Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na Sibiři našli mimořádně zachovalého mamuta, teče mu i krev

  15:48aktualizováno  15:48
Ruští vědci objevili na Sibiři mimořádně zachovalé tělo mamuta. Asi padesátiletá samice pravěkého chobotnatce před 10 tisíci lety patrně zapadla do bažiny. Díky tomu se ve spodní části jejího těla našla i tekutá krev. Horní část naopak kdysi ohryzaly sibiřské šelmy.

Část mamutího těla byla zamrzlá v ledu na Novosibiřských ostrovech v Severním ledovém oceánu. Jelikož led po celou dobu nerozmrzl, zůstaly tkáně i po 10 tisících let prakticky nepoškozené. A výzkumníci si údajně vůbec poprvé mohli nabrat do zkumavky i tekutou mamutí krev.

"Ta krev je velmi tmavá," popisuje Semjon Grigorjev ze Severovýchodní federální univerzity v Jakutsku, který expedici vedl. "Našli jsme ji v ledových dutinách, které měl savec z čeledi slonovitých pod břichem. Když jsme je prorazili krumpáčem, začala krev vytékat."

Nejspíš uvázla v bažině

"Myslíme si, že mamut spadl do vody nebo uvázl v močálu," vysvětlil Grigorjev místnímu serveru Siberian Times. To se zřejmě chobotnatci stalo osudným, protože se z pasti sám nedokázal dostat. "Díky tomu se velice dobře zachovala spodní část jeho těla, dokonce i jazyk a dolní čelist," líčí Grigorjev.

Z horní části těla samice, které mohlo být v době úhynu zhruba padesát let, naopak téměř nic nezbylo. Zůstala totiž trčet z ledu a ohryzaly ji sibiřské šelmy. A stejný osud postihl i dvě z chobotnatcových nohou. I přesto považuje univerzita nalezené tělo za "nejzachovalejší v dějinách paleontologie".

"Odebrali jsme všechny možné vzorky. Krve, cév, žláz, měkkých tkání... Prostě všechno," pochvaloval si Grigorjev. Teď doufá, že se v mamutově těle najde aspoň jedna živá buňka. "I přes skvělé podmínky, které mršina v ledu měla, je to nepravděpodobné," varuje však před příliš vysokým očekáváním.

Vrátí se mamuti do přírody?

Unikátní nález zhruba padesátiletého chobotnatce teď rozpoutal mezi vědci diskusi, zda by se z odebraných tkání nedalo zvíře naklonovat. A možná se o to ve spolupráci s kolegy z jihokorejského Soulu i pokusí.

O oživení pravěkých chobotnatců sní Rusové už dlouho. "Když budeme mít štěstí, najdeme nějakou zmrazenou tkáň veverky a tato stopa by nás mohla dovést až k mamutovi," plánoval loni akademik Stanislav Gubin poté, co se jeho týmu podařilo vypěstovat z nalezených semínek rostlinu, která na Sibiři kvetla před 30 tisíci lety (více o oživení pravěké květiny čtěte zde).

Nadšení a mediální vlnu, kterou čerstvý nález mamuta vyvolal, ovšem mírní server Scientific American. Ten oslovil řadu nezávislých odborníků s otázkou, zda je vůbec možné mamutí krev v tekutém stavu najít.

"Jestli je to opravdu krev, a navíc čistá, to bude ještě potřeba prověřit," uvedl Daniel Fischer z michiganské univerzity. "Ale viděl jsem už sraženou krev v mamutích cévách, která vypadala podobně jako to, co se teď údajně našlo v Rusku, takže to zní docela uvěřitelně." Podle Fischera bychom měli nález zatím brát s rezervou. "Jsem si ovšem jistý, že to bude ještě hodně zajímavé," dodává.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.