Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dá Zeman šanci vítězi? Sedm zajímavých otázek letošních voleb

  11:59aktualizováno  11:59
Měsíc a pár dní před volbami, v den, kdy musí strany odevzdat kandidátky, je favorit voleb zřejmý. ČSSD dlouhodobě favorizují všechny volební průzkumy a strana věří, že se po sedmi letech vrátí hlavním vchodem do Strakovy akademie. Server iDNES.cz nabízí přehled nejzajímavějších otázek, na něž volby odpovědí.

Bohuslav Sobotka vítá Miloše Zemana na sjezdu ČSSD v ostravském Gongu. | foto:  Petr Topič, MAFRA

1.Sestaví vládu "první na pásce"?

Není to úplná samozřejmost. Minule volby také vyhrála ČSSD s 22 procenty a s dvouprocentním náskokem před ODS. Pro Jiřího Paroubka to ale bylo trpké vítězství, které ho stálo křeslo. Většinu získaly ODS, TOP 09 a VV, které se domluvily na koalici. Na to ani Paroubek nečekal a rezignoval. Koalice více stran proti vítězi voleb je tedy možná. Pokud by ani letos nevyhrála sociální demokracie dost, postihlo by nejspíš Sobotku totéž, co Paroubka.

Zásadní bude, jaký postup po volbách zvolí prezident Miloš Zeman, který vybere nového premiéra. V srpnu se opakovaně vyjádřil, že jmenuje toho, koho mu doporučí vedení vítězné strany. Dal si ale jednu podmínku. "V případě, že by ČSSD uzavřela po volbách koalici s TOP 09, nebudu premiérem jmenovat ani Bohuslava Sobotku, ani Miroslava Kalouska," řekl Zeman (více zde)

V parlamentu předtím mluvil o tom, že dá šanci "představiteli" vítězné strany. Pokud ale vítěz voleb vyhraje přesvědčivě, těžko se někdo uvnitř vítězné strany otevřeně postaví proti jejímu lídrovi. Zeman má ovšem i možnost také po volbách zvolit variantu a la Rusnokova vláda. Strany tak úplnou jistotu nemají.

2.Získá levice ústavní většinu?

Podle zatím posledního zveřejněného průzkumu agenturou STEM by měly ČSSD, komunisté a Strana práv občanů Zemanovci společně 124 hlasů, a pokud by se dohodly na společném postupu, mohly by například společně prosadit ústavní zákon o obecném referendu a také měnit ústavu. (více o průzkumu zde)

V Senátu už levice ústavní většinu má, a to minimálně do doplňovacích voleb v horní komoře parlamentu, které jsou příští rok na podzim. Díky předčasným volbám do Sněmovny by tedy levice na možné změny ústavy či prosazení obecného referenda v případě volebního úspěchu měla více času, než kdyby volby byly až v řádném termínu. ČSSD bude ale stejně jako před minulými volbami pečlivě sledovat, jestli bude mít spolu s komunisty ve Sněmovně prostou většinu 101 hlasů. To by jí zajistilo, že se ostatní strany nespojí proti ní, jak se to stalo Paroubkovi. Má to ale i druhou stránku - jiní partneři by se s nimi těžko spojili do vlády při vědomí, že je obě levicové strany mohou ve Sněmovně kdykoli přehlasovat.

3.Kdo bude dál lídrem pravice?

Při vědomí toho, že "pravicovost" je v případě stran, které v končícím volebním období zvyšovaly daně, relativní, by volby měly naznačit, zda má k pozici nejsilnější strany na pravici blíže TOP 09 či ODS. Ambici přetáhnout jim pravicové a středopravicové voliče mají i hnutí ANO Andreje Babiše či blok Hlavu vzhůru!, který vytvořila šéfka Suverenity Jana Bobošíková.

Ve volbách v roce 2010 dopadl duel mezi občanskými demokraty a TOP 09 v poměru 20,2 ku 16,7 procentům ve prospěch ODS. Prezidentská volba ale přinesla debakl kandidáta občanských demokratů Přemysla Sobotky, zatímco předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg postoupil navzdory průzkumům do druhého kola proti Zemanovi. Zejména preference ODS dlouhodobě klesají a nikdo neví, kde se pád zastaví. Preferencím ODS ublížil neslavný konec vlády Petra Nečase a strana musí věřit, že pravicoví voliči nepřičtou počínání vlády hlavně jí, když byl ministrem financí Miroslav Kalousek z TOP 09 .

