Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vysvětlete seznam i film o srpnu 68, pozval si Zaorálek ruského diplomata

  12:52aktualizováno  17:43
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek na schůzce s ruským velvyslancem Sergejem Kiseljovovem vyjádřil své znepokojení nad ruským sankčním seznamem osob z EU, které nesmějí vstoupit do země. Mluvil s ním také o ruském dokumentu o invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 do Československa, který má za hrubě zkreslený.

Zaorálek si předvolal ruského velvyslance, chce objasnit sankční seznam | foto:  Michal Šula, MAFRA

Zařazení čtyř českých politiků na seznam Česko podle Zaorálka pokládá za neodůvodněné. Odmítá takové zacházení s českými občany.  Ministr to po schůzce s velvyslancem řekl novinářům.

Ruské sankce

Kiseljov podle Zaorálka popsal vznik sankčního seznamu, který čítá celkem 89 jmen evropských politiků a diplomatů. Z Česka jsou na něm bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, poslanec Marek Ženíšek (oba TOP 09), europoslanec Jaromír Štětina a bývalý eurokomisař Štefan Füle. Vznikal prý rok a půl a jsou na něm osoby, které podle Moskvy sehrály nějakou roli nebo podporovaly „převrat na Ukrajině“.

Podle Zaorálka má tato černá listina nebezpečnou souvislost s dokumentem ruské státní televize o dosud neznámých stránkách Varšavské smlouvy. Invaze vojsk paktu v srpnu 1968 byla podle něj zákrokem proti chystanému převratu v Československu, který mělo na svědomí NATO a bývalí esesáci a fašisté, jak snímek mluví o tehdejší československé opozici (více o dokumentu čtěte zde).

Velvyslanec význam dokumentu bagatelizuje

„Podstatou toho seznamu má být to, že jsou na něm lidé, kteří se podíleli na údajném převratu v Kyjevě, zatímco film zase mluví o tom, jak údajný převrat v roce 1968 nebyl dílem Čechů a Slováků, ale esesáků a amerických a německých imperialistů,“ uvedl šéf diplomacie. Zdůraznil, že tyto konspirační teorie a nasazování „zlé psí hlavy“ Západu v Rusku ho velmi znepokojují.

„Neexistuje cesta ven ze vztahů, které dneska jsou mezi Evropou a Ruskem, pokud bude pokračovat to, že se takto neustále lživě a nepravdivě bude zacházet  s událostmi,“ prohlásil Zaorálek. Podle něho dokument odráží i současné obtížné česko-ruské vztahy.

Velvyslanec se podle ministra snažil význam snímku bagatelizovat a zdůraznil, že stále platí dřívější vyjádření sovětského prezidenta Michaila Gorbačova i jeho ruských nástupců, kteří se přihlásili k ruské morální odpovědnosti za invazi do Československa v roce 1968. Kritizovaný dokument odvysílala ruská stanice Rossija 1. Čeští historici jej považují za ukázku novodobé ruské propagandy.

Kritika Evropské unie

Více než polovina lidí z dosud neoficiálního ruského sankčního seznamu pochází z Polska, Švédska a tří pobaltských států. Z českých občanů je na něm předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek, dále novinář, europoslanec a bývalý senátor za TOP 09 Jaromír Štětina a bývalý komisař EU pro rozšíření a politiku sousedství Štefan Füle.

Kreml v pondělí dopoledne opět vyjádřil rozhořčení nad reakcí EU na sankční seznam. Lavrov považuje za absurdní reakci Evropské unie a její postup za neetický.

Ruské straně nejvíce vadí fakt, že sama seznam oficiálně nezveřejnila, ale médiím ho poskytli unijní diplomaté. „Seznam jsme předali na žádost Evropské unie jako důvěrný, ale okamžitě unikl do tisku. A unie, která obvykle úniky nekomentuje, jej radostně komentovala. Vidím v tom porušení etických norem,“ řekl Lavrov po moskevské schůzce s šéfem italské diplomacie.

Již dříve postup EU kritizoval jeho náměstek Alexej Meškov. „V Moskvě panuje hluboké zklamání z počínáním našich evropských partnerů. Samozřejmě, slušnost není politickou kategorií, ale ti lidé už překračují všechny meze, což nebudí nic jiného než rozčarování,“ prohlásil. „Jak lze důvěřovat takovým partnerům?“ dodal.

Každé jméno na seznamu se podle Meškova pečlivě prověřovalo, o každém se rozhodovalo individuálně a s konkrétními důvody pro zařazení. Podrobněji mechanismus rozhodování nechtěl odhalit. Moskva tvrdí, že svůj seznam vytvořila, protože „musela“ odpovědět na seznam EU, která loni sankce proti Rusku zavedla po anexi Krymu a vypuknutí bojů na východě Ukrajiny.

Podle předsedy zahraničního výboru horní komory ruského parlamentu Konstantina Kosačova by se Brusel měl za své „neetické“ jednání Moskvě omluvit. „Je to nevhodné, neetické a nepěkné chování. EU by ho měla vysvětlit a přinejmenším se Rusku omluvit. Partneři takovým způsobem nejednají,“ řekl senátor agentuře Interfax.

Krok Bruselu byl podle Kosačova předem naplánovaný a záměrný. „Chtějí (západní představitelé) maximálně vyostřit situaci a vnutit neobeznámené veřejnosti názor, že sankce jsou jednostranným a ničím nevyprovokovaným aktem Ruska,“ konstatoval.

Údiv nad sankcemi je komedie, zní z Ruska

Už v neděli mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila za „podraz“ od evropských kolegů, že okolo ruského seznamu rozpoutali rozruch, ačkoliv si jej sami vyžádali pod záminkou předcházení nepříjemnostem poté, co se několik unijních politiků až na moskevském letišti dozvědělo, že mají vstup do Ruska zakázaný.

„Brusel diplomatickými kanály prosil Moskvu o poskytnutí seznamu kvůli minimalizaci nepříjemností potenciálních nežádoucích. Začali nás prosit, abychom vyšli vstříc těm, kdo jsou líní požádat ruské zastupitelské úřady v zahraničí o informaci, aby neztráceli čas a peníze a byli předem varováni,“ uvedla mluvčí. 

Moskva podle ní vyšla přání Bruselu vstříc - a evropští kolegové, kteří žádali o vstřícnost kvůli pohodlí, rozpoutali rozruch a začali se domáhat vysvětlení. „Pánové, to je ubohé,“ podotkla.

Zacharovová označila údiv a rozhořčení v EU nad ruským seznamem za „komedii“, protože Rusko dávno varovalo, že na unijní sankce analogicky odpoví. V rozhlasovém rozhovoru upozornila, že jakékoliv změny v unijním seznamu se podle principu reciprocity odrazí i na seznamu ruském. „Nelze připustit, aby se k nám chovali naprosto předpojatě a fakticky neodůvodněně,“ řekla.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.