Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Údajná chvála ruských úderů v Sýrii může být podvrh, NATO o analýze neví

  18:24aktualizováno  18:24
Údajnou tajnou analýzu NATO, ve které měla Aliance „ocenit přesnost a efektivnost“ ruských náletů v Sýrii a na níž se odkazuje řada kremelských médií při hodnocení ruského angažmá v syrském konfliktu, provází pochybnosti. Není totiž jasné, zda vůbec existuje a zda to není dezinformační podvrh.

Ruské strategické bombardéry nad Sýrií. Snímek z videa zveřejněného ruským ministerstvem obrany. (20. listopadu 2015) | foto: Reuters

Relativně strohou zprávu bez citací zdrojů o důvěrné analýze NATO zveřejnil německý magazín Focus 5. března. S odkazem na údajnou důvěrnou analýzu napsal, že Severoatlantická aliance oceňuje Rusko za „přesnost a efektivitu“ a tvrdí, že má větší efekt, než kdyby NATO nasadilo své síly. Aliance podle magazínu uznává „vysokou profesionalitu ruského letectva v Sýrii“.

Zprávu německého magazínu prakticky okamžitě po zveřejnění převzala i ruská média v čele se státním zpravodajskou stanicí Russia Today (RT) a desítky prokremelských internetových serverů, ruskojazyčných sociálních sítí a blogů zaměřujících se převážně na šíření „ruských informací“ o situaci na Ukrajině.

Severoatlantická aliance zprávu doposud nijak nekomentovala. Dva nejmenované zdroje ve strukturách NATO ale nezávisle na sobě potvrdily, že takový dokument patrně vůbec neexistuje.

V centrále Aliance kvůli tomu dokonce probíhá šetření. Jednak jestli a kudy případně utíkají informace s určitým stupněm utajení, ale také proto, zda vůbec jako v tomto případě existují. „NATO si samozřejmě tyto záležitosti ověřuje. Prvotní výsledky zatím takový dokument neidentifikovaly,“ uvedl pro natoaktual.cz jeden ze zdrojů. Druhý pak považuje informace za „spíše převzaté a vykonstruované“ ze strany proruských dezinformačních kruhů.

„To, že se zpráva začala šířit z mainstreamového německého časopisu Focus, je pro proruskou propagandu sice dost netypické, každopádně to má pro mne znaky klasické proruské dezinformace, kdy se kolem jedné neověřené informace vytvoří celá kampaň,“ konstatovala analytička Ivana Smoleňová z pražského PSSI, která šíření proruských dezinformací dlouhodobě sleduje.

Původ zprávy podle ní v současnosti už není ani podstatný, protože si kampaň žije vlastním životem v ruských a proruských médiích, které ji mezi sebou ochotně přebírají. „I kdyby někdo později dokázal, že je daná zpráva nepravdivá, svůj efekt už splnila - k většině lidí, kteří dezinformaci uvěřili, se pravda buď nedostane, nebo je už nepřesvědčí,“ dodala.

RT později do článku magazínu Focus přidala několik formulací, z nichž nejzajímavější je „údajné potvrzení existence důvěrné analýzy“ z úst mluvčího amerického ministerstva zahraničí Johna Kirbyho o den dříve.

Na videozáznamu z pravidelného brífinku pro novináře ani z doslovného přepisu z něj ale nic takového z Kirbyho úst ten den ani v předchozích dnech nezaznělo. Kirbyho citace použitá v článku RT je přitom odpovědí na dotaz, zda Spojené státy nedělají v Sýrii Rusům příliš mnoho ústupků. Na to mimo jiné konstatuje, že se „Rusko ujalo vedoucí role“ v rámci mezinárodní skupiny na podporu Sýrie a bylo „vstřícné, kooperativní a podílelo se“ na dohodě o příměří.

Informace z údajné analýzy nejsou nové

Údajná důvěrná analýza citovaná magazínem Focus shrnuje informace, které se už objevily v médiích včetně proruských serverů koncem loňského a počátkem letošního roku. Možný prvotní impuls, kdy začaly vznikat, lze vysledovat právě na konci loňského roku, kdy řada světových médií použila pro své materiály o situaci v Sýrii informace agentury Reuters (například materiál International Business Times zde).

Ta interpretovala názory několika nejmenovaných vysokých představitelů administrativy amerického prezidenta Baracka Obamy, kteří podle agentury chválili v té době tříměsíční ruské vojenské angažmá v Sýrii za úspěšné a efektivní, co se týče nákladů (původní zpráva Reuters zde).

Ruské dezinformace zaplavují Česko a zamlžují pravdu

Na některé již upravené zprávy doplněné o nepravdy v ruských a proruských médiích upozornil koncem ledna projekt StopFake, který se snaží vyvracet dezinformace ruské propagandy především ve vztahu k Ukrajině.

Nejnovější údajná důvěrná analýza NATO podle magazínu Focus tvrdí, že ačkoliv má NATO v počtu bojových letounů nad Sýrií jasnou převahu nad Ruskem, v operacích proti takzvanému Islámskému státu (IS) a dalším skupinám povstalců mají naopak převahu piloti ruských sil. Podle údajného dokumentu je to díky vyšší frekvenci ruských náletů, kdy40 ruských stíhaček z letiště u města Latakíja vzlétne k až 75 operacím za den.

