Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česko si připomíná Václava Havla, narodil se před 80 lety

  5:00aktualizováno  5:00
Před osmdesáti lety se narodil první prezident polistopadového Československa a samostatné České republiky Václav Havel. Ke dvojímu výročí - narozenin i úmrtí před pěti lety - se chystá řada vzpomínkových akcí. Ožívá i debata o Havlově roli v polistopadovém vývoji v Československu a České republice.

V den Havlových narozenin 5. října se uskuteční shromáždění na Václavském náměstí, o deset dní později přijde do pražské Lucerny Havlovi k nedožitému jubileu „popřát“ symbolických 80 gratulantů.

Zmíněné pražské veřejné shromáždění pořádá spolek VH80. Chce jím oslovit ty, „kdo si prvního polistopadového prezidenta váží a kdo chtějí, aby se jeho principy a hodnoty neztratily ze života české společnosti ani z mezinárodního směřování země“, uvedl za spolek Tomáš Smetánka.

Zahrají Plastici

Od jednoho výročí k druhému, tedy od 5. října do 18. prosince, kdy před pěti lety Havel zemřel (článek o jeho smrti najdete zde), potrvají vzpomínkové akce připravené Prahou 6. Jmenují se Procházení a zahrnují výstavu snímků jednoho z Havlových fotografů Oldřicha Škáchy, divadelní představení, veřejné debaty či koncerty a vyvrcholí koncertem Plastic People of the Universe na dejvickém nádraží. Právě s touto undergroundovou kapelou někdejší dramatik za dob komunismu spolupracoval.

Na narozeninový den odehraje Divadlo Sklep zvláštní představení hry Mlýny, jež jsou adaptací divadelní hry Život před sebou, kterou v roce 1959 napsal Havel společně s Karlem Bryndou.

Koncert v Lucerně 15. října by měl být podle pořadatelů vyvrcholením aktivit, které pod hlavičkou HAVEL@80 zastřešují Knihovna Václava Havla, Art for Amnesty - Amnesty International a zmíněná americká nadace. Na čtyřech pódiích během večera vystoupí přes 50 muzikantů, v kavárně a malém kinosále budou filmové a fotografické projekce s koláží ze života a díla Václava Havla.

Festival věnovaný Havlovu odkazu připravilo Národní divadlo. Akce s názvem Pražské křižovatky začíná 4. října a uvede divadla z Ukrajiny, Ruska a Běloruska, které svou tvorbou bojují ve svých zemích za svobodu. Navazující víkend bude patřit maratonu havlovských inscenací českých režisérů, hrát se bude v prostorách Nové scény.

Připomínky mimo Prahu i ve světě

Dvě vzpomínková shromáždění se konají 5. října v Plzni - nejprve u „jeho“ lavičky v Šafaříkových sadech, poté u odhalení pamětní desky na zdi borské věznice, kde byl v 80. letech vězněn. U zmíněné lavičky se pořádá 24hodinové čtení Havlových textů, které vyvrcholí 5. října v poledne.

Havlova výročí se připomínají i ve světě, například v Českých centrech. Vzpomínkový cyklus zahrnuje výstavy, divadla, filmové projekce, přednášky či besedy s pamětníky.

Fotogalerie

Osobnost bývalého prezidenta bude hlavním tématem české expozice na knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem, výstava přibližující premiéry Havlových her se koná až do února ve vídeňském Burgtheatru, kde mívaly v 70. a 80. letech hry tehdejšího disidenta premiéry.

V Českém národním domě v New Yorku obdrží ve středu první osobnost, barmská spisovatelka Ma Thida, novou cenu pro spisovatele sdílející Havlovy ideje. Udílí ji newyorská Nadace Knihovny Václava Havla, sesterská organizace pražské instituce, která pěstuje Havlův odkaz v USA. Cena je určená odvážným literátům, kteří trpí perzekucí kvůli svému přesvědčení. Předá ji britský historik a komentátor Timothy Garton Ash.

Nové jméno pro piazettu i nové pamětní mince

V závěru září schválili pražští radní pojmenování piazetty Národního divadla jako náměstí Václava Havla. Návrh vzešel od ředitele divadla Jana Buriana. „Domnívám se, že tento prostor výborně vystihuje a reprezentuje to, o co Havel usiloval. O setkávání se, o diskusi, o svobodné myšlení a o humanitu,“ uvedla primátorka Adriana Krnáčová.

Havlův někdejší prezidentský kancléř, přítel a exministr zahraničí Karel Schwarzenberg nicméně pokládá piazettu za nedostatečný prostor, který si označení náměstí nezaslouží.