4.Jak se prosadí nové strany?

Zamíchat kartami na levici může "prezidentská strana" SPOZ, u níž není jasné, nakolik se s ní identifikují voliči, kteří pomohli Zemanovi na Hrad.

Šanci bloku Jany Bobošíkové Hlavu vzhůru! oslabuje to, že se mu nepodařilo přetáhnout významné politiky ODS poté, co návrat do politiky odmítl exprezident Václav Klaus. A pro senátora Tomia Okamuru s jeho Úsvitem přímé demokracie může být handicapem spojenectví s předsedou VV Vítem Bártou. Popularita této strany padla za tři roky od vstupu do Sněmovny na minimum.

Výrazně zasáhnout do výsledku voleb plánuje hnutí ANO Andreje Babiše, který vlastní Agrofert a v létě koupil i vydavatelský dům Mafra, který vlastní MF DNES, Lidové noviny i server iDNES.cz. Hnutí ANO má podle posledních několika průzkumů téměř jistotu, že se do Sněmovny dostane. Sám Babiš, jenž povede kandidátku v Praze, naznačoval, že by jeho hnutí mohlo být v opozici, ale v posledních dnech ve dvou rozhovorech jak v MF DNES, tak v Právu, naznačil, že by ho zajímalo ministerstvo financí.

5.Vrátí se lidovci nebo zelení?

Jak lidovci, tak zelení ze Sněmovny vypadli po volbách v roce 2010. Lidovcům ubral voliče vznik TOP 09, zeleným vnitřní spory. Větší šance na návrat do Sněmovny mají nyní podle průzkumů lidovci, ale i oni se pohybují na hraně pěti procent, která je nutná pro vstup do Sněmovny.

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek naznačil změnu lidovecké taktiky. Jeho strana, pokud se do parlamentu vrátí, se nehodlá drát za každou cenu do vlády, pokud by partner při jednání neakceptoval lidovecký důraz na prorodinnou politiku. Zelení, kteří svou volební kampaň odstartovali v divadle La Fabrika (více o startu jejich kampaně zde), sázejí na to, že strana už není tak rozhádaná, a chtějí voliče oslovit i důrazem na jiná než zelená témata. Chtějí prosazovat třeba to, aby každé dítě mělo už od tří let nárok na místo v mateřské školce, přijetí zákona o sociálním bydlení nebo odstranění znevýhodnění žen při odměňování.

6.Jak moc bude roztříštěná Sněmovna?

Pro formování parlamentní většiny i vlády to bude zásadní. Průzkumy naznačují, že šanci dostat se do Sněmovny má osm až devět uskupení. Několik z nich se pohybuje kolem pětiprocentní hranice, kterou musí strany překročit.

Sněmovna byla stále více fragmentovaná už v končícím volebním období, kdy počet nezařazených poslanců postupně stoupl až na devatenáct. Vládní většina 118 hlasů po minulých volbách se drolila, až se zcela ztratila.

7.Koho tentokrát voliči vykroužkují?

Fenomén kroužkování, tedy preferenčních hlasů zasáhl významně už do minulých voleb, kdy se proto do Sněmovny vůbec nedostal bývalý ministr vnitra a dříve místopředseda ODS Ivan Langer. Kandidátkami zamíchala i akce vyzývající ke kroužkování kandidátů na posledních místech kandidátky. Takto se do Sněmovny dostal také například Jan Florián na pražské kandidátce ODS. Tedy jeden ze dvojice poslanců zvolených za občanské demokraty, který spolu s Tomášem Úlehlou nehlasoval s ODS proti vládě Jiřího Rusnoka.

I letos se dá čekat, že voliči do představ stran, kdo by je měl ve Sněmovně zastupovat, zasáhnou, a kandidátky preferenčními hlasy přeskupí.







Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.