Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

iDNES.cz / Zprávy

  • Úterý 16. září 2014. Ludmila

Ruští vědci oživili rostlinu z doby ledové a sní o vzkříšení mamuta

  15:02
V ruských laboratořích opět vykvetla květina, která na Zemi rostla před třiceti tisíci lety. Vědci její semena našli zakonzervovaná v ledu na severovýchodě Sibiře. Nyní se těší, že by mohli objevit i zmrazenou tkáň vyhynulých savců jako jsou mamuti a opět je oživit.

Rostlina Silene stenophylla, kterou ruští vědci vypěstovali ze semen nalezených v ledu. (21. února 2012) | foto: AP

Květina z čeledi hvozdíkovitých silene stenophylla je nejstarší rostlinou, u níž se podobná regenerace zdařila. V minulosti se vědcům z Kanady podařilo oživit podstatně mladší rostliny ze semen nalezených v norách.

Vědci semena objevili ve fosilních norách v ledu na pravém břehu řeky Kolymy v usazeninách starých 30 až 32 tisíc let. Experiment ukazuje, že led slouží jako přírodní způsob uchování původních forem života, tvrdí ruští vědci. Rostlina nyní kvete bíle a produkuje další semena.

"Velmi dobře se přizpůsobuje," řekla Světlana Jašinová, vedoucí vědeckého týmu z Institutu biofyziky ruské akademie věd. Oživená rostlina je podle ní velmi podobná své moderní verzi, která nadále roste v některých částech severovýchodní Sibiře.

Pozor na snaživé Japonce

"Veverky hrabou ve zmrzlé zemi, aby si vybudovaly skrýše o velikosti fotbalového míče. Nejdříve tam dají seno a pak chlupy, aby vytvořily perfektní úkryt," vysvětlil Stanislav Gubin, jeden za autorů studie. "Je to přírodní kryobanka," říká vědec.

Zhruba 38 metrů pod povrchem nalezli i kosti velkých savců jako jsou mamuti, nosorožci srstnatí, bizoni, koně a jeleni. Podle Gubina úspěch s rostlinou otevírá prostor pro možné oživení savců z doby ledové.

"Když budeme mít štěstí, najdeme nějakou zmrazenou tkáň veverky, a tato stopa by nás mohla dovést až k mamutovi," říká Gubin. Ve stejné oblasti již provádějí výzkum i japonští vědci. Gubin ale doufá, že Rusové budou první, kdo najde zmrazené tkáně zvířat. Takové vzorky by mohlo používat mnoho dalších vědeckých generací.

Autoři: ,




mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.