Stížnost směřuje proti rozhodnutí, které zrušilo odsuzující rozsudek nad Rathem a dalšími deseti obžalovanými ve věci zakázek Středočeského kraje. Pražský vrchní soud podle ministra porušil zákon, když označil odposlechy za nepoužitelné.
Odráží zrušené rozsudky stav justice? Hostem Rozstřelu bude ústavní soudce |
Veřejné projednávání stížností pro porušení zákona je obvyklá praxe, nicméně vícedenní jednání u Nejvyššího soudu běžná nejsou.
Ratha uznal středočeský krajský soud v červenci 2015 vinným z přijímání úplatků a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Kroky bývalého hejtmana spojil s činností manželů Petra a Kateřiny Kottových, kteří dostali tresty o rok nižší. Odvolací senát pražského vrchního soudu však rozsudek loni v říjnu zrušil kvůli použitým odposlechům. Podle něj totiž byly stěžejní důkazy obžaloby pořízeny nezákonně, a v hlavním líčení je proto nelze použít.
Ministr se domnívá, že nebyl důvod, aby vrchní soud věc vrátil k novému projednání. Stížnost pro porušení zákona směřuje v neprospěch všech 11 obžalovaných. Vyjádřené výhrady odvolacího senátu se podle Pelikána odchylují jak od dosavadní soudní praxe obecně, tak od dřívějších rozhodnutí příslušného senátu.
Jsou důkazy proti Rathovi plody z otráveného stromu?
Vrchní soud konkrétně zkritizoval to, že státní zástupci odposlechy dostatečně neodůvodnili. Soudy, které pak sledování podezřelých povolily, prý chybovaly v tom, že žádosti dostatečně nepřezkoumaly a pouze převzaly argumenty žalobců (o rozhodnutí více zde). Pelikán s tím nesouhlasí.
Pelikán napadl zrušení rozsudku, hrozí zpochybňování odposlechů |
Odvolací senát v usnesení použil zásadu právní doktríny takzvaných plodů z otráveného stromu, která řeší používání důkazů získaných v návaznosti na jiný důkaz, jenž byl opatřen nezákonným způsobem. Podle Pelikána však aplikace této teorie nemá oporu v judikatuře Ústavního ani Nejvyššího soudu (psali jsme zde).
Názory právníků na to, zda může rozhodnutí Nejvyššího soudu ovlivnit případné další využití odposlechů v hlavním líčení, se různí. Podle některých bude výrok soudu pouze akademický, protože v řízení o stížnosti pro porušení zákona nelze přitížit obžalovanému. Jiní zastávají stanovisko, že pokud by Nejvyšší soud označil odposlechy za zákonné, v dalším řízení by přípustné byly a vrchní soud by byl vázán právním názorem Nejvyššího soudu.
