Muslimové zvláštní práva zřejmě nezískají, nedělali výroční zprávy

Čeští muslimové velmi pravděpodobně nebudou mít možnost zakládat vlastní školy nebo oddávat. Ústředí muslimských obcí sice v září dovrší požadovaných 10 let od získání státní registrace, ale jeho snahu získat zvláštní práva brzdí zdánlivá formalita. Církev v předchozích letech nezveřejňovala výroční zprávy.

Ústředí muslimských obcí zřejmě nezíská možnost zakládat školy či oddávat (ilustrační snímek). | foto: Reuters

Žádat o oprávnění k zakládání škol, oddávání, vyučování svého náboženství na státních školách či vykonávání duchovní služby v armádě a věznicích může jen církev registrovaná alespoň deset let. Zároveň ale musí shromáždit přes 10 tisíc podpisů lidí, kteří se k ní hlásí. Server iDNES.cz už dříve informoval, že se o to muslimové pokusí (více čtěte zde).

I když se jim to podaří, stejně ale zřejmě plnohodnotnou registraci nezískají. Podle zákona o církvích a náboženských společností totiž návrh může podat jen ten subjekt, který před tím 10 let zveřejňoval každoročně výroční zprávy o své činnosti. To ale Ústředí muslimských obcí (ÚMO) nedělalo.

Muslimové v Česku

V České republice se k islámu hlásí přibližně 20 tisíc lidí, z toho praktikujících muslimů je zhruba jeden až dva tisíce. Tuzemští vyznavači islámu pochází zejména z Blízkého východu, některých částí bývalého Sovětského svazu nebo z Balkánu. Českých konvertitů je odhadem několik set.

Ústředí muslimských obcí funguje od roku 1991, registraci státu získalo v září 2004. Při posledním sčítání lidu v roce 2011 se k církvi přihlásilo 1 437 lidí, dalších 1 921 osob obecně k islámu.

Z e-mailu předsedy pražské muslimské obce Vladimíra Sáňky šéfovi ÚMO Muneebu Hassanu Alrawimu a dalším příjemcům z loňského února vyplývá, že církev výroční zprávy nevytvářela a zamýšlela je napsat zpětně. Do e-mailové schránky Alrawiho se nabourali a její obsah posléze zveřejnili lidé kolem extremistického webu White Media.

Předáci muslimů se k výročním zprávám nechtěli příliš vyjádřit. Alrawi pro iDNES.cz uvedl, že neví, zda je ÚMO zpracovávalo. "Byl tam nějaký skluz," řekl s tím, že administrativu má na starosti Sáňka.  

Ani on však nebyl o moc sdílnější. "Požádal jsem pana Alrawiho, aby na to on jako předseda odpověděl komplexně, aby nevznikly nějaké sporné body. Jak to má ÚMO s výročními zprávami, všichni víme," uvedl Sáňka bez dalšího vysvětlení. Autenticitu svého loňského e-mailu ale nepopřel. Alrawi už posléze na dotaz nereagoval.

Výroční zpráva církve musí být přístupná každému zájemci

Zákon nestanovuje, jakým způsobem mají církve výroční zprávy zveřejňovat. "Důležité je, aby byly veřejně přístupné každému, kdo si přeje do nich nahlédnout," řekla iDNES.cz mluvčí ministerstva Anna Ješátková.

Výroční zprávy mohou být v tištěné nebo elektronické verzi. "Na webových stránkách Ústředí muslimských obcí jsme žádné výroční zprávy nenalezli. Pokud je zveřejňují nějakým jiným způsobem, zatím tyto informace nemáme k dispozici," doplnila mluvčí.

Proti plné registraci muslimské církve probíhá necelé tři týdny petice, dosud ji podepsalo přes 6 700 lidí. "Rozeslali jsme dopis všem českým starostům, primátorům, poslancům, senátorům a krajským zastupitelům. Politici by se měli tématem zabývat naprosto seriózně a objektivně zhodnotit nebezpečí nebo neškodnost rozšíření pravomocí ÚMO pro českou společnost," řekl iDNES.cz jeden z iniciátorů petice Jindřich Chmelař.

ÚMO v roce 2006 kvůli získání zvláštních práv požádalo ministerstvo o výjimku, kterou mohly uplatnit církve reprezentující významné světové náboženství s historickou tradicí. Resort jim ale nevyhověl. Tomáš Janků ze společnosti SocioFactor v loňské Analýze přiznání zvláštních práv muslimské náboženské obci v ČR ale upozornil na to, že ministerstvo žádost posuzovalo problematickým způsobem a podle jeho názoru mělo muslimům zvláštní práva přiznat.