Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

GLOSA: Proč děsí němé ruské letouny? Chovají se jako auta bez blinkrů

  16:36aktualizováno  17:11
Je to jako řítit se vysokou rychlostí v ranní špičce po Praze bez světel a blinkrů a ignorovat semafory, chodce na přechodech a policisty u krajnic. Tak je možné připodobnit neohlášené a němé lety ruských vojenských letounů nad Evropou.

Ruský průzkumný letoun Iljušin Il-20 | foto: Wikimedia, Kirill Naumenko

Představte si situaci, kdy spěcháte autem do práce, po cestě musíte ještě vysadit manželku a děti ve školce. Když se na semaforu konečně objeví zelená a vy se rozjedete, vyřítí se zpoza rohu na červenou auto bez světel.

Uprostřed křižovatky si to pak najednou nasměruje třeba do protisměru přímo na vás. Přinejmenším zapeklitá situace. A to jenom takříkajíc ve dvou rozměrech, protože se vše odehrává na pevné zemi.

U letadel na nebi, tedy v mezinárodním vzdušném prostoru nad Evropou, si k tomu přidejte ještě rozměr další. Různé letové hladiny, kdejakou slotu, kterou letouny na obloze vymetou a místo dvou dětí v autosedačkách vzadu třeba tři stovky podřimujících cestujících v útrobách linkového boeingu.

Letecký provoz nad Evropou v úterý 4. listopadu krátce po 15 hodině

Není to také zapeklitá situace, když se k němu „zpoza rohu“ vyřítí neznámý stroj, který tady vůbec být neměl, jeho piloti na volání rádiem nereagují a míří si to neznámo kam?

Přesně tak se totiž ruští vojenští letci během svých neohlášených letů po Evropě chovají. Posádky ruských strojů nepodávají civilním úřadům letové plány, nekomunikují během letu s řízením letového provozu a nemají zapnuté automatické odpovídače.

Tedy zařízení umožňující automatickou identifikaci letadla pro potřeby řízení letového provozu, které poskytuje základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce. A to jsou pro dispečery, kteří usměrňují hustý provoz nad Evropou, životně důležité informace.

Jako piráti nebe

„Bez letového plánu, odpovídače a komunikace dispečeři ani piloti civilních letů netuší, co je to za stroj, jestli bude klesat nebo stoupat, kam v další vteřině zamíří,“ potvrzuje letecký expert Jan Čadil, šéfredaktor magazínu Letectví & kosmonautika. A že je nebe nad Evropou dosti rušné, se dnes prostřednictvím volně přístupných letových radarů na internetu může přesvědčit každý.

Krize na Ukrajině

Uplynulý týden byl v tomto ohledu vcelku výjimečný. Nešlo o jednotlivé ruské letouny jako dříve, ale o početné formace. Ty si to bez pravidel nenamířily jako obvykle jen z kontinentálního Ruska do Kaliningradu nebo nazpět, ale objevily se dokonce nad Atlantikem u Portugalska.

To, že k nim startovaly pokaždé pohotovostní stíhačky NATO a sledovaly je, je pochopitelné. Prověřit nevyzpytatelný neznámý letoun, který letí neznámo kam, to je základní úkol vzdušné ochrany každé země.

A když odhlédneme od bezpečnostních otázek, které takový stroj zákonitě vzbudí poblíž hranic jiné země, neexistuje nikdo jiný, kdo by byl schopen takový stroj bleskově dohonit. Jeho identifikace a doprovod pak slouží zpětně právě řízení letového provozu, které může civilní letouny od nevypočitatelného stroje odklonit.

Není třeba si dělat žádné iluze, že na druhou stranu podobné lety nepodnikají i země NATO. Pozorovací lety v mezinárodním vzdušném prostoru se odehrávají třeba u Číny.

Není však znám případ, kdy by alianční stroje nekomunikovaly nebo neměly zapnuté automatické odpovídače. A tím si můžeme být vcelku jistí, protože v opačném případě by byla ruská státní média zprávami o „pirátských strojích“ NATO porušujícími mezinárodní pravidla plná k prasknutí.

Nebo si někdo myslí, že by Moskva na takový kousek neupozornila?

Autor: natoaktual.cz


Témata: NATO




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.