Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ministerstvo zdravotnictví poprvé zakázalo vývoz léku z Česka

  12:02aktualizováno  12:02
Léta to nešlo, teď je všechno jinak. Ministr zdravotnictví v demisi Martin Holcát v pátek vydal vůbec první zákaz vyvézt lék do zahraničí. Týká se inzulinového pera. Holcát, kterému se působení ve funkci ministra chýlí ke konci, tvrdí, že to není poslední takové rozhodnutí.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

"Zákon o léčivech zakázat vývoz dovoluje, brání tomu trošku Evropská unie volným pohybem zboží, ale v určitých případech to navzdory EU můžeme udělat, počítáme s tím, že po dohodě se Státním ústavem pro kontrolu léčiv, takový zákaz vydáme i u některých jiných léků," řekl iDNES.cz ministr v demisi Martin Holcát.

"Budeme sledovat trh, reálné reexporty a pokud dojde k disproporci, zasáhneme ve smyslu dostupnosti pro český trh, tedy doporučíme ministerstvu zakázat vývoz," uvedl ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Pavel Březovský.

Zákaz bude jen výjimečný, dočasný a bude se týkat jen konkrétních šarží, nikoliv všech balení léku. "Bude se to týkat léků běžné spotřeby, kde by vývoz mohl ohrozit trh s léky. To nebudou desítky, ale jen jednotky léků," podotkl Holcát.

Za porušení zákazu hrozí pokuta v řádu desítek milionů nebo i zastavení činnosti.

V pátek padl první zákaz. Ven nesmí lék pro cukrovkáře

Ministerstvo v pátek zakázalo vývoz jedné šarže inzulinového pera NovMix 30 Flexpen. Konkrétně šarži s označením CP51452. Ta má nahradit další tři jiné šarže tohoto léku, které jsou podle výrobce rizikové. Lékárny je proto stahují z oběhu (více čtěte zde).

"Jsme v situaci, kdy očekáváme, že najednou výrobce dodá na trh větší množství léku tak, aby dokázala vytvořit zásobu pro případnou výměnu. Zároveň očekáváme, že v Evropě bude stejná situace, takže bude po tomto přípravku poptávka. Abychom předešli případnému výpadku, v pátek zakážeme vývoz konkrétní šarže z ČR, která je bez vad," uvedl k Flexpenu Martin Mátl, ředitel odboru farmacie ministerstva zdravotnictví.

Je to vůbec první zákaz reexportu léku u nás. Potrvá až do chvíle, kdy si šarži pacienti rozeberou.

Vývozy léků do zahraničí trápí Česko léta. Překupníci vyvážejí léky určené pro české pacienty jinam, protože v cizině za ně dostanou více peněz, než za které je v Česku nakoupí. Tento byznys je legální, ale vede k tomu, že pacienti se někdy ocitnou bez svého léku. A náhrada za něj není.

To se stalo například u léku pro astmatiky Berodual N nebo léku Xeloda 500, který užívají pacienti s nádorovým onemocněním tlustého střeva. Výrobci léků tvrdí, že jen v roce 2011 za hranicemi zmizely léky za 16,5 miliardy korun (více o tom, které léky se nejvíce vyvážejí čtěte zde).

Zákaz mohl přijít proto, že mu nebrání politici

Jak je ale možné, že zákaz, po kterém volají lékárníci, výrobci léků i lékaři, přišel až teď? "Proč k tomu zatím nedošlo? Na to bych řekl, že je to proto, že jsem tu nebyl já," podotkl se smíchem ministr Holcát.

"Řeknu to natvrdo a otevřeně, jsou tady prostě sponzoři některých politických stran, kteří pocházejí z těchto kruhů," uvedl prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. Zákaz přitom přichází v době, kdy neúřadují poslanci, Sněmovna byla rozpuštěna letos v srpnu.

"Nedostatek některého léku na trhu se objevoval tak jednou za čtvrt roku a pokud nebyl způsobený u prvotního výrobce, tak se to většinou nějak rozumně během pár týdnů vyřešilo. Zákaz vývozu jsme teoreticky zvažovali, ale nedotáhli jsme jej do konce," řekl iDNES.cz bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger.

Podle něj nástup problémů s reexporty byl pozvolný. "Špatně se v něm vyznávalo, protože informace přicházely chaoticky," podotkl politik.

Ministerstvo v Hegerově době připravovalo novelu, která měla ambici reexportům zabránit. Nakonec se to ale nepovedlo, protože původní návrh začali politici měnit. Změny navrhovala například tehdejší vicepremiérka Karolína Peake s tím, že nová pravidla by byla likvidační pro řadu lékáren.

Podle Hegera se tehdy diskutovaly dvě možnosti, jak reexporty řešit. Buď zakázat vývoz, nebo pověřit někoho ze SÚKL, aby s dodávkou jezdil na jiné trhy léky pro české pacienty dokupovat. "Diskuze už nebyly dotažené do konce," podotkl Heger.

Budou další zákazy? Záleží na Holcátově nástupci

Zda skutečně budou následovat další zákazy vývozu, se teprve uvidí. Holcát po volbách skončí na postu ministra zdravotnictví, kam se dostal po pádu Nečasova kabinetu.

Důvodem může být také již zmiňovaný volný pohyb zboží. "S nařízením musíte zacházet velmi opatrně, protože se můžeme dostat do konfliktu s EU. Pokud k němu přistoupíme, musíme být schopni doložit, že se jedná o případ, který si toto opatření zaslouží," dodal Mátl. "Musíme počítat s tím rizikem, že když někomu zakážeme něco vyvážet, bude si stěžovat u Evropské komise nebo nás žalovat u evropského soudního dvoru," dodal ředitel odboru farmacie.

"Zákaz je sice na hraně zákona, ale kde není žalobce, není soudce, takže to riziko za to stojí," domnívá se Heger. Zároveň se však domnívá, že rozhodnutí ministra Holcáta bude spíše etickým apelem než vymahatelným nařízením. Postup ministra zdravotnictví totiž není upraven zákonem a může být obtížné ho vymáhat.

V Evropě je podle ředitele SÚKL už pět zemí, které vývozy zakazují. Mezi prvními zákazy začalo využívat Slovensko.

Podle současného ministra zdravotnictví by bylo ideální, kdyby se možnost reexportů u nás zakotvila v zákoně. "Já to už nestihnu, ale myslím, že je to podnět, který předám příštímu ministrovi," slíbil Holcát.







Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.