Ruské Iskandery

Ruské Iskandery | foto: Profimedia.cz

Nebude radar, nebudou ani rakety v Kaliningradu, vzkázalo Rusko

  • 114
Rusko se po rozhodnutí USA ustoupit od protiraketového štítu v Česku a Polsku vzdává svého záměru rozmístit rakety v Kaliningradu. Uvedl to ruský vyslanec při NATO Dmitrij Rogozin. Putin dnes označil Obamovo rozhodnutí za "správné a odvážné" a podle agentury Reuters žádá další ústupky.

"Doufám, že rozumíte logice (...) když nejsou radary nebo protirakety v České republice a Polsku, nepotřebujeme hledat nějakou odpověď," prohlásil Rogozin. "Opatření přijatá (Ruskem) v reakci na americký projekt protiraketového štítu budou zmrazena a možná zcela zrušena," citovala už dříve agentura Interfax nejmenovaný ruský vojenský zdoj.

Plánem na rozmístění raket typu Iskander reagovala Moskva na záměr amerického exprezidenta George Bushe vybudovat v Česku a Polsku protiraketovou obranu, kterou vnímala jako ohrožení. Dmitrij Medveděv takto pohrozil v listopadu - v den Obamova volebního vítězství.

Včera důvody Moskvy padly, Spojené státy od postavení protiraketového štítu odstoupily. Místo něj chtějí vytvořit nový systém protiraketové obrany, který by bral víc v úvahu stupeň íránské nebo jiné hrozby. - více o nových plánech USA se dočtete zde

Putin chce více

Moskva se nad změnou americké zahraniční politiky zaradovala. Medveděv už včera Obamu chválil a označil jeho rozhodnutí za "zodpovědné". Ruský tisk píše o nové etapě rusko-amerických vztahů a premiér Vladimir Putin dnes označil rozhodnutí  Washingtonu jako "správné a odvážné".

Bude Česko opět patřit Moskvě?

Místo zbraněmi chřestí penězi

Od Spojených států ale podle agentury Reuters žádá další ústupky. "Očekávám, že po tomto správném a odvážném rozhodnutí přijdou i další. Včetně kompletního odstranění všech omezení na transfer vyspělé technologie do Ruska. A také aktivity vedoucí k rozšíření členství ve Světové obchodní organizaci o Rusko, Kazachstán a Bělorusko," řekl investorům v Soči.

List The Washington Post dnes připomněl, že Moskva výměnou za ústupek USA v otázce protiraketového štítu zatím nepřikročila k "žádným paralelním krokům, které by reagovaly na zásadní otázky, které USA znepokojují v Evropě nebo kdekoliv jinde". V této souvislosti citoval třeba "agresivní postoj" ke Gruzii nebo Ukrajině.

NATO navrhlo Rusku spolupráci na protiraketové obraně

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmusen dnes vyzval Rusko ke spolupráci s NATO na protiraketové obraně. Navrhl také zvážit propojení štítů Spojených států, Severoatlantické aliance a Ruska. "Byl bych rád, kdyby Rusko a NATO souhlasilo s vypracováním společného posouzení bezpečnostních výzev 21. století," prohlásil v Bruselu.

Analýza

Americké NE radaru může posílit jestřáby v Kremlu

I Rasmussenova slova znějí Moskvě zřejmě libě. "Bylo to velmi pozitivní, konstruktivní a musíme spolu analyzovat všechny návrhy generálního tajemníka pro nový začátek spolupráce NATO s Ruskem," reagoval po jeho projevu Dmitrij Rogozin.

Vztahy mezi NATO a Ruskem se po pádu železné opony zlepšily, loni v srpnu se ale dostaly na bod mrazu kvůli ruskému postupu při válce s Gruzií. Aliance s Moskvou přerušila styky, které později sice obnovila, nicméně zatím se stále nevrátily do někdejších kolejí. "Myslím, že je mezi NATO a Ruskem možný nový začátek," uvedl Rasmussen.

Litva se bojí

Americké rozhodnutí ale děsí některé bývalé sovětské republiky. Například Litva požaduje, aby ji USA ujistily, že jejich závazky ohledně její bezpečnosti platí. Litva plány Američanů umístit na území Polska a Česka protiraketový štít chápala jako symbol jejich odhodlání angažovat se v této oblasti, uvedl litevský premiér Andrius Kubilius.

"Americká administrativa by měla vědět, že Středoevropané čekají na nějaké ujištění," dodal litevský premiér. Podotkl, že načasování Obamova oznámení na dobu, kdy se necelých 50 kilometrů od litevského hlavního města koná ruské vojenské cvičení, může vyvolávat dojem, že bezpečnost Litvy se zhoršila.

Mapu zvětšíte kliknutím. Zdroj: Mapy © Google

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video