Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Žádné závody ve zbrojení, ale musíme zůstat v bezpečí, řekl šéf NATO

  16:41aktualizováno  19:53
Severoatlantická aliance nemá podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga sebemenší zájem se nechat zatáhnout do nových závodů ve zbrojení. „Musíme ale naše země udržet v bezpečí," prohlásil na úvod dvoudenní schůzky ministrů obrany NATO, na které spojenci rozhodují o dalším posílení kolektivní obrany.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg | foto: NATO Photos

„Budeme rozhodovat o posílení naší kolektivní obrany a uděláme to, protože NATO se musí vypořádat s novým a náročnějším bezpečnostním prostředím,“ prohlásil Stoltenberg v Bruselu.

Ministři členských zemí souhlasili se znásobením počtu vojáků Sil rychlé reakce (NRF) z nynějších 13 tisíc až na 40 tisíc. Rozšíření by se mělo týkat námořních, leteckých i speciálních sil. 

Podle českého ministra obrany Martina Stropnického je schůzka jakýmsi bodem na půli cesty mezi loňským summitem ve Walesu a tím dalším ve Varšavě. Změny pro posílení obrany podle něj musí být hotové do příštího léta. 

Tanky, vrtulníky, obrněnce i speciálové. NATO testuje své hrotové síly

„To už musí být hotová konkrétní ‚kuchařka‘,“ citovala Stropnického agentura ČTK. Český ministr připomněl, že Česko má v Silách rychlé reakce letos asi 1 500 vojáků a do vznikajícího uskupení Sil velmi rychlé reakce (VJTF), schopných zasáhnout do dvou dnů, nabízí 150 příslušníků speciálních sil.

Dohodli se také na podrobnostech ohledně zřízení malých předsunutých aliančních velitesltví v šesti zemích - Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Bulharsku a Rumunsku. „Každé se bude mít asi 40 lidí a bude hrát klíčovou roli v plánování, při cvičeních a v pomoci s případným vyztužením obrany,“ nastínil Stoltenberg. Kromě toho vznikne nového logistické velitelství, které by mělo usnadnit přepravu vojenských jednotek v případě ohrožení.

Součástí posílení obranných kapacit Aliance má být i avizované přemístění zbraní do střední a východní Evropy. Americký ministr obrany Ashton Carter už potvrdil záměr Spojených států rozmístit v rámci ujištění spojenců ve východoevropských zemích 250 tanků a obrněnců.

„Nechceme se nechat zatáhnout do závodů ve zbrojení, ale musíme udržet naše země v bezpečí,“ konstatoval Stoltenberg. Odmítl obvinění ze strany Ruska, že jde o provokace. Americké tanky a další technika jsou podle jeho slov určeny ke cvičením.

Moskva krátce před jednáním ministrů NATO ostře reagovala právě na americké plány. Zástupce šéfa ruské Bezpečností rady ruského prezidenta Jevgenij Lukjanov varoval východoevropské členy NATO, že se stávají potenciálním terčem ruských jaderných sil.

„Pečlivě posuzujeme důsledky toho, co Rusko dělá, včetně jeho jaderných aktivit,“ prohlásil Stoltenebrg. Aliance také pracuje na tom, jak čelit hrozbě hybridního válčení. S tím má spojencům pomoci především Evropská unie.

Neprovokujeme, jen reagujeme

Podle Stoltenberga ale všechny členské země Aliance uznávají význam kontroly zbrojení a mají zájem na konstruktivnějších vztazích s Moskvou. Oznámení USA si vysoce cení, protože zvyšuje připravenost aliančních sil na nenadálé hrozby. 

Na otázku, zda zvýšený počet aliančních cvičení a rozmísťování zbraní na východní hranici není, jak tvrdí Rusko, cílenou provokací, uvedl: „NATO je obranná aliance. A to, co děláme, je defenzivní. Reagujeme na nové a náročnější bezpečnostní prostředí. Kdybychom neudělali nic, pak by to bylo důvodem k obavám.“

Stoltenberg: Ve výdajích na obranu musí spojenci zrychlit

Připomněl, že Rusko po mnoho posledních let zbrojilo a zvyšovalo výdaje na obranu, zatímco země NATO své výdaje na obranu snižovaly. „Pak provedli (Rusové) mnoho cvičení a použili je jako zástěrku pro přesun svých sil na Krym a destabilizaci východní Ukrajiny,“ řekl Stoltenberg.

Postup NATO na východě Evropy je podle něj odpovědí na vývoj a ruskou politiku poslední doby. „Anektovat část jiné země není defenzivní. To je akt agrese. Rusko nadále posílá vojáky a zbraně na východ Ukrajiny a destabilizuje ji. To není defenzivní. Takže není pochyb o tom, že Rusko je zodpovědné za agresivní akce v Evropě,“ dodal. 

Osmadvacítka ve středu rovněž schválila vytvoření takzvaného balíčku obraných kapacit pro Moldavsko, který by měl zemi pomoci zlepšit ozbrojené síly. Podobně podle Stoltenberga spojenci pracují na balíčku pomoci pro Irák.

Autor: natoaktual.cz


Témata: Krym, NATO




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.