Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česko by mělo přijmout 4 300 uprchlíků, plánuje Brusel

  12:28aktualizováno  19:55
Česká republika by podle představ Evropské komise měla převzít celkem 4 300 uprchlíků ze třech zemí unie, na které nejtíživěji dopadá současná migrační vlna. Podrobnosti návrhu, který má ve středu zveřejnit v Evropském parlamentu šéf komise Jean-Claude Juncker, přinesly světové agentury.

Plán počítá s mimořádným přerozdělením celkem 120 000 uprchlíků z Itálie, Řecka a nově také Maďarska, které by doplnilo už na jaře navržené převzetí až 40 000 osob z Itálie a Řecka.

Útěk z Röszke

Ze záchytného tábora Röszke na jihu Maďarska uteklo na 300 migrantů. Podle informací médií se vydaly po dálnici M5 směrem na Budapešť. Brzy jejich zástup ale zastavila policejní eskorta. Nespokojení běženci prý už dopoledne odmítli svou registraci a chtěli se vydat do Německa, byť i pěšky, místo aby v táboře odevzdali otisky prstů.

Až 8 000 uprchlíků přišlo během pondělí z Řecka do Makedonie. Na makedonských hranicích panuje kvůli velkému návalu lidí značné napětí, policisté proti davům migrantů použili obušky.

Povinný systém kvót jednoznačně odmítají země ze středu a východu unie, včetně Česka. Tuto pozici po setkání s kolegy ze Slovenska a Rakouska v Bratislavě znovu potvrdil i premiér Bohuslav Sobotka. Berlín a Paříž kvóty naopak prosazují.

Původní český podíl měl podle v květnu navrženého kvótového systému činit 1 328 běženců. Z nynějších 120 000 by podle agentur na ČR podle zřejmě aktualizovaného klíče připadalo dalších 2978 osob.

Nejvíc uprchlíků přijmou Francie a Německo

Květnový plán na přerozdělení 40 000 lidí země osmadvacítky odmítly, podle komise je ale stále na stole. O věci země rozhodují kvalifikovanou většinou. Snaha dosáhnout dohody na rozdělení stejného počtu osob dobrovolně ale vyšla naprázdno poté, co se diplomaté v součtu dostali jen ke 32 000 místům. Praha se tehdy uvolila v dalších dvou letech přijmout 1 500 uprchlíků.

Největší množství mají podle nynějších představ EK přijmout velké země. Například pro Francii by to znamenalo 24 000 osob, pro Německo přes 31 000. Zatímco francouzský prezident François Hollande dnes navrhl uspořádat ve své zemi mezinárodní konferenci o přistěhovalecké krizi, německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala všechny země EU, aby pomohly se vypořádat s náporem běženců.

Zároveň ubezpečila, že Německo zajistí, aby ti, kteří potřebují ochranu, byli přijati, ale ti, kteří nemají šanci získat azyl, se budou muset rychle vrátit do země původu.

Uprchlická krize

Na přerozdělování běženců trvá kromě Francie a Německa také Rakousko. Po schůzce s premiéry ČR a Slovenska to uvedl kancléř Werner Faymann. Česko naopak kvóty nadále odmítá. Sobotka, Faymann a předseda slovenské vlády Robert Fico se ale shodli na potřebě posílit ochranu vnější schengenské hranice a nutnosti zřízení zón pro uprchlíky.

Migranti z Balkánu a Turecka azyl nedostanou

Dalšími známými částmi nového návrhu komise má být příprava trvalého mechanismu, který by podobné přerozdělení automaticky spouštěl v budoucnu vždy, když nastane krize podobného charakteru. Kromě jiného by to znamenalo, že z pravidel nebudou mít některé země výjimku, jak je tomu nyní.

Třetí částí má být představení seznamu takzvaných bezpečných zemí platného pro celou EU, který bude znamenat stejná pravidla pro posuzování žádostí o azyl ve všech zemích unie. A nárok na azyl podle nich zřejmě nebudou mít třeba lidé z Turecka či balkánských zemí, které jsou kandidáty na členství v unii.

Maďarský premiér Viktor Orbán znovu řekl, že jeho vláda nemůže přijmout uprchlické kvóty navrhované Evropskou komisí, a to do té doby, než bude vyřešena ochrana vnějších hranic Evropské unie. Také řekl, že migranti cestují přes Maďarsko, aniž by tam zůstávali, ačkoli jim tam nehrozí nebezpečí, protože je láká vidina lepšího života v Německu. Nejde tak už podle něho o uprchlíky, ale o přistěhovalce.

Británie přijme 20 000 uprchlíků

Vysoký komisař Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) António Guterres podle britského listu The Guardian varoval, že agentury starající se o běžence v táborech v krizových oblastech jsou na pokraji bankrotu a nejsou s to zajistit základní potřeby pro miliony běženců.

Fotogalerie

Poukázal zejména na zhoršující se situaci v Libanonu a Jordánsku, kde je nepřijatelný nedostatek potravin a lékařské péče pro čtyři miliony lidí, kteří uprchli ze Sýrie. Proto se také Syřané rozhodují cestovat dál na severozápad do Evropy. V roce 2010 ze země prchalo v průměru 11 000 lidí denně, nyní 42 000.

Britský premiér David Cameron oznámil, že jeho země v příštích pěti letech přijme až 20 000 dalších syrských běženců, převážně ale z uprchlických táborů u syrských hranic. Přednost přitom prý dostanou ohrožené děti či sirotci. Na financování obecních bytů pro ubytování syrských uprchlíků chce Británie použít své peníze ve výši 12 miliard liber (442 miliard korun) vyčleněné pro zahraniční rozvojovou pomoc.

Představitelé německých vládních stran, tedy konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie SPD, se dohodli na rozsáhlém balíku opatření pro azylovou politiku, mimo jiné na navýšení pomoci uprchlíkům v příštím roce o šest miliard eur (desítky miliard korun).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.