Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ve výdajích na obranu musí spojenci zrychlit, vyzval šéf NATO

  18:31aktualizováno  18:31
Jak urychlit zvyšování výdajů na obranu bude jedním z hlavních témat nadcházející schůzky ministrů obrany členských zemí Severoatlantické aliance. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga totiž budou letos výdaje spojenců na obranu i přes rostoucí spektrum hrozeb a sliby o navyšování rozpočtů nižší než v loňském roce.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg | foto: NATO Photos

„Pokrok je možný, ale musíme zdvojnásobit naše úsilí,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg na pondělní tiskové konferenci před chystanou schůzkou ministrů obrany členských zemí v Bruselu.

Ve středu a ve čtvrtek bude osmadvacítka především řešit, jak přizpůsobit organizaci změněnému a náročnějšímu bezpečnostnímu prostředí a jak v případě krize ještě zrychlit reakci. To si však podle Stoltenberga vyžádá zvýšené investice do obrany. „Vzhledem k tomu, že čelíme dalším výzvám, nemůžeme dělat více s méně (financemi),“ apeloval Stoltenberg.

Výdaje na obranu

Tabulka výdajů na obranu jednotlivých zemí NATO v procentech HDP

Tabulka výdajů na obranu jednotlivých zemí NATO v procentech HDP

Upozornil, že Aliance právě vydala přehled výdajů jednotlivých zemí na obranu za rok 2014 a odhady pro letošní rok. A ačkoliv spojenci loni v září na summitu ve Walesu slíbili, že budou výdaje na obranu zvyšovat, a to až na dvě procenta HDP, v roce 2015 tuto hranici splní jen pět členských zemí - USA, Británie, Řecko, Polsko a Estonsko.

„Své výdaje na obranu reálně zvýší dalších 18 spojenců. To je dobrá zpráva. Ale obraz je smíšený. Očekáváme, že celkové výdaje NATO do obrany budou i nadále v roce 2015 klesat na 1,5 procenta,“ konstatoval šéf Aliance. (Celý dokument zde)

Nové pravomoci pro vrchního velitele

Ministři obrany mají na schůzce rozhodnout o posílení Sil rychlé reakce NATO (NRF). Počet vojáků se má prakticky znásobit, ze současných zhruba 13 tisíc na 30 až 40 tisíc. Podle Stoltenberga se totiž dosavadní počet ukázal vzhledem ke krizi na Ukrajině jako nedostatečný.

Zlepšit se má také připravenost expedičních jednotek co nejrychleji reagovat. Stoltenberg připomněl, že NATO před týdnem otestovalo své takzvané „hrotové jednotky“ o síle až 5 tisíc vojáků, které mají v případě potřeby přispěchat na pomoc ohrožené členské zemi do dvou dnů.

Tanky, vrtulníky, obrněnce i speciálové. NATO testuje své hrotové síly

S tím souvisí i jisté posílení pravomocí pro vrchního velitele sil NATO, o němž by měli šéfové obrany v Bruselu rovněž diskutovat. Zprávy z diplomatických kruhů hovoří o tom, že takzvaný SACEUR (v současnosti americký generál Philip Breedlove) by měl možnost za určitých podmínek neprodleně vyslat jednotky, což dosud vyžaduje souhlas všech osmadvaceti členských zemí.

To by mělo urychlit reakci na případné ohrožení některé členské země. Pravděpodobně však nepůjde o přímé nasazení do boje, ale o co nejrychlejší zalarmování, přípravu a „vyslání na cestu“ co nejblíže ke krizové zóně, zatímco by vyslanci členských zemí rozhodovali. „Urychlíme naše politické a vojenské rozhodování pro rychlé nasazení sil při zachování plné politické kontroly,“ nastínil Stoltenberg.

S tím by měla souviset i nová opatření pro lepší logistiku a přesun jednotek. Spekuluje se o využívání soukromých přepravců, možnostech uzavřít silniční tahy či letiště pro přesun vojsk.

USA rozmístí další tanky a obrněnce

A součástí agendy ministrů obrany by mělo být též možné avizované přemístění zbraní Aliance do střední a východní Evropy. Americký ministr obrany Ashton Carter v pondělí v Berlíně potvrdil záměr Spojených států rozmístit ve východoevropských zemích těžkou vojenskou techniku. 

Plány hovoří o tancích a obrněních až pro 5 tisíc amerických vojáků, kteří by v případě ohrožení některé z členských zemí na východě přicestovali velmi „nalehko a velmi rychle“. Carterův plán podpořila i německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová.

Podle Cartera se vztahy Spojených států a Ruska nezlepší, dokud bude stát v čele země Vladimir Putin. Zároveň pochybuje, že ruský prezident změní směřování své politiky a spojenci v NATO proto podle něj musejí udržovat dvojí vztah s Moskvou: v řešení některých problémů mohou spolupracovat, ale musejí být připraveni odstrašit Rusko od agresivního chování a reagovat na ně. 

„Nechceme studenou, natož horkou válku s Ruskem. Nechceme, aby se z Ruska stal nepřítel... Ale nenechte se mýlit: na základě pravidel mezinárodního řádu budeme naše spojence bránit,“ prohlásil. 

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.