Nechal jsem se na oddělení LDN v Mladé Boleslavi zaměstnat jako sanitář, abych zjistil, zda se po pěti měsících od první reportáže, kdy MF DNES upozornila na obrovské chyby v jednom pražském zařízení, něco změnilo. - čtěte Za zdmi LDN je pacient nula, zjistil reportér MF DNES
Popsaná situace dokládá, že záleží na konkrétních zdravotnících. Sestry se totiž jinak k pacientům zpravidla chovaly velice hezky a ohleduplně. Ale bohužel ani v Boleslavi se někteří nemohoucí pacienti nemohli dovolat pomoci, protože nedosáhli na alarm, kterým se přivolávají sestry.
Reportáž MF DNESReportér MF DNES Jakub Ghanem pracoval jako sanitář od 1. do 5. prosince v LDN v Klaudiánově nemocnici v Mladé Boleslavi. Jaké chyby odhalil: 1. Jedné pacientce vůbec nedali oběd. Dlouho také zůstala bez pití. 2. Hlásiče, jimiž se přivolává personál, byly mimo dosah několika pacientek. 3. V kartách pacientů chyběly po noční informace o příjmu tekutin. |
Na tuto chybu reportéři upozornili už v létě a čtenáři potvrdili z vlastní zkušenosti, že se tak děje i v mnohých dalších léčebnách. Všiml jsem si také toho, že někteří zdravotníci špatně zapisovali, kolik tekutin pacienti vypili.
Přes dveře zavřeného pokoje se opakovaně ozývá volání: "Sestřičko, sestřičko, sestřičko...!" Téměř nepohyblivá pacientka ležící na oddělení pro dlouhodobě nemocné mladoboleslavské nemocnice se tak snaží přivolat pomoc.
Přijdu do pokoje a vidím, že pacientka marně volá, protože má žízeň. Ale hlásič, jímž by si mohla přivolat sestru, je příliš daleko, aby na něj z postele dosáhla. Zvonky, často jediný dorozumívací prostředek pacientů, jsou po celý týden mimo dosah dalších tří pacientek, z nichž jedna ho u postele nemá vůbec. Celkem se tu na oddělení léčí dvacet lidí.
Bez pití i bez oběda
Pro zmíněnou pacientku bez zvonku to je špatný den. Pití se nakonec sice dočkala, ale oběda vůbec ne. Když v poledne po obědě obcházím pokoje, vidím ji, jak sedí před prázdným stolkem. Jdu proto upozornit kolegyně, že na ni asi zapomněly.
Jako první potkávám sestru Janu a sanitářku Líbu. "Tady paní nedostala jídlo," říkám jim. "Tak to nech bejt," zmrazí mě obě nečekanou odpovědí. "Jak to, nech to bejt? Přece ji nenecháme o hladu," namítám. "Fakt na to kašli, stejně už jídlo odvezli," ujišťuje mě Jana.
Bezmocná žena, kterou jsme do křesla museli odnést a nedokáže ani souvisle mluvit, má zůstat o hladu? "Dáme jí něco z ledničky, je tam toho plno na svačinu," navrhuji alternativu. "A objednal jsem si oběd, mohl bych jí dát svůj," dodávám.
"Nech to bejt," slyším znovu, tentokrát od Líby. "Aspoň se nám z toho nepos....," šeptá.
V mladoboleslavské LDN jsem pracoval jako sanitář první prosincový týden. Moje služba většinou znamená přebalování, převlékání postelí, dezinfekci lůžek a jejich okolí a přenášení pacientů. Tato léčebna na sebe nechvalně upozornila loni, od kdy čelí vyšetřování, že špatně dávkuje léky pacientům.
Nic takového MF DNES nemohla reportáží zjistit, zaměřila se na přístup personálu. Kromě pití a oběda byly další chybou neúplné záznamy o tom, kolik pacienti vypijí tekutin. V případě starých lidí mimořádně důležitá věc.