V Praze zatím po Havlovi není pojmenovaná žádná ulice, jeho jméno nese pražské mezinárodní letiště v Ruzyni. Jinde v Česku se po něm jmenují kromě ulic školy, divadlo či park v Litoměřicích. Po Ferdinandu Vaňkovi, postavě z jeho hry Audience, byla pojmenována planetka. Rozšířilo se pojmenovávání laviček, Havlovo jméno jich ve světě i v Česku nesou téměř dvě desítky.

Česká mincovna vydává k nedožitým osmdesátinám bývalého prezidenta Václava Havla sadu pamětních medailí. Připravila 400 sad zlatých medailí (každá z nich bude stát 41 950 korun) a tisíc sad stříbrných medailí po 4 950 Kč. V každé sadě jsou tři medaile, které stylizují Havla do rolí dramatika, disidenta a prezidenta.

Sadu „havlovských“ medailí z roku 2012 pokládá mincovna za nejúspěšnější počin desetiletí, mince jsou vyprodány a jejich hodnota stoupla o 80 procent.

Pro zahraničí osobnost, Čechy ale Havel i rozděluje

Václav Havel se stal prezidentem v závěru prosince 1989, kdy jej zvolil tehdejší, ještě komunistický parlament. Z funkce odstoupil, když se federace rozpadala na dva samotné státy, pak byl ale v roce 1993 a 1998 ještě dvakrát zvolen prezidentem ČR.

Výročí v televizi a rozhlasu

Česká televize u příležitosti nedožitých osmdesátin Václava Havla uvedla 4. října televizní premiéru dokumentu Občan Havel přikuluje. ČT art má na den Havlových narozenin na programu jednoaktovou hru Audience, na kterou bude navazovat dokumentární pořad Dopisy Olze, rovněž na ČT art. ČT 2 odvysílá 5. října přímý přenos slavnostního koncertu České filharmonie z Rudolfina.

Dále ČT odvysílá rozhovor Václava Havla s Markem Ebenem z období, kdy Havel opustil prezidentský post, a diskusní pořad Konfrontace Petra Fischera - Divadlo Havel 80. Hosty budou divadelní režiséři Vladimír Morávek a Břetislav Rychlík, kteří inscenovali Havlova dramata. Přehled pořadů k Havlovu výročí je na webových stránkách ČT.

Jako speciální projekt připravila ČT sérii projekcí snímku Poslední hurá, který v rámci cyklu České století mapuje události roku 1989.

Český rozhlas - Vltava poprvé přehraje nahrávku Havlovy hry Pokoušení, jak ji autor načetl na podzim 1985. Už v úterý 4. října odstartovala série pořadů, která na Vltavě Havla připomíná. Mimořádné pořady k Havlovu výročí budou pokračovat do konce týdne.

V zahraničí patří k nejznámějším Čechům, jeho tuzemský odkaz je ale složitější a první prezident čelil kritice zdaleka nejen od komunistů. Lidé mu vyčítali například velkou amnestii, kterou vyhlásil po nastoupení do úřadu.

Politici ražení Václava Klause jej pak kritizovali za koncept „nepolitické politiky“ a snahu dělat z Hradu mocenské centrum. Jiní lidé, například lidé z okruhu potomků odbojářského hrdiny Josefa Mašína staršího, mu kladli za vinu absenci vypořádání se s komunisty - v duchu Havlova hesla „nejsme jako oni“.

„On byl nadaný a velice talentovaný člověk, který ale neměl dělat politiku. Nikdy neměl přistoupit na prezidentství, když se z někoho začne dělat kult, tak ho to kazí. A to byl i jeho případ (...) Kompromisy, co udělal po hrůze bolševismu, vyjednání přechodu moci s Čalfou, tak to tedy prosím ne. Z toho jsem byla zděšená,“ vzpomínala v rozhovoru pro iDNES.cz Zdena Mašínová.

Rozporné reakce vyvolalo i to, když se pouhý rok po smrti své první manželky Olgy oženil s herečkou Dagmar Veškrnovou.

Boj proti ODS a ČSSD

Má se za to, že ve světě autorita a četné zahraniční cesty Václava Havla napomohly začlenění ČR do kolektivu demokratických zemí, do NATO a EU. Opakovaně byl navržen na Nobelovu cenu za mír, nikdy ji ale nezískal.

Havel oponoval novele volebního zákona z dílny ODS a ČSSD, která zvýhodňovala právě tyto v té době dominantní strany. Prezidentův impulz vedl Ústavní soud k zamítnutí plánované podoby novely, která podle kritiků měla Českou republiku v tichosti změnit v zemi s většinovým volebním systémem.

První polistopadový prezident odmítal jednat s politiky KSČM vyjma hromadných schůzek se zástupci parlamentu. Naopak intenzivně komunikoval se zástupci občanských iniciativ a prosazoval jejich zapojení do veřejného života. Jako prezident jmenoval čtyři premiéry a 70 ministrů, udělil 860 milostí, některé z nich byly kontroverzní. Vetoval 25 zákonů, uspěl v pěti případech.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.