I přesto, že se jedná o vůbec první výlet za hranice čínské nové hlavy státu, popsal Si Ťin-pching Putina jako svého dobrého přítele. Po prvním potřesení rukou a povinných zdvořilostních frázích se oba státníci pustili do vzájemné debaty, která trvala celých sedm hodin. Jedním z hlavních témat byla vzájemné obchodní partnerství obou zemí.
Už během pátku ruská státní energetická společnost Rosneft souhlasila, že ztrojnásobí dodávky ropy do Číny výměnou na gigantickou půjčku v hodnotě dvou miliard dolarů (asi 40 miliard korun). Obě země se pak předběžně dohodly také na vybudování plynovodu. Vzájemná výpomoc je při pohledu na statistiky pochopitelná. Rusko totiž patří k největším energetickým gigantům, Čína se naopak řadí k zemím s největší spotřebou.
V minulých letech byly obě země na jedné vlně také v oblasti mezinárodní politiky. Společně se například postavily proti tvrdšímu přístupu OSN k situaci v Sýrii. Si Ťin-pching při návštěvě Moskevského státního ústavu mezinárodních vztahů (MGIMO) přítomným studentům sdělil, že Čína a Rusko budou i nadále pokračovat v bránění zásahů světových velmocí do vnitrostátní polity jiných zemí.
"Musíme respektovat práva každé země na světě. Každý stát má právo na to, zvolit si svou vlastní cestu," cituje čínského prezidenta server BBC. Si Ťin-pching také dodal, že vzájemné dobré vztahy obou světových velmocí nemají jen charakter vzájemné výpomoci, ale jsou důležité také pro světový mír. "Naše spolupráce zajišťuje světovou stabilitu a mír," prohlásil rezolutně Si Ťin-pching.
Rusko doufá v upevňování armádní spolupráce
Čínský vůdce si také neopomněl rýpnout do amerických výhrad vůči posilování čínské branné moci. Jeho země prý odmítá jakékoli závody ve zbrojení a nikomu válkou nevyhrožuje. Zapomněl však na své výroky z předešlých dnů. 17. března totiž prohlásil, že hodlá posílit čínskou armádu, "aby byla schopna vyhrávat bitvy". Co tím přesně myslel, však neuvedl (více čtěte zde).
Si Ťin-pching také jako vůbec první zahraniční politik navštívil středisko operativního velení ruské armády, kde ho provázel ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Středisko, které obsluhuje 25 armádních specialistů, podle agentury ITAR-TASS podporuje a řídí fungování pozemních, námořních i vzdušných sil, strategických jaderných prostředků a vojenských družic.
Závěrem prohlídky Šojgu prohlásil, že doufá v upevňování armádní spolupráce obou zemí, a to jak ve vojenské, tak vojensko-technické oblasti. Zahraniční političtí experti se však shodují, že podobné termíny se v Rusku běžně používají i pro nákup a prodej zbraní a zbrojních licencí.
Chválu sklidila i čínská první dáma
Čína již tradičně patří k dlouholetým odběratelům ruské vojenské techniky. Velký zájem má Čína údajně i o supermoderní ruské stíhací letouny Suchoj Su-35. Ruský původ údajně mohou mít také nedávno odtajněné čínské vrtulníky WZ-10 (více o vrtulníku čtěte zde).
Si Ťin-pching už v sobotu stačil prohlásit, že jeho návštěva Ruska naplnila stanovené cíle a daleko prý předčila jeho očekávání. Chválou na jeho adresu nešetřili také političtí komentátoři. Podle nich je Si Ťin-pching mnohem charismatičtějším státníkem než jeho předchůdce Chu Ťin-tchao.
Pochvaly se dočkala také nová první dáma, bývalá zpěvačka Pcheng Li-jüanová. Její první vystoupení na mezinárodní půdě vyvolalo velký rozruch na čínské sociální síti Sina Weibo. Jeden z uživatelů napsal, že "čínské hledání šarmantní první dámy právě skončilo".
