Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pravice i ČSSD ztrácí dech, Babišovo ANO posiluje, ukázal výzkum

  11:04aktualizováno  11:04
Nový průzkum agentury STEM zřejmě nepotěší politiky TOP 09 a ODS. Vůbec poprvé se v měření takzvaných stranických preferencí dostaly obě strany pod hranici 10 %. Poklesla i obliba ČSSD, ale ne tolik, aby strana nebyla jasným favoritem voleb. Do Sněmovny by se dostalo sedm stran včetně hnutí ANO.

Někdejší ministr financí Miroslav Kalousek se nemodlí za vyšší preference, gesto pochází z tiskové konference ke zvýšení daní. Přesto je výmluvné. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Výzkum agentury STEM poukázal zejména na ztrátu popularity dosavadních sněmovních stran - s výjimkou stabilní KSČM - a posílení hnutí ANO podnikatele Andreje Babiše. Otázka síly této formace je poslední týdny předmětem debat, hnutí ANO totiž nasadilo poměrně velkou billboardovou kampaň a "je vidět".

I některé dřívější výzkumy naznačovaly, že pozice ANO sílí, byť se agentury neshodují, o kolik. Důvodem mohou být různé metodiky měření i statistická odchylka. STEM ji v případě menších subjektů udává v rozmezí plus minus dvou procentních bodů, u větších +/- 3 %.

Bič na ODS jménem d'Hondt

ODS v tomto výzkumu "poškodil" takzvaný d'Hondtův dělitel, který se používá při rozpočítávání mandátů stranám. Přestože občanští demokraté zaostali ve volebním modelu jen o jeden procentní bod, měli by 22 mandátů místo 31 u TOP 09.

Mandáty se totiž rozdělují podle zisku stran v jednotlivých krajích a dělitel oproti čistě poměrnému systému mírně posiluje úspěšnější strany. Sama ODS v roce 2000 prosazovala ještě výraznější posílení úspěšných stran.

Jenže pozor, je to průzkum. Neříká tedy nic jiného než toto: pokud by se volby konaly od 28. srpna do 8. září, hnutí ANO by mělo přízeň 3,2 až 7,2 % obyvatel. Přičemž není jisté, kolik z nich by k volbám přišlo (stejně jako u příznivců ostatních stran).

Pokud by však volby přesto dopadly tak, jak říká tento výzkum, jaká by byla povolební matematika? Nabízela by se například jednobarevná vláda ČSSD s tolerancí ze strany buď komunistů nebo TOP 09, případně otevřená koalice ČSSD s jednou z těchto dvou stran.

Přičemž spolupráci s komunisty na vládní úrovni zakazuje sociálním demokratům takzvané Bohumínské usnesení a spolupráci s TOP 09 jí zakázal prezident Miloš Zeman. Ten totiž pohrozil, že v případě uzavření takového paktu nejmenuje premiérem Bohuslava Sobotku ani Miroslava Kalouska, protože by to podle něj byla zrada na voličích.

Dodejme, že takovou koalici výslovně odmítají jak ČSSD, tak TOP 09. Někteří jejich političtí soupeři však poukazují na to, že na sebe tyto strany po volbách prostě mohou "zbýt" (Jiří Paroubek to označil za jeden z důvodů, proč vzdal svou kandidaturu, více zde).

Výzkum agentury STEM
 stranické preference (a změna proti červnu)volební modelmandáty (odhad)
ČSSD21,9 % (-4,4)30 %76
KSČM10,5 % (-1,1)15 %34
TOP 099,1 % (-3,9)12 %31
ODS7,6 % (-5,1)11 %22
ANO5,2 % (bez dat)7,7 %15
SPOZ5,1 % (+0,9)7,4 %14
KDU-ČSL3,9 % (-0,1)5,5 %8
poznámkadopočet (36,7 %) tvoří hlasy pro menší strany, nerozhodnutí a nevoličidopočet (11,4 %) tvoří hlasy pro menší stranyodchylka zpravidla činí +/- 2 křesla

Ze stran, které by se do Sněmovny nedostaly, získali zelení 1,9 %, Úsvit 1,6 %, Dělnická strana sociální spravedlnosti 0,9 % a Suverenita 0,7 % a ostatní strany ještě méně, úhrnem 2,3 % (jsou to hodnoty stranických preferencí, zisk ve volebním modelu by byl zřejmě o něco vyšší, ale ne přes 5 %). Plná pětina voličů neví, komu dá svůj hlas. Devět lidí ze sta uvedlo, že by nevolilo "žádnou" ze stran.

Dotázaní respondenti nedostali žádný seznam stran, z něhož by vybírali. Při použití takových "karet" voliči často řeknou jméno první strany, které náhodně nalistují. Bez použití karet zase tratí méně známé strany, které nejsou tak dobře "zapsané" v paměti voličů. Oba systémy tak mají svá pro i proti.

Autor:






Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.