Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kupujeme ruské stíhačky, hlásí Čína. A že o tom nevíme, diví se Moskva

  13:46aktualizováno  13:46
Zbrojní obchody mezi dvěma asijskými velmocemi mohou být spletité. Čínská média během pondělka informovala, že říše středu koupí čtyřiadvacet moderních ruských stíhaček Su-35. Jenže Rusko říká: žádný takový obchod jsme během nedávné návštěvy čínského prezidenta v Moskvě neuzavřeli.

Stíhačka Su-35 při předváděcím letu na moskevském aerosalonu v roce 2011 | foto: Wikimedia Commons

O uzavření obchodu původně informovala čínská státní televize CCTV. Pokud by k prodeji čtyřiadvaceti stíhaček Su-35 a čtyř ponorek došlo, byl by to největší kontrakt mezi Ruskem a Čínou za posledních deset let.

Suchoj Su-35

Dvoumotorový letoun je odvozen od výkonné stíhačky Su-27, vyvinuté v době studené války jako stroj pro získání vzdušné nadvlády.

První testovací letouny převzalo ruské letectvo v roce 1996. Stroj procházel dalším vývojem, na moskevský aerosalon v roce 2007 dorazil ve verzi se sníženým radarovým odrazem, vektorováním tahu motoru (zajišťujícím obratnost ve vzdušných soubojích), zvýšenou konstrukční odolností a moderní avionikou.

Stroj je také už řazen mezi víceúčelové letouny, může napadat i pozemní cíle.

Letouny pod označením
Su-35S už začalo Rusko zařazovat do výzbroje, do roku 2015 jich chce mít 48.

Dohoda byla údajně podepsána ještě před návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě koncem minulého týdne (více jsme o návštěvě psali zde).

Samotná zpráva rozvířila dohady, co dalšího by Peking mohl chtít koupit: protiraketové baterie
S-400, letecké motory Saturn, těžké transportní letouny Il-76, tankovací letouny...

"Kontrakt desetiletí" je možná komplikovanější, než se z agenturních zpráv zdá. Server Defensenews.com píše, že během návštěvy čínského prezidenta v Moskvě na debatu o vojenské a technické spolupráci řeč nepřišla.

"Kreml oficiálně popírá, že by během návštěvy čínského prezidenta došlo byť jen na diskutování o zbrojních obchodech," řekl serveru Vasilij Kašin, který se v nevládním Centru pro analýzu strategií a technologií, sídlícím v Moskvě, zaměřuje právě na čínskou armádu.

"V rusko-čínských vztazích se konkrétní zbrojní obchody na úrovni vrcholných státníků prakticky neodehrávají," dodal. Také list South China Morning Post tvrdí, že obě strany uzavřely jen rámcovou dohodu, nikoliv finální kontrakt. A aby toho nebylo málo, loni v březnu zase o prodeji stíhaček spekulovala ruská média a Čína zprávu vyvracela.

Znamenají nynější nejasnosti, že si Rusové s Číňany neplácli a že si čínská televize vymýšlí? To by asi bylo silné tvrzení, ostatně obchod byl podle čínské televize uzavřen ještě před návštěvou prezidenta v Moskvě. Popření debaty o vojenskotechnické spolupráci během jednání prezidentů s tím není v rozporu. Ale svědčí to o tom, že Kreml ví, že se spoluprací s Čínou není dobré příliš chlubit.

Okopírovaný Flanker

Není příliš divu. Defensenews.com připomíná, že v roce 1995 Čína uzavřela s Ruskem dohodu o licenční výrobě dvou set Su-27 (v kódu NATO Flanker). O jedenáct let později Rusové dohodu vypověděli poté, co zjistili, že tvořiví Číňané tajně vyrábí vlastní kopie "sedmadvacítky" s vlastní avionikou a motory.

Made in China

Špionážní impérium chrlí zbraně nápadně podobné jiným, píše Natoaktual.cz

Analytik Gary Li z Londýna soudí, že nyní by Číňané nekopírovali celé letadlo, neboť už technologicky pokročili. Spíš by doplnili vlastní technologickou bázi komponenty, které zatím nemají. Například motor Saturn AL-117S Rusové montují nejen do Su-35, ale i do prototypů supermoderní stíhačky označované Suchoj PAK FA (více o ní zde a zde). Okopírování motoru ovšem není snadné.

Při nápodobě Su-27 navíc Číně měla pomoci Ukrajina, která jí údajně prodala potřebné technologie. Technologie novějšího Su-35 ale nikdo nezná, Rusové ho zatím žádnému cizímu letectvu neprodali. Což však nic nemění na tom, že když na jedné straně rovnice je ruský vojenský export a čínské peníze a zbrojní ambice, je docela dobře možné, že se přece jen Moskva a Peking dohodnou.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.