Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na východě Ukrajiny je podle Zaorálka přes 10 tisíc ruských „mužíků“

  15:35aktualizováno  15:35
Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek prohlásil, že podle přesných informací, které má, nyní na východě Ukrajiny operuje „deset a půl tisíce těch ruských mužíků“. Vyjádřil se tak při debatě Česká a evropská politika a řešení ukrajinské krize v Poslanecké sněmovně, když čelil otázce, kdo nese odpovědnost za mrtvé při bojích v regionu.

Neoznačený vojenský konvoj, který reportéři agentury AP vyfotili u obce Snyžne asi 80 kilometrů od Doněcku (8. listopadu 2014) | foto: AP

Je to zřejmě poprvé, kdy od někoho z českých vrcholných politiků zazněl tak konkrétní odhad počtu Rusů účastnících se vojenských manévrů na ukrajinském území. Rusko pomoc separatistům na východě Ukrajiny oficiálně nepřiznává.

Kdo jsou „zelení mužíci“?

Termín "zelení mužíci" se poprvé objevil v souvislosti s událostmi předcházejícími březnovému referendu na Krymu a následné ruské anexi.

Začalo se tak přezdívat neoznačeným, rusky mluvícím ozbrojencům, kteří se objevili na poloostrově. Tentýž fenomén bylo záhy možné pozorovat také na východě Ukrajiny, kde tito ozbrojenci bojují na straně separatistů.

Moskva opakovaně prohlašovala, že se jedná o dobrovolníky, nikoliv o regulérní armádu. Již v dubnu nicméně ruský prezident Vladimir Putin v televizním vystoupení poprvé nepřímo přiznal, že Moskva se na Krymském poloostrově vojensky angažovala (podrobnosti čtěte zde).

Maskovaný ozbrojený strážce s připnutou oranžovo-černou stuhou, která se stala symbolem proruské vzpoury na východě Ukrajiny.

„Když mluvíme o Ukrajině, kdo je tedy zodpovědný za ty ztráty, které tam jsou?“ ptal se Zaorálka jeden z účastníků debaty. „Porošenko a jeho vláda jsou váleční zločinci, na které má být dávno zatykač z Haagu. Právo na sebeurčení to jsou také evropské hodnoty, nebo by aspoň měly být. Proč o tom vůbec nemluvíme,“ řekl ministrovi muž, který se nepředstavil.

„Ujišťuji vás, že podle přesných informací, které mám k dispozici, je tam asi deset a půl tisíce těch ruských mužíku. Když vám na vaše území přijde deset a půl tisíce mužíků a každý týden nebo skoro každý den vám tam někdo posílá vojenský materiál, jaká je odpovědnost za ty mrtvé, kdo ji nese?“ opáčil Zaorálek.

Zpravodajové agentury AFP informují, že do Doněcku, metropole proruských povstalců míří další a další kolony. Už o víkendu se objevily zprávy o vojenských konvojích, včetně děl a tanků, které se do oblasti sjíždějí. (více zde)

„Jestli chcete dohnat Rusy do kouta a vyprovokovat je, aby začali mít obavu o svou existenci, tak tady bude další velká válka,“ pustil se do Zaorálka další z účastníků diskuse, kterou uspořádala Masarykova demokratická akademie a místopředseda ČSSD ji osobně více než dvě a půl hodiny moderoval. Tazatel vyčítal Zaorálkovi, že Česká republika podporuje sankce Evropské unie vůči Rusku.

„Je to něco málo, co můžeme udělat, když jsme si řekli, že nechceme vést válku a nechceme se zaplést do války, která může mít nedozírné následky. Já vím, že sankce samy o sobě nic nevyřeší, ale je to to, co můžeme udělat, aby se Rusko vrátilo k jednacímu stolu,“ odvětil český ministr zahraničí. „Situace není dobrá, nevidím to tak, že bychom mluvili o odbourávání sankcí,“ dodal.

Postoj české vlády i Evropské unie k sankcím vůči Rusku podpořil i slovenský politolog Alexander Duleba. „OBSE říká, že ruská vojenská pomoc separatistům pokračuje, to znamená pomoc válce pokračuje. Proto není důvod, aby Evropská unie zvažovala ukončení sankcí,“ řekl Duleba.

Před anexí Krymu Džemilev prosil Zaorálka: Nenechte nás v tom

Zaorálek navíc přidal osobní vzpomínku na okupaci Československa sovětskými vojáky v roce 1968 i to, jak ho vůdce krymských Tatarů před ruskou anexí Krymu osobně prosil, ať Češi nenechají Tatary na Krymu na holičkách.

„Já jsem se setkal s Mustafou Džemilevem krátce před tím, než došlo k anexi Krymu, bylo to tak čtrnáct dnů před tím, a on mě prosil: Nenechte nás v tom. Mustafa Džemilev je člověk, který v roce 1968 protestoval proti obsazení Československa ruskými tanky a pak byl kvůli tomu tři roky na Sibiři. Mně tehdy bylo dvanáct let a dodnes mě fascinuje, že se někdo v Sovětském svazu proti tomu dokázal postavit. Já jsem lezl po těch tancích a maminka křičela: Jeďte pryč. A já se bál, že ti Rusové ji zastřelí,“ vyprávěl Zaorálek.

„Co vám zbývá, kdy člen Rady bezpečnosti, země, která má atomové zbraně, udělá tohle, co i mně, bez velké fantazie, připomíná, jak jsem lozil po těch tancích v tom osmašedesátém?“ hájil ministr sankce EU vůči Rusku. Kdyby Česká republika neudělala ani to, že sankce podpořila, poplivala by podle Zaorálka úplně všechno, co sama v roce 1968 prožila.

Debata přilákala i bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga z TOP 09. Jen ale poslouchal. Sedl si do řad publika a do debaty se nezapojoval.

Kolona neoznačených tanků v Doněcku:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.