Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čeští muslimové budou usilovat o právo zakládat školy nebo oddávat

  6:55aktualizováno  6:55
Muslimové v Česku chtějí mít možnost učit na státních školách, zakládat své vlastní nebo oddávat. V září totiž uplyne požadovaných deset let od doby, kdy Ústředí muslimských obcí získalo státní registraci. Vyznavači islámu se pustí do splnění další podmínky - shromáždit přes 10 tisíc podpisů lidí, kteří se k jejich církvi hlásí.

Ústředí muslimských obcí chce získat možnost vyučovat na státních školách nebo oddávat (na snímku je předseda církve Muneeb Hassan Alrawi). | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Deset let registrované církve mají možnost žádat o získání oprávnění k výkonu takzvaných zvláštních práv. K nim patří oprávnění zakládat školy, oddávat, vyučovat své náboženství na státních školách nebo vykonávat duchovní službu v armádě a věznicích.

"Určitě o to budeme usilovat. V naší komunitě je zájem, abychom byli uznáni jako plnohodnotná církev. Bylo by to i plus pro vztahy České republiky s muslimským světem," řekl iDNES.cz předseda Ústředí muslimských obcí Muneeb Hassan Alrawi.

Muslimy ale nečeká snadný úkol. Podle zákona musí shromáždit podpisy minimálně 1 promile občanů ČR nebo cizinců s trvalým pobytem starších 18 let podle posledního sčítání lidu. Vzhledem k výsledkům cenzu z roku 2011 je nutné získat alespoň 10 437 podpisů.

Zvláštní práva registrovaných církví

  • vyučování náboženství na státních školách
  • vykonávání duchovenské služby v armádě či věznicích
  • vykonávání obřadů, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky
  • zřizování církevních škol
  • zachovávání povinnosti mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství

Dříve ke zvláštním právům patřil i příspěvek státu na platy duchovních, opravu památek a provoz. Na ten už ale nově registrované církve nemají šanci dosáhnout. Podle vyrovnání státu s církvemi peníze z rozpočtu dostává jen těch 17 církví, které byly placené už před účinností zákona v lednu 2013.

Přitom podle tohoto sčítání lidu se k Ústředí muslimských obcí přihlásilo jen 1 437 lidí, dalších 1 921 osob pak obecně k islámu (4,5 milionu lidí ale kolonku náboženská víra nevyplnilo vůbec). Religionista a historik Vít Machálek z Univerzity Pardubice odhaduje, že v Česku se k islámu nějakým způsobem hlásí přibližně 20 tisíc lidí. "Počet praktikujících muslimů je ale zhruba jen tisícovka," řekl iDNES.cz znalec islámu. Jiné odhady hovoří o maximálně dvou tisících.

Alrawi uznává, že získat tolik podpisů bude velmi těžké. "Podle mě to ale není nemožné. Je to tak padesát na padesát. Musíme to zkusit," uvedl podnikatel původem z Iráku dlouhodobě žijící v Brně. Zatím není rozhodnuto, kdy muslimové sběr podpisů zahájí. "Začali jsme to tento rok probírat na našich schůzkách. Uvidíme, jestli to má cenu rozjet třeba už v květnu, v létě nebo později. To ještě nemáme vyjasněné. Není ale nutné spěchat," doplnil.

Pokud by se muslimům požadované množství podpisů podařilo získat, ministerstvo kultury by ověřilo, zda se jedná skutečně o osoby hlásící se k této církvi. "Vzhledem k potřebnému počtu podpisů by se jednalo o kontrolu pouze vzorku podepsaných obyvatel, nikoliv všech," řekla iDNES.cz mluvčí ministerstva Anna Ješátková. Každý podepsaný musí uvést své jméno, příjmení, adresu, datum a místo narození a státní občanství. Církev také musí doložit texty výročních zpráv a účetních závěrek za uplynulých deset let.

I v případě úspěchu podpisové akce to ale neznamená, že muslimové budou automaticky moci zakládat školy nebo učit o své víře. K tomu by ještě museli například splnit podmínky vymezené školským zákonem. Podle Alrawiho zatím není jasno ani v tom, o jaké zvláštní právo by církev stála nejvíce.

V Česku jsou čtyři muslimské obce a dvanáct modliteben

Ústředí muslimských obcí funguje od roku 1991, registraci státu získalo v září 2004. Jednotlivé obce vyznavačů islámu jsou v Praze, Brně, Teplicích, Karlových Varech, Liberci a Hradci Králové. První muslimská obec na dnešním území České republiky vznikla v roce 1934. K islámu se zde hlásí zejména lidé z Blízkého východu, některých částí bývalého Sovětského svazu nebo z Balkánu. Českých konvertitů je odhadem několik set.

Podle webu pražské muslimské obce tu funguje dvanáct islámských modliteben. Za mešity se označují dvě z nich - v Brně a Praze. Několik modliteben je zřízeno při vysokých školách nebo v lázních s početnou muslimskou klientelou. Plány na zřízení mešit v dalších městech (například v Teplicích nebo Hradci Králové) se neuskutečnily kvůli odporu veřejnosti.

Umožnili byste muslimům v Česku provozovat vlastní školy?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 15. března 2014. Anketa je uzavřena.

NE 18281
ANO 748

Část české společnosti není muslimům příznivě nakloněna, existuje i řada protiislamských iniciativ. Policie loni prověřovala trestní oznámení od Občanského sdružení ateistů ČR, které upozornilo na to, že Alrawi v roce 2010 v brněnské mešitě překládal kázání saudskoarabského duchovního. V něm například uvedl, že mladé lidi je třeba vychovávat k nenávisti ke všemu, co jde proti víře v Alláha (více čtěte zde). Policie ale nakonec případ odložila, protože nedošlo k trestnému činu.

Stát celkem registruje 36 církví a náboženských společností (jejich seznam najdete zde). Z toho 21 má nyní oprávnění k výkonu zvláštních práv. Všemi právy (vyjmenované jsou v boxu) ale disponuje jen šest z nich, a to Apoštolská církev, Církev adventistů sedmého dne, Církev československá husitská, Církev římskokatolická, Českobratrská církev evangelická a Slezská církev evangelická augsburského vyznání.

Podmínka se shromážděním podpisů se týká až církví registrovaných od roku 2002 (uznání státu od té doby získalo 15 subjektů). Předloni uplynulo deset let od registrace Církve Křesťanská společenství, Obce křesťanů v ČR, Hnutí Hare Krišna a České hinduistické náboženské společnosti. Žádná z nich ale o možnost vykonávat zvláštní práva nepožádala. Po muslimech skončí desetiletá lhůta dalším čtyřem církvím až v roce 2017.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.