Nový poplatek by prý mohl mít například podobu přirážky k dani z přidané hodnoty. Tento dodatečný výnos by pak putoval do rozpočtu Evropské unie.
Získané peníze by byly využity například k financování ochrany vnějších hranic Evropské unie. Část peněz by měla být určena také ke zlepšování životních podmínek v zemích, ze kterých uprchlíci přicházejí, píše Süddeutsche Zeitung.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble podle agentury DPA zprávu listu Süddeutsche Zeitung nepotvrdil, ale ani nepopřel. Připustil, že dodatečné finanční prostředky jsou pro hrazení výdajů souvisejících s uprchlickou krizí potřebné.
Mluvčí německé vlády Steffen Seibert později řekl, že Berlín o žádném zvyšování daní ani zavádění solidární daně neuvažuje. „Skutečnost je taková, že v Německu se daně zvyšovat nechystáme a nehodláme ani zavádět žádnou daň celoevropskou,“ uvedl mluvčí.
S návrhem přímo spojit řešení uprchlické krize s penězi jednotlivých zemí EU přišla již dříve rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová. V jejím návrhu měla neochota přijímat uprchlíky znamenat omezení dotací. Česká republika takový návrh důrazně odmítla (více zde). „Evropské fondy jsou nástrojem solidarity. Neměly by být spojovány s řešením migrační krize,“ řekl předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Podle plánů Evropské komise by Česko mělo přijmout 4 300 uprchlíků (více zde). Podle šéfa Evropské komise Junckera by nejvíce běženců měly přijmout velké země.
Nejvíce uprchlíků, přes 31 tisíc, má najít nový domov v Německu. Francie má přijmout více než 24 tisíc lidí.
