Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nad Koreou létají bombardéry B-52, Pentagon je odhodlán bránit Soul

  6:41aktualizováno  6:41
Vzájemné zastrašování mezi Severní Koreou a USA pokračuje. Pentagon připustil, že nad Korejským poloostrovem přelétají strategické bombardéry B-52 a Spojené státy "jsou připraveny bránit" Jižní Koreu před nevyzpytatelným severním sousedem.

Americký bombardér B-52 Stratofortress | foto: AFB Barksdale

Pentagon oznámil, že severokorejský režim musí počítat i s dalšími americkými vojenskými kapacitami a ne jen s 28 tisíci vojáky, kteří jsou přímo rozmístěni v Jižní Koreji.

B-52 Stratofortress

Loni uplynulo 60 let od okamžiku, kdy první letoun B-52 odstartoval z letiště nedaleko Seattlu ke svému prvnímu letu. Letoun byl původně určen k bombardování nepřítele z vysokých výšek. Stroj od firmy Boeing má délku přes 49 metrů a rozpětí více než 56 metrů. Unese až 31 tun různé munice. Vybaven je osmi motory Pratt & Whitney TF33-P-3/103 a létá vysokou podzvukovou rychlostí 0,86 mach. Do výzbroje patří mimo jiné i jaderné zbraně - v době studené války tyto stroje neustále držely jadernou pohotovost pro případ nutnosti okamžité jaderné odvety. Z celkových 744 vyrobených kusů zůstává ve službě v americkém letectvu ještě 90 těchto strojů. O vyřazení B-52 ze služby se zatím neuvažuje. Naopak americké vzdušné síly plánují provoz těchto letounů díky jejich spolehlivosti až do roku 2040 či 2045.

Nad Korejským poloostrovem přelétají americké strategické bombardéry B-52 Stratofortress, potvrdil mluvčí amerického ministerstva obrany George Little. Jako příklad uvedl cvičnou misi bombardérů ze základny Andersen na Guamu, které nad oblasti proletěly 8. března v rámci společných manévrů Foal Eagle s Jižní Koreou.

"Není žádné tajemství, že jsme uprostřed vysílání velmi silného signálu, který potvrdí náš pevný závazek vůči Alianci s našimi jihokorejskými spojenci," řekl Little.

Lety bombardérů  mají podle jeho slov ukázat americké odhodlání Jižní Koreu ochránit. Zároveň připustil, že to nebyla první ani poslední taková mise, ale demonstrace dlouhodobé přítomnosti amerických sil v Pacifiku. Little také zdůraznil, že jde jen o jednu z mnoha kapacit, které jsou Spojené státy připraveny na obranu Soulu před jeho severním sousedem nasadit.

Rostoucí napětí zasáhlo Evropu

Napětí na Korejském poloostrově stále roste. V odvětě za další sankce za prosincové vystřelení balistické rakety a únorový v pořadí již třetí jaderný test komunistický Pchjongjang pohrozil Washingtonu preventivním jaderným útokem a vypověděl dohody o neútočení s Jižní Koreou.

Evropa vyzkoušela vlastní antiraketu, součást deštníku NATO

Spojené státy na hrozby reagovaly velkým společným cvičením s Jižní Koreou a posílením své protiraketové obrany. Ministr obrany Chuck Hagel oznámil, že k nynějším třem desítkám pozemních protiraketových střel na Aljašce a Kalifornii doplní dalších 14 raket a v Japonsku umístí radarovou stanici protiraketové obrany.

Zároveň překvapivě podotkl, že tím USA částečně omezí svůj plán na roztažení protiraketového deštníku v Evropě. To vyvolalo obavy především v Polsku a v Rumunsku. Washington však ujistil, že rezignuje pouze na čtvrtou fázi budování protiraketového štítu v Evropě.

V té měli Američané na základnách v Rumunsku a Polsku rozmístit po roce 2020 nejmodernější antirakety SM-3 Block IIB na ničení balistických střel. Washington poté ale hned ujistil obě země, že základny do roku 2018 v souladu s třetí etapou postaví, jen na nich budou umístěné méně výkonné antirakety a čtvrtá etapa už zkrátka realizována nebude.

Peking varuje, Moskva zatím nejásá

Zrušení poslední fáze budování protiraketové obrany v Evropě nijak neohrozí evropské země NATO. Podle generálního tajemníka Anderse Fogh Rasmussena  navíc "americké rozhodnutí nijak nesouvisí s Ruskem".

Protiraketová obrana NATO

Protiraketová obrana NATO

Experti soudí, že posílení americké protiraketové obrany a částečné omezení štítu v Evropě by měly Rusko uspokojit. Všeobecně se očekává, že by to mohlo vést k obnovení rusko-amerických vztahů především v oblasti jaderného odzbrojení. Právě Moskva byla dlouhodobě hlavním kritikem plánovaného rozmístění nejmodernějších amerických antiraket v Evropě, které měly být jednou z klíčových součástí protiraketové obrany NATO na ochranu celého kontinentu před hrozbami z Íránu.

Na propagandistickém videu dohlíží vůdce Kim na připravenost své armády

Reakce Moskvy je však vlažná a Rusko stále požaduje právně závazné záruky, že protiraketový deštník nebude namířen proti němu a nesníží jeho odstrašující strategické prostředky.

Kriticky se k novým americkým plánům postavila v souvislosti se situací na Korejském poloostrově také Čína. Akce jako posilování systému protiraketové obrany podle Pekingu jen "zintenzivní už tak vypjaté nepřátelství obou zemí a rozhodně nepřispěje k mírovému vyřešení problému".

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.