Výraznější krize v nemocnici kvůli tomu ale zřejmě nenastane. Zdravotníci se totiž už před několika týdny postavili k finanční situaci nemocnice vstřícně a s odbory se dohodli na snížení celkové částky na mzdy právě o osm a půl milionu korun. Každý z pěti set zaměstnanců tak de facto přijde dobrovolně o jeden měsíční plat.
„Je to předběžná dohoda v rámci letošního rozpočtu s tím, že jde o přechodné období,“ uvedla předsedkyně odborů valašskomeziříčské nemocnice Dagmar Žitníková.
Zaměstnanci nemocnice dali podle ní k takovému řešení podnět sami, protože chtějí, aby se zachovala úroveň i rozsah poskytované péče na všech odděleních. „Samozřejmě budeme dál jednat s městem jako zřizovatelem o větší finanční pomoci,“ dodala Žitníková.
Jak se zdravotníkům sáhne na mzdy, nechtějí ani odbory ani vedení nemocnice konkretizovat. Vedení nemocnice údajně ve mzdové politice žádné zásadní změny navrhovat nebude. „Chceme pouze změnit systém hodnocení v návaznosti na nenárokovou složku mzdy. Nebudeme prosazovat její plošné zvyšování nebo snižování, nýbrž spravedlivější odměňování v závislosti na pracovním výkonu,“ uvedl ředitel nemocnice Milan Leckéši.
Záležitostí, která s kolektivní smlouvou přímo nesouvisí, je pak výzva vedení nemocnice, aby se zaměstnanci vzdali prozatím první poloviny třináctého platu. „Nevyplacením letní části třináctého platu bychom mohli ušetřit 4 miliony korun,“ vysvětlil ředitel Leckéši, který výzvu už projednal s odbory.
Šlo by o zcela dobrovolné gesto zaměstnanců. Oželení celého třináctého platu by ale zřejmě nemocnici zachránilo vyrovnaný rozpočet. „Pokud neušetříme tímto způsobem, budeme muset hledat úspory jinde. Stále se ale budeme pohybovat v oblasti mezd, na kterou připadá 50 až 51 procent provozních nákladů. Na ostatních výdajích už prakticky šetřit nelze,“ dodal ředitel.
Valašskomeziříčská nemocnice začala balancovat na hraně svých finančních možností prakticky hned poté, co ministerstvo zdravotnictví nařídilo šestnáctiprocentní navýšení mezd ve zdravotnictví. Loni pak navíc nemocnice nedostala od státu desetimilionovou dotaci na provoz Rychlé zdravotnické záchranné služby.
„Problém je ale daleko širší. Špatný je například systém financování nemocnic od pojišťoven, které uplatňují vůči nemocnicím různé bodové systémy. Chce to systémové řešení a lepší státní legislativu,“ upozornila Dagmar Žitníková.