Kolegyně, které se mnou ve středu ráno nastoupily na směnu, si stěžovaly, že předchozí služba zápisky odflinkla. "Buďto se na to vykašlali, nebo jim nedávali napít," zlobila se na své spolupracovníky sanitářka Líba.
Personál: Zůstat tu nechceme
Mladoboleslavská léčebna má stejný problém jako většina ostatních: kvůli malým platům nedostatek zkušeného personálu. Málokdo tu dlouho vydrží. Jen v týdnu, co tady pracuji, opouští léčebnu dva šikovní a slušně vystupující sanitáři. Jiná sanitární sestra si svůj odchod prozatím rozmyslela, nicméně ke konci ledna dává výpověď i lékařka-internistka.
Na otázky ohledně působení v nemocnici odpovídají i ostatní shodně: Tady rozhodně zůstat nechceme! "Zítra tu zase budeme jenom dva. Pacienti byli zvyklí, že s nimi cvičíme dvakrát či třikrát denně, a teď to jde do kytek," stěžuje si rehabilitační pracovník.
"A někteří jsou při sobě a ptají se proč. Co jim na to mám říct?" dodává rezignovaně. Zvláštní je, že kromě popsaných extrémních prohřešků se jinak celý týden personál choval k pacientům dobře, řekl bych naprosto vzorně. Když třeba jedna pacientka použila tlačítko alarmu jen proto, aby mohla oznámit, že se probudila. Sestra Lenka to přešla s úsměvem.
Jsou jako malé děti
Podobně nad věcí byla i Daniela. To když si jedna z pacientek bezmyšlenkovitě sáhla do pleny a její obsah otřela do čistě povlečené postele. Pro Danielu to znamenalo práci navíc. Přesto i ona zareagovala profesionálně.
"Vy jste dávala ruku, kam jste neměla, že? To je hrozné, jako malé děti," zlobila se naoko. Poté starou paní umyla a beze slova převlékla celou postel.
Před koupáním jediného "pánského" pokoje mě sestra Lenka upozornila: "Tohle jsi ještě neviděl. Jestli to nesneseš, jdi radši pryč." Zůstal jsem. Jednoho z mužů jsme svlékli a místností se rozlil silný zápach, který i navzdory překrytému nosu a ústům vyvolával nutkání ke zvracení.
Pacient měl na nohou od půlky stehen až k rozkroku obří rakovinný nádor. "Pán je tady na dožití. Až mu nádor prožere tepnu, vykrvácí," vysvětlila mi později sanitářka Daniela.
Sestra: Někdy se stane chybaStaniční sestra Mojmíra Heřmanová z mladoboleslavské LDN zlehčuje závažnost chyb, které MF DNES odhalila. MF DNES zjistila, že při jedné noční není v kartách pacientů zapsaný příjem tekutin. To je velmi závažná chyba. Stává se tohle často? Ale když není pití zapsané v tabulkách, nedá se objem vypitých tekutin dosledovat. Další nedostatek, který náš reportér odhalil, je to, že nejméně čtyři těžce nemocní pacienti nemají na dosah tísňový hlásič, kterým by si mohli přivolat pomoc. To však je zásadní chyba. Podle geriatrů musí být tísňový hlásič automaticky u každé postele na LDN, ať je diagnóza jakákoli. Jak sledujete u pacientů příjem potravy? Během týdne v LDN jsme zjistili, že nejméně jedna pacientka nedostala oběd, což sanitářka komentovala slovy: „Nech to bejt. Aspoň se nám z toho nepo....“ Podle svědectví mého kolegy žádné jídlo nedostala. On na to sestru upozornil. Když u vás pracují lidé jako sestra Jana, může se chyba kdykoli opakovat. To však nemůže znamenat, že péče není poskytována řádně a správně. ONDŘEJ ŠŤASTNÝ, MF DNES |