Naproti tomu letka NATO se 180 stroji vzlétne denně jen k 20 pozemním cílům. „Ačkoliv počet bojových letounů ruských ozbrojených sil je zřetelně nižší než počet letounů západní aliance, piloti Kremlu dosahují při operacích proti teroristické síti IS a dalším povstaleckým skupinám celkově většího účinku,“ cituje Focus z údajné analýzy s tím, že „Severoatlantická aliance oceňuje Rusko za přesnost a efektivitu a tvrdí, že má větší efekt, než kdyby NATO nasadilo své síly“.

Údajná analýza podle Focusu také uvádí, že ruští piloti při útocích těží ze syrského leteckého průzkumu a informací frontových jednotek syrského prezidenta Bašára Asada stejně jako příslušníků ruských speciálních jednotek a agentů, kteří mají pro letecké údery označovat cíle.

Analýza se prý také nijak nezmiňuje o civilních obětech, ale konstatuje, že jen 20 procent ruských úderů cílí na pozice IS a zbytek na jednotky syrských opozičních sil bojujících proti Asadovu režimu.

Rusko v Sýrii vojensky uspělo, ale...

Skutečnost, že ruské síly podnikaly v Sýrii dvakrát víc náletů než koalice (nikoliv NATO, jak je mylně uvedeno v údajné důvěrné analýze), prezentovalo ruské ministerstvo obrany v oficiálních prohlášeních průběžně už od loňského podzimu. Jen od 10. do 16. února podnikly ruské stroje podle ministerstva 444 bojových akcí a zasáhly 1 593 teroristických cílů.

Každý ruský nálet se tak zdá být statisticky mnohem víc destruktivní než ekvivalent koaličního útoku. Kreml tvrdí, že při každém vzletu zničí tři nebo čtyři cíle. Naproti tomu Američany vedená koalice uvádí v průměru dva zničené cíle při startu svého stroje.

Kritici namítají, že ruské letectvo využívá hlavně takzvanou „hloupou munici“ a cíle bombarduje často nevybíravým způsobem i s okolím a tudíž i civilními ztrátami.

„Rusové opravdu používají daleko méně přesných zbraní než koalice NATO a arabských zemí, jenže do značné míry to suplují tím, že díky zařízením SVP-24 dokážou poměrně přesně bombardovat i klasickými neřízenými bombami. Snaží se prostě ušetřit náklady a neplýtvat drahými naváděnými zbraněmi. Západní a arabské státy je mnohdy užívají zbytečně,“ konstatoval vojenský expert a publicista Lukáš Visingr.

Jak podotkl, přesné laserem naváděné zbraně jsou vhodné pro přesné zásahy vojenských objektů uprostřed městské zástavby s cílem maximálně snížit vedlejší ztráty. „Ale asi nemá moc smysl shazovat naváděnou pumu za desetitisíce dolarů na starý náklaďák. V tomto smyslu se dá skutečně říci, že v poměru k počtu použitých letadel je ruská intervence účinnější,“ dodal.

To však do značné míry souvisí i s tím, jakým způsobem ruské letectvo útočí. Visingr nepochybuje, že i Rusové zasahují civilní cíle. „Navíc je známo, že si nedělají zdaleka takové starosti s tím, aby ty vedlejší ztráty a škody tolik omezovali. ‚Humanistický‘ přístup Západu k válčení si sice zasluhuje morální ocenění, v praxi však nezřídka znamená snížení efektivity vojenských akcí natolik, že to hraničí s praktickou neúčinností,“ řekl Visingr.

A nepřítel v podobě IS toho podle něj umně a cílevědomě využívá. „Ohledy západních zemí považují pouze za příznak slabosti, který hraje v jejich prospěch,“ konstatoval. Rusové naproti tomu postupují daleko méně selektivně, často vysloveně brutálně.

„Třeba bombardéry Tu-22M3 bombardovaly město Rakká prakticky kobercovým způsobem, ale čistě vojensky to mělo nepochybný účinek, protože vedení IS se raději sbalilo a uprchlo do Mosulu. Bohužel se zdá, že exemplární brutalita je asi to jediné, co proti islamistům doopravdy funguje,“ uvedl Visingr.

KOMENTÁŘ: Putin vytěžil v Sýrii maximum. Bojoval za Asada, ne za mír

Svou roli v efektivnosti ruských úderů pak hraje i například rozdílná vzdálenost, kterou musí ruské a koaliční letouny k úderu urazit. Zatímco ruské stroje díky základnám přímo v Sýrii nepotřebují ke shození munice na protiasadovské opoziční oddíly urazit ani 160 kilometrů, koaliční letouny to mají kvůli rozmístění na několika místech v Zálivu až osmkrát dál. Znamená to, že ruské letouny mohou k úderům startovat ve vyšší frekvenci.

Ruská intervence tak nepochybně plní svůj základní účel, jak si jej Moskva stanovila: byl uchráněn ruský přístav Tartus a byla odvrácena hrozba porážky Asadova režimu. Obrovské ztráty a škody utrpěl IS i umírněná syrská opozice, což umožnilo vládním silám přejít z obrany do útoku.

„Lze předpokládat, že oslabení takzvané umírněné opozice značně přispěje k ústupkům při mírových jednáních. A kromě toho dal Kreml jasně najevo, že nedovolí svržení svého spojence a že má kapacity pro expediční vojenské působení v zahraničí,“ dodal Visingr.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.