K této výši částečného oddlužení nemocnic dospělo ministerstvo takto: Od dluhu nemocnic v kraji ve výši 290 milionů korun se odečetlo 43 milionů za nedůvodně vyplacené nenárokové složky mzdy a z výsledku se vzala jedna polovina. Se zbytkem dluhů se budou muset nemocnice zatím dál potýkat. Tento návrh však ještě musí schválit vláda.
„Bereme to jako velmi pozitivní vývoj při řešení problému starého zadlužení nemocnic,“ konstatovala krajská radní Ester Cvejnová. Podle ní však budou v jednotlivých nemocnicích pokračovat četná úsporná a racionalizační opatření. Jedním z nich je například již rozdaných 27 výpovědí v Nemocnici Vsetín.
„Úspory necháváme hlavně na ředitelích nemocnic, kteří nejlépe vidí do konkrétního provozu. Budou mít osobní odpovědnost za dodržování rozpočtové a platební kázně,“ zdůrazňuje Cvejnová. Hospodaření nemocnic se bude každý měsíc vyhodnocovat. Hospodárněji by se mělo nakládat i se zdravotnickým materiálem a léčebnými prostředky. Naopak nemocnice mají ještě důsledněji účtovat všechny výkony zdravotním pojišťovnám.
„Je v silách kraje situaci uchopit a dostat do vyrovnaného stavu,“ domnívá se krajský radní Jiří Němec. Dlouhodobým problémem podle něj zůstane takzvaný vnitřní dluh nemocnic, například zanedbané budovy či zastaralé přístroje.
Nejlépe hospodařící nemocnice nedostane nic
Zatímco nejvíce zadluženým nemocnicím v Kroměříži, Vsetíně i Baťově krajské nemocnici ve Zlíně stát odkupem pohledávek jejich věřitelů částečně pomůže, Nemocnice Uherské Hradiště nezíská z tohoto programu nic. Její ředitel to považuje za silně demotivující.
Pomoc státu se totiž týká jen nemocnic, u kterých ke konci loňského roku celkový objem závazků převyšoval pohledávky. Nemocnice v Uherském Hradišti hospodařila v předchozích letech nejlépe a do tohoto kritéria se nevešla.
„Proklínám den, kdy jsem otevřel první učebnici ekonomie,“ říká trpce ředitel uherskohradišťské nemocnice Miroslav Rössler. „Úspěšní budou opět po zásluze potrestáni. Je to silně demotivující. Nevím, jak dál budeme pokračovat. Způsobí to u nás velké pnutí a ani nevím, jestli to ustojím.“
Rössler se choval v minulých letech jako ekonom a manažer a nechával nemocnici utratit přibližně jen tolik, kolik činily její příjmy. „Kupuj, kupuj, však on to někdo zaplatí,“ slýchával Rössler od primářů. On místo toho počítal každou korunu, aby se vešel do rozpočtu, který měl. Jeho nemocnice byla po ekonomické stránce v kraji nejlepší. „Na svém hodnocení jsem to nicméně nikdy nepoznal,“ dodává.
Přesto má ještě další plány, jak využít nedávného auditu, který kraj nechal ve všech nemocnicích zpracovat, a jak hospodařit ještě efektivněji. I když uherskohradišťská nemocnice nemá problém s přezaměstnaností jako Vsetín, Rössler je přesvědčen, že ještě i v ní se dá na personálním obsazení ušetřit. Iniciativu však hodlá ponechat jednotlivým oddělením. Tam kde sami uznají, že jsou jsou schopni zajistit stejné služby ještě s menším počtem pracovníků, získají významnou část z ušetřených mzdových prostředků do svého platu.
Dluhy nemocnic v Kroměříži a Vsetíně dosahují podle krajského radního Jiřího Němce asi dvanácti procent jejich ročního rozpočtu. U Baťovy krajské nemocnice ve Zlíně jsou to jen dvě procenta.
