Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO zváží trvalé rozmístění sil ve východní Evropě

  11:39aktualizováno  14:55
Kvůli napjatým vztahům s Ruskem v důsledku ukrajinské krize by Severoatlantická aliance měla zvážit trvalé rozmístění vojenských sil ve východní Evropě. Uvedl to vrchní velitel sil NATO americký generál Philip Breedlove.

Spojené státy vyslaly do Polska a do pobaltských zemí 600 výsadkářů. Další vojáci sem míří z Británie a Kanady. | foto: MON

"Myslím, že bychom o tom měli uvažovat a začít diskuzi," prohlásil vrchní velitel aliančních sil během své návštěvy kanadské Ottawy.

Krize na Ukrajině a chování Ruska podle něj staví spojence z NATO do nové situace, a musí proto přehodnotit své obranné schopnosti a rozmístění sil.

"Chování Ruska vede k vojenské eskalaci krize na Ukrajině a současně má vážné důsledky pro bezpečnost a stabilitu východní Evropy," konstatoval Breedlove. Aliance podle jeho slov dosud Rusko vnímala jako partnera, což se však nyní ve světle událostí na Ukrajině změnilo.

Manévry NATO

Na pozadí rostoucího napětí mezi NATO a Ruskem kvůli krizi na Ukrajině zahájila Severoatlantická aliance v Estonsku masivní vojenské cvičení "Spring Storm", jehož se má letos zúčastnit až šest tisíc vojáků. Do Estonska se ve čtvrtek také vypraví Severoatlantická rada na úrovní velvyslanců v čele s generálním tajemníkem Andersem Fogh Rasmussenem.

"Prozatím se zabýváme okamžitými opatřeními, která neznamenají stálou přítomnost, ale rotační posílení - jak ve vzduchu (Air Policing), tak na zemi (cvičení) a také na moři. Debata o možném vyústění v trvalou vojenskou přítomnost začíná a nejspíš vyvrcholí na zářijovém summitu," řekl pro natoaktual.cz český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý.

NATO od poloviny dubna postupně posílilo obranu členských zemí na své východních hranici. Kromě stíhaček a válečných lodí tam některé země posílají i vojáky. Zapojí se do vojenských cvičení, která budou pokračovat až do konce letošního roku. (o vojenských opatřeních NATO čtěte zde)

Představitelé Polska nebo Estonska ale nijak neskrývají, že by na svém území rádi viděli spojenecké vojáky natrvalo. "Nejlepším možným řešením v rámci odstrašení bude trvalá přítomnost spojeneckých pozemních jednotek v pobaltských státech," uvedl nedávno například generální tajemník estonského ministerstva obrany Mikk Marran.

Rusko nenechá kontrolovat Kaliningrad

Moskva v pondělí pozastavila bilaterální bezpečnostní smlouvu s Litvou, která umožňovala provádět kontroly ruských vojenských zařízení v Kaliningradské oblasti, ruské enklávy mezi Polskem a Litvou.

"Obdrželi jsme diplomatickou nótu Ruské federace s informací, že Rusko jednostranně pozastavuje bilaterální dohodu," uvádí se v oznámení litevského ministerstva obrany.

Dohoda z roku 2001 umožňovala každoroční výměnu informací mezi Litvou a Ruskem o ozbrojených silách a jejich následnou kontrolu v podobě inspekcí. "Litva postupovala v souladu se všemi ustanoveními smlouvy a nedala Rusku žádnou záminku k takovému kroku," uvedlo litevské ministerstvo obrany.

Kaliningradská oblast byla díky své strategické poloze v dobách studené války jednou z nejmilitarizovanějších oblastí Evropy. Moskva zde nepřetržitě měla rozmístěno na 100 tisíc vojáků a také odpovídající počty munice a zbraní. Dodnes je mateřskou základnou Baltské flotily ruského válečného námořnictva.

Právě zde Moskva několikrát pohrozila rozmístěním taktických střel Iskander-M schopných s dostřelem 500 kilometrů zasáhnout prakticky jakékoli místo v Polsku, ale také například předměstí Berlína.

Kaliningradská oblast

Kaliningradská oblast

Autor: natoaktual.cz


Témata: NATO




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.