Dvacetiletý Mourad Laachraoui rozhodně nepatří mezi špatně integrované mladíky bez budoucnosti, o nichž se v médiích často píše v souvislosti s přistěhovaleckými ghetty a radikálními imámy, kteří v tamních mešitách „loví duše“ pro svatou válku. Belgii naopak reprezentuje jako vrcholový sportovec.
Teror v BruseluÚTOKY: Atentátníci zabili tři desítky lidí MUSLIMOVÉ: S těmi zvířaty nemáme nic společného PŘEHLEDNĚ: Útok v otázkách a odpovědích EXPERT: Útoky byly dlouho plánované PACHATELÉ: Bratři kriminálníci |
Už dlouhé roky objíždí Mourad mezinárodní turnaje v bojovém sportu taekwondo. Před třemi týdny přivezl do Belgie zlatou medaili z egyptského Luxoru, vyhrál i únorový šampionát ve Spojených státech.
Po úterním teroru v jeho rodném Bruselu šel ovšem sport stranou. Laachraoui na čtvrteční tiskové konferenci potvrdil, že jeho o čtyři roky starší bratr spáchal na letišti sebevražedný atentát.
„Nemohl jsem uvěřit, že to byl on. Svou rodinu si ale nevybíráte,“ řekl podle deníku Die Welt zdrcený sportovec. Najim Laachraoui byl podle něj milý a chytrý, což ostatně před několika dny potvrdila i ředitelka katolické střední školy.
„Byl velmi dobrým studentem, nikdy nepropadl,“ uvedla Veronica Pellegriniová, podle které Najim poctivě navštěvoval i povinné hodiny náboženství. Poté, co Laachraoui v roce 2009 dostudoval, o něm prý učitelé už nikdy neslyšeli.
Mourad Laachraoui reprezentuje Belgii v taekwondu. Snímek je z mistrovství světa 2013 v Jižní Koreji.
Čtyřiadvacetiletý Najim Laachraoui, který spáchal sebevražedný atentát na bruselském mezinárodním letišti.
Policie byt prohledala až po útocích v Paříži
O moc déle s ním nebyla v kontaktu ani samotná rodina. Najim Laachraoui v únoru 2013 přerušil veškeré kontakty a odletěl do Sýrie, kde se přidal k teroristickému hnutí Islámský stát. Nikdo neví, co jej k tomu vedlo. Příbuzní nezaznamenali žádné změny v jeho chování - odjakživa byl praktikující muslim, ale s běžnými zálibami jako fotbal nebo četba.
Auta jsem objednal podle přání bratra, řekl AbdeslamBelgická televize BFMTV zveřejnila detaily z výslechu džihádisty Salaha Abdeslama, který pachatelům podzimního útoku v Paříži zajistil ubytování a auta. Vše prý zařizoval podle přání svého bratra Brahima, který mu nosil i peníze.Brahim Abdeslam se 13. listopadu odpálil v pařížské kavárně. Samotný Salah už dříve uvedl, že měl spáchat atentát na fotbalovém stadionu. Neměl však vstupenku. Za mozek celé série útoků, které si vyžádaly 130 obětí, označil Abdelhamida Abaaouda. Toho však prý viděl jen jednou, setkali se v noci z 11. na 12. listopadu. Abaaoud zemřel při přestřelce s policií (více se o něm dočtete zde). Abdeslam od úterních atentátů odmítá spolupracovat s belgickými vyšetřovateli. V parlamentu to v sobotu uvedl belgický ministr spravedlnosti Koen Geens, informoval deník La Derniére Heure. |
Když se otřesená rodina dozvěděla o jeho odjezdu, kontaktovala policii. Ta však podle Mourada nic nedělala. S rodinou se spojila až po listopadovém teroru v Paříži, kdy poprvé prohledala jeho byt a prohlásila, že by mezi útoky a Laachraouim „mohla být případná souvislost“.
Tou dobou žil mladík v Belgii pod falešným jménem Soufiane Kayal. Do Evropy se podle belgických médií mohl dostat mezi uprchlíky po takzvané balkánské trase.
Na jihovýchodě kontinentu ho vyzvedl nedávno zatčený džihádista Salah Abdeslam, který zajišťoval dopravu a ubytování pro pařížské útočníky. Společně mimo jiné bez povšimnutí prošli policejní kontrolou v maďarsko-rakouském pohraničí.
Zatímco na radikalizaci Najima Laachraouiho belgickou policii před třemi lety upozornila přímo rodina, úřady měly informace o napojení na teroristy i v případě dalšího bruselského atentátníka Brahima El Bakraouiho.
Loni v létě jej ze svého území dvakrát vyhostilo Turecko a podle jeho prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana ho Belgičané propustili na svobodu, přestože je Ankara varovala.
Belgický ministr spravedlnosti Koen Geens tureckou kritiku odmítl, muž podle něj v Belgii nespáchal žádné teroristické činy, a nemohl být proto zadržován (více se dočtete zde). On i ministr vnitra Jan Jambon následně podali demisi, premiér Charles Michel ji však nepřijal.
