Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stíhačky NATO střeží spojence na východě, země posílají další vojáky

  12:21aktualizováno  12:21
Britské, dánské, francouzské, kanadské a polské stíhací stroje převzaly od USA ochranu východní hranice NATO kvůli ukrajinské krizi. Kromě letounů posílají někteří spojenci do Pobaltí i další vojáky.

Střídání na nebi. Americké letectvo předalo ochranu Pobaltí spojencům. Americký stroj F-15 následují polský MiG-29 (nahoře) a britský Eurofighter Typhoon. | foto: USAF

V pobaltských zemích Aliance kvůli situaci na Ukrajině a především přítomnosti ruských vojsk na ukrajinské hranici celkově ztrojnásobila počet stíhaček, které mají vzdušný prostor nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem chránit.

Manévry na moři

Kromě letounů NATO vyslalo koncem dubna skupinu válečných lodí do Baltského moře. Čtyři minolovky a jedno zásobovací plavidlo jsou v současné době v litevském přístavu Klaipeda. Plavidla se zapojí do "čištění" pobřežních vod u Lotyšska, kde stále zůstávají miny a nevybuchlá torpéda z obou světových válek. Skupinu tvoří vlajková podpůrná loď norského námořnictva HNoMS Valkyrien a minolovky HNLMS Makkum (Nizozemsko), BNS Bellis (Belgie), HNoMS Otra (Norsko) a ENS Admiral Cowan (Estonsko).

V Černém moři kromě torpédoborce USS Donald Cook operuje fregata USS Taylor třídy "Oliver Hazard Perry", vyzbrojená torpédy, protilodními a protiletadlovými střelami. Kde bude nasazena kanadská válečná loď Regina, zatím není jasné.

Běžně totiž nebe na trojlístkem zemí, které nemají vlastní stíhače, hlídají čtyři stroje. Teď jich v oblasti operuje tucet. Další jsou v Polsku a Rumunsku.

"Ztrojnásobili jsme počet stíhaček v regionu, abychom vyjádřili solidaritu východním členům NATO a byli schopni adekvátně odpovědět na nepatřičné aktivity některých zemí," uvedl britský generál Adrian Bradshaw, zástupce vrchního velitele sil NATO v Evropě.

Od víkendu hlídají vzdušný prostor z litevské základny Šiauliai čtyři letouny MiG-29 polských vzdušných sil a čtyři stroje Eurofighter Typhoon britského Královského letectva. V Estonsku ze základny Amari operují čtyři dánské stroje F-16.

Na ochranu Polska vyslala Francie čtveřici svých strojů Rafale, které jsou připraveny ke startu ze základny Malbork. V Rumunsku je pak připraveno šest kanadských letounů CF-18.

Právě Kanada kromě letadel vyslala také válečnou loď HMCS Regina, vyzbrojenou torpédy a protilodními a protiletadlovými střelami. Dosud bylo plavidlo nasazeno v protipirátské a protiteroristické misi u břehů východní Afriky.

Kromě toho kvůli rostoucímu napětí premiér Stephen Harper oznámil vyslání asi padesátky kanadských vojáků do Polska. Tam se na základně Świedwin, asi 500 kilometrů severozápadně od Varšavy, připojí ke 150 americkým výsadkářům a zúčastní se série manévrů s polskými jednotkami. "Budou procvičovat výsadkové operace a pěchotní dovednosti. Cvičení má za cíl zlepšit interoperabilitu a připravenost aliance," uvedl kanadský premiér.

Fotografie

Dánské letouny F-16 startují z estonské základny Amari
Francouzské stroje Rafale na základně Malbork v Polsku
Americké letouny F-15 během hlídkového letu nad Litvou
Američtí výsadkáří na základně v italské Vicenze nastupují do transportního...

Podobně zareagovala také Británie. Londýn vyslal do Estonska na cvičení 1. prapor vévody z Lancasteru. "Jde o udržování úzkých pracovních vztahů s našimi klíčovými spojenci v regionu," konstatoval britský ministr Philip Hammond.

Stejně jako do Polska také do Estonska, Litvy a Lotyška vyslali Američané své vojáky. Do každé země míří 150 výsadkářů.

Vojáci budou působit ve všech čtyřech zemích s tím, že manévry potrvají zhruba měsíc, pak budou následovat další, přičemž americké velení své vojáky vystřídá podobně jako v zahraničních misích. Minimálně do konce roku by tak měly americké síly na východní hranici NATO zůstat prakticky nepřetržitě.

Rozmístění stíhaček NATO v Pobaltí a Polsku

Rozmístění stíhaček NATO v Pobaltí a Polsku

Autor: natoaktual.cz


Témata: NATO




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.