Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Evropa vyzkoušela vlastní antiraketu, bude součástí deštníku NATO

  18:56aktualizováno  18:56
Evropské země poprvé vyzkoušely vlastní střelu k ničení balistických raket. Ostrý test dopadl dobře. Antiraketa Aster přesně zasáhla vypálenou střelu.

Společná ostrá zkouška protiraketového systému SAMP/T italské armády a francouzského letectva se uskutečnila na střelnici Biscarrosse.

Videozáběry ukázaly, že antiraketa s označením Aster 30B1 přesně zasáhla letící balistickou střelu. Tu představovala střela Black Sparrow vypálená z izraleské stíhačky F-15.

Byl to přitom nejdůležitější test systému před zařazením "prvních evropských antiraket - interceptorů" do protiraketové obrany NATO. V architektuře společného deštníku dosud technologicky dominovaly Spojené státy. Ještě do konce letošního roku by měl být francouzsko-italský systém zakomponován pod velení aliančního štítu.

Protiraketová obrana NATO

"Tato úspěšná zkouška je milníkem, neboť rozšiřuje škálu možností využití protiraketové obrany NATO," konstatoval Alessandro Pera, šéf agentury NCI, která projekt protiraketové obrany NATO koordinuje.

Datový přenos mezi francouzsko-italským systémem a řídicím centrem NATO v německém Ramsteinu podle jeho slov fungoval výborně.

Izraelský letoun podle plánu vystartoval z Cazaux severně od Biscarrosse. Letoun zamířil nad Atlantik, kde se obrátil a vypálil střelu směrem k pevnině. Střela urazila po balistické trajektorii zhruba 300 kilometrů. Jakmile cíl zaměřily radary protiraketového systému, byla odpálena jedna antiraketa a přímo zasáhla cíl.

Štít za miliardy

Od roku 2006 vynaložilo NATO na budování systému zhruba 150 milionů eur. Celkově by protiraketový štít měl stát 650 milionů a na dalších 200 milionů eur přijde jeho rozšíření tak, aby byl schopen chránit i civilisty všech členských zemí "osmadvacítky".

Systém SAMP/T je společný francouzsko-italský projekt. V obraně NATO má být "evropským pilířem a vkladem". Jde o jakousi obdobu střel Patriot. Dovede zachytávat a účinně likvidovat nepřátelské balistické rakety na vzdálenost zhruba 20 až 50 kilometrů.

Protiraketový deštník NATO má být plně funkční do roku 2020. Aliance se snaží propojit již existují různé národní prvky protiraketové obrany. Nicméně na evropském území mají také vzniknout hned tři americké základny - radarová stanice v Turecku a dvě základny s antiraketami v Polsku a Rumunsku. Po dokončení má systém kromě vojáků chránit i civilní obyvatelstvo celé Evropy, tedy 900 milionů lidí.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh....
Zájem o zálohy roste. Armáda přijala rekordních 600 dobrovolníků

Dalších zhruba šest stovek nováčků nastoupilo ve Vyškově k základnímu vojenskému výcviku. Kromě budoucích profesionálů také 50 nových aktivních záložníků a 15...  celý článek

Afghánistán, Kábul
Na bojišti nikdy nevyhrajete, vzkázal Talibanu šéf NATO

NATO ani Spojené státy nedovolí, aby se Afghánistán stal znovu bezpečným útočištěm pro mezinárodní teroristy, shodli se během nečekané návštěvy Kábulu šéf...  celý článek

Rumunský 26. pěší pluk přezdívaný "Rudí škorpioni" tvoří jádro nové vícenárodní...
Nechceme novou studenou válku, řekl šéf NATO k opatřením na jihovýchodě

V rumunské Craiově od listopadu začne působit další vícenárodní brigáda NATO na odstrašení Ruska. Podobně jako další bojové skupiny Aliance v Pobaltí a v...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.