Podle historika Uhlíře Československo nemohlo získat pomoc ani z východu.
"Malá dohoda již existovala pouze teoreticky. Polsko a Rumunsko by nesouhlasily s transferem sovětských jednotek přes jejich území - Rumunsko kvůli hrozbě německých sankcí, Polsko jen čekalo na náš konflikt s Německem, aby si urvalo svůj díl našeho území. A teorii ochoty SSSR pomoci, obávám se, rozpracovali do obludné šíře až marxističtí historici," vypočetl.
Navzdory osamocenosti Československa ale soudí, že se republika bránit měla, i když bez vyhlídek na konečný úspěch - zejména v celoevropském kontextu.
Tři fronty, čtyři až šest týdnů odporu. I tak to mělo smysl
"Byli bychom zřejmě nuceni podstoupit boj na třech frontách - proti Německu, Polsku a zřejmě i Maďarsku. Naše šance na obranu v izolovaném, osamoceném konfliktu, na který jsme nebyli připraveni - počítali jsme s podporou Francie - lze co do délky odhadovat na čtyři až šest týdnů," vysvětlil si Uhlíř.
Navzdory tomu hned v několika odpovědích zopakoval, že podle jeho názoru se Československo na ozbrojený odpor postavit mělo.
. VIDEO: UNIKÁTNÍ DOKUMENT Z MOBILIZACE
|
Zdaleka ne všude se Němci podle Uhlíře mohli vyhnout pohraničním opevněním. "Jeho progresivita a kvalita převyšovala francouzskou Maginotovu linii. Němečtí výsadkáři, kteří byli nasazeni při útoku na Západ, v Belgii tvrdili, že proslavená a legendární pevnost Eben Emael byla proti čs. opevnění dětská hračka."
Historik také připomněl, jak se Francii mnichovská dohoda rychle vymstila. "Německo s radostí zařadilo do sestavy wehrmachtu naše tanky LT vz. 35 a s nimi úspěšně útočilo na Francii v roce 1940. Výzbroj a výstroj československé armády pro 42 divizí na bojových stavech byla pro wehrmacht vítanou posilou. Po vzniku protektorátu navíc vzrostla zbrojní výroba říše o 26 procent, vypočetl.
Právě jeden z pěti posledních zbývajících tanků LT vz. 35 se nedávno podařilo získat českým historikům zpět z USA, kde skončil poté, co ho Američané zabavili nacistům. - více o získaném tanku LT vz. 35 čtěte zde
Chystal se v Berlíně puč?
Podle Uhlíře také existuje teoretická možnost, že by se proti Hitlerovi vzbouřili po útoku na Československo jeho vlastní důstojníci.
"To plánoval tehdejší podplukovník Hans Oster z výzvědné služby Abwehr. Pak bychom svou rozhodností zřejmě zabránili vzniku 2. světové války, holokaustu... to je ale samozřejmě pouhá teorie a tu my historici nemáme rádi," napsal Uhlíř. (Oster byl rozhodným odpůrcem nacistů, pracoval proti nim "zevnitř". Varoval před německým útokem například Nizozemce. Na konci války ho nacisté popravili - pozn. red.)
Hodnocení prezidenta Edvarda Beneše, který mnichovský diktát týden po vyhlášení mobilizace přijal, ale historik považuje za obtížné. "Žádný stát, který se nacistickému Německu postavil se zbraní v ruce, nezanikl. To je však dnešní konstatování. V době Mnichova se prezident oprávněně obával, že by mohlo dojít k národnímu masakru," zodpověděl dotaz čtenáře Uhlíř.
Speciál o výročí mobilizace najdete zde.