtěte zde).

Jednalo se i o humanitárních zónách v Sýrii

Součástí navrhované dohody je podle agentury Reuters také závazek spolupráce mezi Unií a Tureckem v otázkách vytvoření humanitárních bezpečnostních zón na území Sýrie. Vyjednávání se podle Reuters dotklo i případnému vstupu Turecka do Evropské unie a požadavku uvolnění vízové povinnosti pro turecké občany k 1. červnu 2016.

„S těmito novými návrhy se snažíme zachránit uprchlíky, odradit ty, kteří zneužívají a využívají své situace, a dospět k nové éře ve vztazích mezi Tureckem a EU,“ uvedl k novým požadavkům turecký premiér.

Davutoglu během jednání také zdůraznil, že pomoc NATO a Evropské unie je při snižování počtu běženců klíčová. Severoatlantická aliance v Egejském moři zahájila operaci, do které se zapojí také francouzské a britské námořnictvo (více jsme o alianční operaci psali zde).

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se v pondělí vyjádřil, že jeho země na pomoc třem milionům uprchlíků již vynaložila 10 miliard eur, uvedl The Guardian. Zároveň vyjádřil své rozhořčení z toho, že Turecku stále nedorazily celé tři miliardy eur slíbené loni. „Předseda vlády je nyní v Bruselu, doufám, že se vrátí s těmi penězi,“ prohlásil Erdogan, který se bruselské schůzky neúčastnil.

Premiér Sobotka před summitem řekl, že podpoří uzavření balkánské trasy:

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.